Život je složen ze dvou komponent. Jedna z nich je daná, druhou sami ovlivňujeme. Tou daností jsou naše talenty, vzhled i životní dráha. Je to tak proto, že všichni dohromady zde tvoříme celek, který aby fungoval, potřebuje, abychom do něj každý svým dílem přispíval.

Není žádná náhoda, že jeden je učitel, jiný stavitel, další pěstuje obilí, jiný zpívá… K tomu jsme předurčeni neboli — pro to jsme se narodili. Jsme k tomu ideálně vybaveni a naše životní cesta nás k tomu přirozeně dovedla.

Něco je dáno, něco ne

Kdyby bylo vše dáno, neměl by život smysl. Proto je to dané doplněno o možnost řídit si, jak kvalitně budu žít. Co vše do mého života bude během mé cesty chodit a jak mi to bude fungovat, co mi to bude přinášet. Na kvalitu života mám tedy plný vliv já sám, nic jiného.

Kvalitu mého žití určuje mé vnitřní nastavení — mé názory. Od nich se odvíjí úplně vše, z nich se rodí kvalita i kvantita všeho, co prožívám. Svou životní cestou se mohu protrápit a třít bídu, stejně jako ji mohu prožít s chutí a žít přesně tak, jak mi to ve všech oblastech vyhovuje.

Pro každého je přichystáno to nejlepší

Vesmír je polem zdraví, lásky a hojnosti. To je objektivní realita, skutečnost. Ale kromě ní existují ještě reality subjektivní, neboli to, jak se na život kdo díváme. Každý prožíváme a máme vše přesně tak, jak si myslíme, že věci fungují. každý prožíváme svou vlastní představu o životě.

Zdraví, láska a hojnost tu tedy jsou, my se od nich ale sami odstřiháváme svými omezujícími názory. Abychom žili to nejlepší, je potřeba se naučit vidět věci takové, jaké skutečně jsou, což zpočátku nikdo nedokážeme.

Vše je za odměnu

Vše zde tedy je každému k dispozici, ale je to za odměnu. Ne za to, že se snažíme být hodní, jak si mnozí mylně myslíme, když nás život bolí. Zásluha spočívá v ochotě se změnit. Naučit se o životě uvažovat úplně jinak. Zasloužit si tedy neznamená se snažit, tvářit, dělat hodného, ale stát se hodnotným. Najít v sobě zdroj všeho dobrého a jako zdroj uvažovat. Být zdrojem dobrého pro sebe i pro ostatní. Cítit se silný, zdravý a bohatý, protože takový ve skutečnosti jsem. A život nás každého vede k tomu, aby si to uvědomil.

Kvalita žití = kvalita názorů

Jsou to tedy naše názory, které se zhmotňují v naše prožitky. A chceme-li žít to nejlepší, musíme se naučit uvažovat tím nejlepším způsobem = reálně. Naučit se životní principy, pochopit jejich význam a tímto reálným pohled na sebe, druhé lidi i život jako takový nahradit naše dosavadní dojmy.

Správný pohled = ucelený systém

Správný pohled na život je ucelený systém dílčích principů. Toto je dobré jasně chápat. Znamená to, že teprve až do sebe jednotlivé principy zapadnou, začne to správně fungovat. Proto je nutné:

• poznat všechny principy (funguje to jako puzzle, jedině, máte li všechny dílky, dokážete z nich sestavit obrázek)
• uvědomit si vazby mezi nimi (z dílků puzzle se musí poskládat obrázek)
• naučit se novým způsobem uvažovat (ve všech situacích, i těch vypjatých, dokážete uvažovat i chovat se správně)

To nejlepší si zaslouží každý, kdo uzraje. Kdo přestane žít závisle, namísto toho se naučí spoléhat sám na sebe a všude a ve všem vidět dobro.

Ve výsledku to znamená, že už vás nic nepřiměje k nesprávné reakci; nezačnete zmatkovat, uhýbat, spekulovat, bojovat, usilovat, tlačit, kritizovat, pochybovat… Své učení máte v krvi, stalo vaším vnímáním a cítěním.

Zdraví, bohatství a lásku budete cítit, vnímat ji všude a ve všem, v každém prožitku i okamžiku. A tím se vaše přitažlivost vůči tomuto dobru stává konstantní, neměnnou, a váš život se tomu automaticky přizpůsobí.

< Předchozí | Následující >