Nevzdávám se proto, že k tomu nikdy neexistuje důvod. Vše, co si přeji, mohu mít, mám na to vesmírné právo. Jsem na světě právě proto, abych žil, jak toužím, a mohl mít vše tak, jak mi bytostně vyhovuje. Jít si za svým je životně důležité, tomu se všichni máme naučit.

Nevzdávat se má svá pravidla

Nevzdat se, neboli umět si za svým cílem dojít, je ovšem podřízeno vesmírným zákonům. Nejde to dělat po svém, jak se mi zlíbí a zamane.

Pravidla Vesmíru je nutné dodržovat pro své vlastní dobro. Jedině pak totiž dostanu výsledek, který mi skutečně přinese, co jsem od něj celou dobu čekal. Což se nemůže stát, půjdu-li na to jinak, svévolí. Svévole má řadu podob, v podstatě jde ale vždy o dvě příčiny:

• snahu se za něčím hnát (usilovat, chtít něco rychle)
• na něčem lpět (mít konkrétní představu o tom, co je pro mě to pravé)

Řečeno jinak, nesmím svého cíle chtít dosáhnout dřív, než k němu dozraji, a nesmím trvat na konkrétní podobě, v jaké přijde. Např. Můj životní partner nemusí přijít tento měsíc a nemusí to být pan XY (přestože se mi moc líbí). Nebo: Má vysněná práce nemusí přijít hned a nemusí to být ve firmě XY.

I vize mají svá jasná pravidla. Jsou jednoduchá, ale je nutné je znát a ctít. Vizi musíme umět správně nadefinovat + s  ní musíme umět správně pracovat.

Vyjádřeno ještě jinak:

• chápu, že si mohu splnit cokoli, jen musím projít všemi kroky Dokonalého plánu
• svou vizi musím mít nadefinovánu správně, aby měl Vesmír naprosto volnou ruku a mohl mi přinést dokonalý výsledek

Obojím dávám najevo, že rozumím, jak život funguje. Vím že mě Vesmír ve všem naplno podporuje, vede k cíli (podle tzv. dokonalého plánu) a já jen trpělivě zraji. A zraji rád, protože si uvědomuji, že nezralému by mi stejně věci nefungovaly a nepřinesly, co od nich čekám. Mým cílem tedy není mít výsledek co nejdřív, ale dozrát a pak mít výsledek dokonalý.

Nejde nám o rychlost, ale o kvalitu. Nezajímá nás, jak rychle výsledek přijde, to je nepodstatné. Podstatné je, aby byl dokonalý = přinesl nám přesně to, co nám bude po všech stránkách perfektně vyhovovat. A samo fungovat.

Rozumím-li životu, žiji v naprostém klidu

Klid je pro život nezbytný, ze dvou důvodů:

• Jedině v klidu věci správně fungují. (prožíváte-li při něčem neklid, není možné, aby vám to fungovalo)
• Jedině v klidu život baví. Vše, co denně děláte, má plný potenciál vás bavit. Jakmile ale klid ztratíte, bavit vás to okamžitě přestává, protože z toho zmizí vše hezké a zůstane jen povinnost a nutnost, neboli — dřina.

Klid získáte, pochopíte-li, že:

• Vám nikdy nic nehrozí (všechny hrozby jsou jen vaše fantazie).
• Vše se vyvíjí v souladu s vašimi záměry (a to i v situacích, které tak vůbec nevypadají).

Znamená to, že přestože procházíte procesy, které vás často vyvádějí z klidu, jsou to jen nezbytné provokace, s nimiž se potřebujete konfrontovat, aby se odstranily podvědomé bloky v souladu s vaší vizí a přáními. Jsou to lekce, kterými jen musíte projít — prožít je a správně je zpracovat.

Neklid = můj motor

Vnímáte-li správně, zneklidňující situace nevnímáte jako problémy nebo komplikace, ale jako nutné provokace. Máte k nim pozitivní vztah — nebojujete ani se jim netoužíte vyhýbat, jsou motorem vaší cesty k cíli. Chápete, že bez nich byste si nikdy nic nesplnili.

Míra důvěry je odrazem vašeho vědění

Splnit si cíl je zákonitý proces, který je dokonale organizovaný Vesmírem. Ten proces je založený na vaší vzájemné spolupráci, kdy každý plníte své úkoly — vy jen ty vaše, přičemž všechno Vesmírovo necháváte na něm.

Když ten proces jasně chápete (znáte pravidla vaší spolupráce i své a jeho úkoly), cítíte se komfortně. To neznamená, že vás nic nevyvede z klidu, jen že se tím nestresujete. Nepanikaříte, ani to ve vás neprobouzí pochybnosti. Chápete, co se děje i proč, v tom spočívá váš komfort.

Skutečný pocit bezpečí

Cítíte se v neklidu i nejistotě bezpečně, přestože vůbec netušíte, co bude a jak bude. Je vám to jedno, protože to není podstatné. Podstatné je, že o vás je a vždy bude postaráno a vy si tak ke svému cíli bezpečně dojdete. Svůj život tudíž nemusíte mít pod kontrolou (ani nesmíte), stačí vědět, jak funguje.

Pokud životu nerozumíte, potřebou jej kontrolovat trpíte. Zneklidňuje vás, nemáte-li přesný plán, stane-li se něco, co není podle vašich představ a plánů, nevíte-li, co bude zítra, pozítří a příští týden… Pocit nejistoty vás provokuje, probouzí ve vás negativní představy. Ztrácíte sílu a pohodu.

Umět se cítit jistě v nejistotě

Necítíte-li se v nejistotě dobře, je právě toto vaším aktuálním cílem. Zapracujte na tom, aby se to změnilo, posilujte v sobě principy spolupráce s Vesmírem i vědomí, že je o vás permanentně staráno. Připomínejte si během všech svých neklidů právě tyto principy, aby uzrály.

Každá cesta se skládá z etap. Během každé z nich musí uzrát něco konkrétního, dílek skládačky, ze které se nakonec složí celý obraz — vaše přitažlivost. Často sami cítíte, co je cílem vaší aktuální etapy. Můžete pak svou cestu zefektivnit tím, že se na daný cíl aktivně zaměříte (vizualizace, afirmace, připomínadla…).

Vždy zraje to, čemu věnujete pozornost. Věnujte ji tedy cíleně tomu, co cítíte, že vás zneklidňuje. určujte si sami priority, které má vaše cesta k cíli — proces vašeho zrání — aktuálně řešit.

< Předchozí | Následující >