12: Co v sobě nosíš, záleží jen na tobě

První polovinu doprovodných článků ke kartám zakončíme uvědoměním si, co tvoří celou tvoji osobnost i celý tvůj život v souvislosti s tím, kdo na to má skutečný vliv, kdo jen zdánlivý a jak s tím vším úspěšně zacházet. Bude to tedy o pochopení a roli ovlivnitelnosti.

Představ si sebe jako prázdnou nádobu. To jsi ty v začátku — takto přicházíš na svět, do toho si neseš nějakou touhu, případně dluhy, ale to není podstatné, tohle tu řešit nebudeme, jsou to pro nás spíš zajímavosti. My se zaměříme na to praktické.

Tvoje nádoba je od útlého věku vystavena vlivům okolí. A podléhá jim, chtě nechtě jimi bude ovlivněna. Ze začátku života do tebe kde co z tvého okolí padá víceméně samovolně. Až časem získáváš vlastní rozhodovací schopnost, což znamená, že až od určitého věku dokážeš aspoň nějak rozhodovat o tom, čím se ovlivnit necháš, co přijmeš a co s tebou nehne, co odmítneš, nač si uděláš jiný názor. Takto do sebe ukládáš všechna svá přesvědčení, která pak tvoří tvůj život od A do Z. Jak už dobře víš, některá ti budou sloužit, jiná tě brzdit.

Dokud tento mechanismus neznáš, těžko dokážeš nějak účinně s tím, co v sobě nosíš, pracovat i se s tím srovnat. Když už ale víš, čím jsi, a znáš i ostatní důležité věci o sobě a Vesmíru, víš, že právě tohleto — tvá přesvědčení — je alfou i omegou tvého života. To podstatné a jediné, co jej tvoří. Netvoří jej ani nikdo jiný, ani nic jiného, ani na něj nic nemá přímý vliv. Je to TVŮJ VLASTNÍ systém přesvědčení neboli úhlů pohledů, přirozených i těch nepřirozených, generujících negativitu, nedostatky a omezení.

Zmínil jsem, že na tvůj život nemá „nic přímý vliv“. Tohle dovysvětlím. Okolí se tě může SNAŽIT (a taky snaží) ovlivnit. Snažit = působit různými zdáními, vyvolávat v tobě dojmy. Dojmy odpovídajícími tvým úhlům pohledu a tvé úrovni uvědomění a sebedůvěry (čím míň toho o sobě víš a čím míň si tím pádem věříš, tím jsi ovlivnitelnější).

Všechny vlivy okolí — aktivní i pasivní — jsou vždy pouze snahy. Skutečně tě ovlivní jen to, čím se ovlivnit necháš. Buď podlehneš dojmu, který v tobě okolí právě vyvolává, anebo se nijak oklamat nenecháš a budeš věřit svému (věřím, že teď už dobře natrénovanému vizualizacemi z minulých článků) pohledu vnitřnímu, zahrnujícímu vše, co o sobě i o světě už víš.

Jestliže dokážeš svět a vše v něm vnímat vnitřním, skutečným pohledem, jsi skutečným pánem svého vnitřního — myšlenkového — světa, který je nadřazenou předlohou světa vnějšího. Dokážeš tudíž jasně rozhodovat, jak tvůj svět vypadá teď, jak chceš aby vypadal zítra, kam se má vyvíjet, co všechno se v něm má objevit i co se v něm objevovat nebude.

Mechanismus tvoření dobře znáš, a máš i kontrolu nad potenciálními „rušivými vlivy“ — nepustíš je dovnitř. Tvoříš tedy tím, že v sobě podle vlastního uvážení vytváříš nová přesvědčení odpovídající všemu, co chceš. Ukládáš je v sobě, živíš vizualizacemi, které tvé vize ženou k uskutečnění. A do toho všeho ti fandí Vesmír osobně, takže — co chtít víc? Asi deníček, protože bude dobré si v tom kvantu přání udržovat aspoň trochu pořádek. To myslím úplně vážně, do takového deníčku je dobré aspoň sem tam nakouknout, připomenout si své cíle a přání.

< Předchozí část | Pokračování >