Osmička Holí (31-1-2018)
oslední lednový den se nám Tarotem ukazuje ve znamení Osmičky Holí. Jak je uvedeno v jejím podnadpisu, pojednává o tématu vyjasnění nějaké situace, pohledu na něco, s čím jsme bojovali, co nás trápilo, s čím jsme si nevěděli rady.
Jako první je asi na místě si uvědomit, že takové situace existují, mají své místo v našich životech a tudíž — nejde o žádný problém! Už to, že takové situace jsou součástí našich životů, ale nejedná se o problémy, je důležitým pochopením, které nám umožní přestat s životem bojovat, nevidět jej tragicky. Jsou to obyčejné životní situace, které nás jen něco učí. Podobně jako není problém se učit číst nebo psát, není tedy žádný problém prožívat něco, co mi chce rozšířit správné vnímání.
Chyba je, že tohle nevíme. Mnozí se na vše, co nás zneklidní, koukáme rovnou černě, cítíme se ohroženě, a uvažujeme zcela přímočaře — mám problém. A to je chyba přímo životně zásadní. Přesně takto problém přišel na svět, aniž by existoval. Už to samotné slovo je ve slovníku úplně zbytečné, protože nepopisuje nic, co někde existuje.
Problém je špatný úhel pohledu na prožívanou situaci. Tak by se dal krásně tento pojem — když už jsme si jej vymysleli — definovat. O nic jiného nejde, nezneklidňuje nás prožívaná situace, ale to, jak ji (nesprávně) vnímáme. Neklid, který při tom prožíváme je pouhou kontrolkou, která nám svým „blikáním“ říká — teď jsi mimo realitu.
A to je velice důležitý signál, mnohem důležitější, než na první pohled vypadá. Ten signál nám nejen avizuje, že nám vůbec nic nehrozí, ale zároveň nás nabádá — nic neřeš! Hlavou se ti honí nesmysly, tak je nechej běhat, ale neber je vážně. Nebojuj s nimi, nesnaž se je potlačovat, ony běhají proto, že běhat potřebují. A zde je dobré se zeptat — „Proč potřebují nesmysly běhat?“
A ta otázka je opět nesmírně cenná a chytrá, protože odpověď na ni vysvětlí význam všech zneklidňujících prožitků. Zní takto: „Nesmysl se běháním spaluje. Sám sebe tím likviduje, mizí z tvého podvědomí.“ A důvod, proč se tak teď děje je ten, že sis ten nesmysl kdysi dřív do hlavy (přesněji do podvědomí) sám umístil.
Někdy v minulosti se stalo, že sis na něco udělal nesprávný názor. Tím se v podvědomí uložila šablona, skrz kterou se od té chvíle koukáš na všechny podobné situace. A tím, že ta šablona je nereálná, vidíš něco jiného, než nač koukáš a právě to tě vždycky zneklidní.
Tohle se bude dít tak dlouho, dokud nedovolíš těm zneklidňujícím nesmyslům, aby v tobě běhaly. Neexistuje totiž jiný způsob, jak se jich zbavit — jedině běháním. Dokud to nepochopíš, budeš se pořád rozčilovat, bát, vyčítat nebo jinak blbě uvažovat i cítit. Tvůj život se nezmění, protože ty se nezměníš. Budeš trpět dojmem, že je svět špatný nebo život těžký a lidé zlí, ale to jsi jen ty zabedněný.
Osmička Holí popisuje stav, kdy se něco, nač jsme se dřív dívali špatně, vyjasnilo. Tedy stav, kdy jsme nějaké to běhání nesmyslů absolvovali a za odměnu přišlo vyjasnění. Stará pokřivená šablona padla a nahradila ji nová. Nebo aspoň méně pokřivená.
Ono to totiž nefunguje tak, že křivá šablona se šmahem nahradí úplně správnou. Vždy jen lepší, a lepší, a lepší. Náprava probíhá postupně, ten proces je stejný, jako když se něco učíme. Tam také nejsme hned mistři, ale rozumíme nebo umíme něco líp a líp, zdokonalujeme se, až se jednou dostaneme do krve a jde to úplně samo.
Život je střídání klidů s neklidy. Takto si jej definujeme ve Škole rozvoje přitažlivosti, abychom chápali, že:
- Je úplně jednoduchý. Kdo ví, jak se na něj koukat, vnímá život naprosto triviálně, a jen proto přesně ví, jak se kdy zachovat. Kdyby viděl složitě, neměl by šanci poznat, co kdy má a nemá dělat.
- Klid i neklid do života patří. V klidu si užíváme pohodu a v neklidu se rozvíjíme a obohacujeme.
- Střídání je nutné. Jedině pak totiž život baví. Být jen klid, budeme se pekelně nudit. A být jen neklid, bude žití pakárna.
- Ani jedno není problém. Právě proto, že obojí je pro nás dobré i nutné kvůli zábavě, nemůže být nic z toho problémem nebo hrozbou. To by nedávalo žádný smysl.
Pokračovat mohu definicí, co je vlastně Štěstí, protože právě stav štěstí je cílem všech cílů, z mnoha důvodů, které zde nebudu rozebírat. Napíšu jen avizovanou definici: Štěstí je stav, kdy si dokážu užít stejně dobře klidy i neklidy. Tedy úplně každý okamžik života. A to opět není možné, koukáme-li na život panáčkovsky, protože ty miliardy situací, každá jiná, jsou pro nás absolutně neuchopitelné. Nemáme pak šanci se cítit bezpečně, svobodně, neohroženě…
Jak může vypadat den ve znamení Osmičky Holí? Obvykle nás opustí tlaky, které jsme poslední dobou cítili. Přijde úleva a vyjasnění situace. Anebo jen zažijeme něco, co v nás neklid probudí a během dne se to vše zklidní a srovná. V každém případě je dobré si uvědomit, čeho se ta záležitost týkala, jaké bylo její téma, protože to ukazuje na blok, který bude nejspíš chtít ještě nějaké to čištění.
Panáčkova logika nic z toho nedovolí, není s pocitem bezpečí a jistoty kompatibilní. On zákonitě musí vudeět problémy a cítit se ohrožený, protože — blbě uvažuje. On všechny ty nesmysly, které se mu kdy probudí v hlavě hned řeší, protože jim věří. Fantazíruje, své fantazie rozebírá, dedukuje z nich problémy a těch se nakonec bojí, řeší je a stěžuje si na život.
Aby se panáček cítil bezpečně, aby měl jakýs-takýs pocit jistoty, musí mít nasyslíno. Musí mít kontakty, známosti, úspory. Pocit jistoty mu nedává to, jak je vevnitř nastavený, ale co jej obklopuje. Takže mu pak stačí něco z toho sebrat (anebo jen navodit iluzi, že by se to mohlo stát) a zhroutí se.
Stane-li se, že skutečně o něco, na čem svůj pocit jistoty stavěl, přijde, jeho život se obrátí naruby a bude se v něm dlouho plácat. jeho systém uvažování mu nedovolí pokračovat v klidu dál, vyzařovat pohodu a tudíž i pohodu přitahovat. Tohle umí jen nepanáček, ten, kdo za životní jistotu — jedinou skutečnou — považuje své podvědomí a vesmírnou logiku v něm uloženou a opečovávanou. S tím nic nehne, protože nemá co. On problémy nevidí, protože vidí reálně. Vnímá kontinuální podporu od Vesmíru úplně ve všem. Baví se žitím, tvoří a žije tak, jak chce, pro radost, neomezeně, s láskou a chutí i pocitem naprostého bezpečí.
Ale to už pomalu jdeme k tématu karty jiné, odbíhám, a to nechci. Nám by dnes mělo stát za povšimnutí téma, o kterém jsem tu napsal. Klid, neklid a běhající nesmysly.
<Předchozí | Následující >
