Bláznova cesta

Motto: Karty Velkých arkán se někdy popisují jako příběh Blázna na jeho cestě životem. Setkává se postupně s ostatními kartami, přičemž každé to setkání mu přinese patřičná pochopení — „Aha, takhle to je! Tak se to dělá! Takto věci fungují!“ Bláznova cesta popisuje život a jeho možnosti — člověk se narodí nevědomý, a může se vydat buď naivní cestou názorů (rozumu), anebo cestou pochopení životních zákonů, které mu ukážou, že věci nejsou nikdy takové, jaké se zdají být, ani nefungují tak, jak si člověk dokáže představit. Bez žití s pochopením bude život neustále dramatický a polovičatý, protože budeš donekonečna bojovat se svými dramatickými představami — to chce Bláznova cesta člověku sdělit a nabídnout mu tím příležitost správně uchopit svou životní úroveň.

VIII: Vyrovnání

Vyrovnání neboli Harmonie prozradí Bláznovi další „dílky skládačky“. První z nich zní — vše na světě dokáže sloužit i škodit. Týká se to úplně všeho — prožitky, názory, chování, práce, peníze, vztahy, jídlo, koníčky… I ty, Blázne, dokážeš sloužit i škodit. „Obojakost“ je základní vlastností úplně všeho na světě, živého i neživého. A je potřeba chápat, proč to tak je.

Důvodem je, aby si člověk potřeboval ve všem najít tu správnou hranici. Tu správnou míru i ten správný úhel pohledu a přístupu. Obojí je stejně důležité.

Správná hranice leží tam, kde věcem dáváš anebo z nich čerpáš to správné a tak akorát. Pak ti vše slouží, pak tě vše podporuje, protože to správně užíváš. Vychýlíš‑li se ale od správné hranice doleva či doprava, už ti to sloužit přestává a začínáš si škodit. A tvůj život začíná kulhat.

Z toho i plyne, že správná hranice nikdy neleží v extrému. Vždy mezi oběma krajními hodnotami, a jednou z rovin úspěšného žití je nacházet a nastavovat správné hranice všemu, co žiješ a žít chceš. Pracovat tak akorát, odpočívat tak akorát, bavit se tak akorát, nakupovat tak akorát, vztahy mít nastavené tak akorát, aby tě nesvazovaly, hýbat se tak akorát, jíst tak akorát, sloužit tak akorát…

Tak akorát je prostě ta správná míra a životní zákony ti pomáhají se zorientovat, abys chápal, co slouží a co ne, a kdy je čeho tak akorát. Kdy sloužíš a kdy už škodíš, např. pácháním dobra, sebeobětováním, upínámím se k něčemu nebo někomu, přejídáním, leností…

Dbej tedy na to, Blázne, ať si ke všemu nastavuješ správný vztah. Aby tě to ani nelákalo, ani jsi to neodsuzoval, abys věci neflákal, ničemu se nevyhýbal, ale ani to s ničím nepřeháněl, neusiloval, nebojoval… Všechny takové i makové tendence si zpracovávej, aby se tvé vztahy ke světu a všemu v něm ladily do harmonie. Abys ve všem viděl to, k čemu to skutečně má být dobré. Odnaučíš se posuzovat a odsuzovat, odnaučíš se také k něčemu vzhlížet nebo od toho očekávat, co ti to nedokáže dát. Odnaučíš se žít v poklusu i v letargii.

A tím vyladíš sám sebe a svůj život, protože sebe (a svůj život) každý vyladí tím, že si vyladí své vztahy ke světu. Přestane v něm vidět jak lákadla (Bludičky), tak problémy a hrozby (Bubáky). Obojí totiž, jak všechny Bludičky, tak všichni Bubáci, jsou klam. Svádějí vidět růžově a černě. Jenže svět není ani takový, ani makový. Svět je normální, harmonický, podporující, a dobře je jen tomu, kdo jej tak vidí. Ten pak žije v klidu a způsobem, který mu slouží. Jeho vztahy ke světu automaticky přitahují vše dobré, potřebné a souznějící s jedinečností toho člověka.

Život harmonického člověka funguje sám. Tedy správně, protože život má sám fungovat. Má fungovat na správné přitažlivosti, která je‑li vyladěná = našla svou správnou hranici, a tím se nastavila na přitahování hojnosti a všeho dobrého.

Život každého jedince funguje na principu jeho přitažlivosti. Přitažliví jsme tudíž všichni, jde jen o to, vůči čemu. A Harmonie je stav, kdy už jsi nastaven správně (přirozeně), a tudíž schopný hojnost a pohodu žít. Žít své ideály, aniž by ses o cokoli musel snažit.

I na vše dobré je potřeba být připravený. Chudému bohatství radost nepřinese, ten si jím uškodí, obrátí je proti sobě. A proto dokud se chudý své mentality chudoby nezbaví, bohatství k němu nepřijde, protože jemu je v chudobě líp (on to jen neví). Neumí s bohatstvím nakládat, a tak je lepší, když k němu nemá přístup, zdevastoval by se jím.

To se netýká jen financí, to se týká úplně všeho. Dokud nejsi na něco připravený tím, že se na to už dokážeš správně koukat, život tě od toho drží dál, protože to dobře neudělá tobě ani ničemu jinému. Choval by ses jako slon v porcelánu, zneužíval, znehodnocoval, bojoval, škodil… Neschopný nezavadí o kloudnou práci/zakázku, protože by to nikomu neudělalo dobře. Osamělý nenarazí na správného parťáka, protože by do vztahu vnášel jen trápení. Bordelář nenarazí na kvalitní bydlení, protože by ho jen ničil. A tak je to se vším. Na kvalitní život musíš být nejdřív kvalitně nastavený ty sám.

Svou přitažlivost nikdo neočůrá. Musí být neočůratelná, protože to je základní herní prvek, který se i stará o to, aby byl na světě přirozeným způsobem udržován pořádek. Svůj k svému. Lze pak žít s klidem, že dělám‑li své věci správně a mám k nim správný vztah, nestane se mi, že se něco pokazí. Ani že se mi do cesty připlete nějaký potížista. To se prostě nestane, a hlídá to zákon Harmonie, neboli „přitahují se vždy jen adekvátní kvality“. V dobrém i nedobrém. Stačí si tedy hlídat a pěstovat kvalitu svou, a automaticky tím nastavuji, jaká kvalita bude chodit ke mně, i jaká rozhodně nebude.

Zákonem Harmonie je zajištěno, aby nikdo na světě nemohl žít ani líp, ani hůř, než jaká je jeho aktuální přitažlivost. A ta přitažlivost odpovídá vztahům dotyčného ke všemu na světě, přičemž každý správný vztah je harmonický, tedy nastavený tak akorát, bez růžových i černých přívlastků.

Hlídej si, Blázne, jen sám sebe. A tím máš plnou kontrolu nad vším, co žiješ, co zažít můžeš i nemůžeš. Okolní svět neřeš, protože ten se automaticky přizpůsobuje tvým vlastním kvalitám. Je to tedy vymyšeno dobře a jednoduše. Jaký já, takový můj život. Takové je vše, co žiji, i co mi do žití chodí i nechodí. Snažit se vidět příčiny čehokoli okolo je naivní, protože všemu dávám podobu svojí vlastní kvalitou. Kdo to chápe, neřeší svět, ale pouze sám sebe.