Meditace má řadu forem. Obvykle při ní jde buď o to si něco „sugerovat“, jde tedy o autosugesci, anebo „jen sledovat a klidnit“ své myšlenky. O obou formách chci dnes napsat to podstatné, protože je v tom mnohem víc, než se zdá. A je dobré to vědět, rozumět, o co vlastně jde.

Meditace je vesmírně jednoduchá (nic se po vás vlastně nechce), a tím i vesmírně klamavá. Obvyklou první reakcí člověka na ni je — na takové bloumání nemám čas. Představa „jen tak ležet/sedět“ je spojená s nicneděláním. My si zde ale stále připomínáme a uvědomujeme, že fyzická aktivita tvoří pouze malý zlomek vlivu na náš život. To podstatné, kde se skutečně rodí vše, co náš život bude obsahovat a jak to bude vypadat, je v naší duševní neboli myšlenkové činnosti. Připomenu základní zákon: tvůj život přesně odpovídá tvým myšlenkám. Absolutně a ve všech detailech. Vše se podle nich děje zcela samozřejmě a samovolně, o nic se nemusíš snažit.

Na úvod připomenu ještě jeden důležitý zákon: nejdřív musí být vždy připravena hlava, až pak má smysl to řešit na fyzické úrovni. Budu-li chtít podnikat, ale v hlavě to nebudu mít správně nastaveno, nebude mi podnikání fungovat — budu se dřít a trápit. To samé platí pro vztah, rodinu, finance, zdraví, životní pohodu, pro všechno. Úspěch, správné fungování i štěstí jsou podmíněny pořádkem v hlavě. Naopak neúspěch, vše negativní, utrápené a nepříjemné je důsledkem nepořádku v ní, ničeho jiného. je proto bláhové řešit svůj život jakkoli jinak než vnitřním úklidem.

Proč meditovat

Meditace je duševní práce. Ve své základní formě má za cíl sledovat a klidnit své myšlenky. Sledování svých myšlenek odkrývá tvé podvědomé bloky. Vše, co vnímáš přirozeně a co ti tudíž v životě funguje, totiž hlavou nijak neřešíš. Znamená to, že ti o tom hlavou žádné myšlenky neběhají a už vůbec ne, když se snažíš odpočívat.

Při meditaci tvou hlavou běhají hlavně věci, které řešíš, s nimiž vnitřně bojuješ — nutí tě se jimi zabývat, protože v tobě probouzejí obavy, smutek, pocity závislosti, hněv, vnitřně se s něčím pereš, s někým hádáš, něco odmítáš, odsuzuješ, o něco usiluješ…

Meditace je ideálním způsobem, jak se o svých podvědomých blocích dozvědět. Jak si uvědomit, co vlastně o dané záležitosti/životní oblasti/člověku vyzařuješ. Jaké informace do Vesmíru vysíláš a na které on pak musí reagovat.

Mít svůj život pod kontrolou

Svůj život má pod kontrolou jen ten, kdo má pod kontrolou své myšlenky. Prvním krokem je schopnost si je vůbec uvědomovat. Až pak můžeš začít pracovat na jejich urovnání a ztišení. Nikoli bojem, ale tím, že je necháš plynout — působit na sebe, aniž bys jim věnoval zbytečnou pozornost, aniž bys svým strachům, smutkům, hněvům i všem dalším negativním dojmům věřil. Musíš chápat, že to jsou jen tvé nereálné představy, tvé vlastní iluze. Musíš také pochopit, že nemá smysl o nic usilovat, ničeho se silou držet, za ničím se hnát, protože to nikam nevede, nefunguje. Musíš se zbavit těchto tendencí a otočit své nitro tak, abys byl vůči všemu tomu přitažlivý a ono to pak samo přijde za tebou.

Já = vysílání informací

Psávám, že člověk není žádným Panáčkem, ale vysílačem informací. To je reálná představa o člověku, to jsi ty — jsi svým vysíláním. Co vysíláš, potom prožíváš, protože právě to ti Vesmír vrací. Nic jiného tvůj život netvoří, nic jiného na něj nemá vliv.

Meditace jsou tedy setkáváním se sebou, se zdrojem tvého života. Máš při nich možnost nejen zjistit, co tvoříš, ale můžeš to i měnit. Svět se tvým změnám sám automaticky přizpůsobuje, tudíž se nemusíš starat o nic jiného, než o své vysílání. Právě a jen ono tvoří tvou přitažlivost. Meditace je čas věnovaný péči o své vyzařování, zdroj všeho, co máš i co prožíváš. Nic důležitějšího dělat ani nejde.

Přitažlivost je nejsilnější silou

Přitažlivost je silnější než cokoli jiného. Svou přitažlivost tudíž ničím nepřemůžeš. Můžeš se snažit, můžeš se tvářit, jak chceš i říkat, co chceš, ale tvůj život bude vypadat i fungovat podle toho, co přitahuješ, nikoli nač si hraješ. Proto nemá smysl řešit cokoli na fyzické úrovni, protože to k ničemu nepovede. Je nutné to správně uchopit na úrovni myšlenek, změnit svá přesvědčení a úmysly. Když to dokážeš, vše okolo se změní samo, Vesmír na tvou vnitřní změnu uvažování a očekávání zareaguje.

Meditace vypadá jako nicnedělání, ale ve skutečnosti je přesným opakem. Je to ta nejefektivnější činnost, jakou můžeš vykonávat. Je to nástroj, který utváří, mění a rozvíjí tvůj život. Na schopnosti měnit své myšlenky závisí schopnost rozvíjet kvalitu svého žití. Nemění se ti, kdo se svými myšlenkami nepracují. Neuvědomují si jejich vliv, proto jim nevěnují pozornost nebo nevědí, jak s nimi správně zacházet. Jsou to konzervativci, kteří se odmítají měnit proto, že zdroje všeho (všeho, co je zneklidňuje i všech svých problémů) vidí kolem, nikoli v sobě. Jsou naivní, touží po něčem, co není možné. Chtějí zůstat stejní a zároveň touží po změně. Chtějí mír, a přitom sami generují boj. Jsou to často závisláci, kteří se cítí nejistě a proto se upínají k těm, kdo jim něco slibují. Ale ani to není řešení. Nikdo vám nedokáže nic zajistit, nikdo vás nedokáže ochránit.

Vše musím vyřešit sám

Vše si musíte zajistit sami — tím, že přestanete bojovat. Přestanete v něčem/někom vidět nepřítele nebo problém, omezení, překážku. Dokud bojujete se světem, bojuje on s vámi. Klidu nikdy nedosáhnete změnou svého okolí. Klid najdete, když přestanete nebezpečí a nepřátele okolo sebe vidět. A tím se dostávám zpět na začátek — meditací.

Meditace je opakem novin a televize

V televizi koukáte na něco, co se vás netýká. Ono to tak jen vypadá a vy tomu věříte. Reagujete na to, co tam vidíte/slyšíte. Řečí Vesmíru reagujete na okolní dění. A to je úplně špatně, to je opak aktivní práce s myšlenkami. To je záruka, že váš život bude vypadat jako jízda na horské dráze = podle toho, co se zrovna dozvíte, vás to vystřelí nahoru do radostné euforie, anebo dolů do hněvu/strachu/smutku/deprese/krize. Nad svým životem nemáte a nikdy mít nebudete kontrolu.

V televizi i v novinách se řeší věci, které nemají na váš život vliv, jsou úplně nepodstatné a nic s nimi neuděláte, nemáte na ně žádný nebo skoro žádný vliv. Jenže dokud trávíte čas koukáním a čtením o kde čem, věnujete myšlenky nepodstatným věcem. V hlavě i v podvědomí to generuje chaos a nepořádek, na úkor všeho, co je pro váš život naopak užitečné a nač máte vliv plný. Koukání do světa je odbíháním od podstatného k nepodstatnému. Váš život tvoří a ovlivňuje váš svět vnitřní, ne ten okolní. Ten se tak jen tváří a vy mu to baštíte.

Ve vnějším světě nic nenajdeš. Zdroje (peněz, zábavy, lásky, obav…), problémy ani jejich řešení, nepřátele, překážky ani nic jiného. Nic takového tam není. Vše najdeš v sobě, ve svém vysílání. Musíš se začít jako zdroj všeho chovat. Což přijde automaticky poté, co se naučíš jako zdroj uvažovat.

Koukání do světa a reagování na to, co vidíš, je zdrojem iluzí. Zdrojem nesprávných dojmů. Abys měl život pod kontrolou, aby fungoval a vypadal, jak chceš, potřebuješ koukat do sebe. Protože právě to, co se děje uvnitř, je pro tvůj život podstatné, to jej tvoří. Máš se ptát: „Proč se ve mně probouzí tento neklid?„, protože to je jediná správná otázka. Vychází z pochopení, že tě nikdy nezneklidňuje nic okolo, ale jen tvůj vlastní nesprávný úhel pohledu.

Kdo se má rád, medituje

Meditaci vnímej jako projevován lásky k sobě. Vede tě k tomu pochopení, že vše si vyřešíš sám se svými myšlenkami. Čím větší pořádek si v hlavě děláš, tím se sám se sebou — v meditaci i v každodenním životě — cítíš dobře. Bezpečně, spokojeně, zdravě, šťastně, bezstarostně, příjemně, svobodně. Zbavuješ se slabostí a závislostí, roste tvá síla, sebevědomí, schopnost žít tak, jak chceš a plnit si vše, co se rozhodneš si splnit. Cítíš čím dál silněji, že na to máš, považuješ to za samozřejmost.

Meditace je čas trávený sám se sebou. Čím víc toho člověku chybí, čím víc mu život nefunguje, tím větší má „problém“ sám se sebou čas trávit. Táhne jej to ven, sám se sebou se cítí osaměle, nepříjemně, neklidně, unuděně, nespokojeně, nejistě, smutně. Všechny tyto pocity jsou ale pouze výslednicí jeho vnitřního nepořádku — podvědomých iluzí a nesprávně nastavených žebříčků hodnot.

Správnou prací se svými myšlenkami se cítíte čím dál lépe. A váš život na to reaguje tím, že čím dál lépe funguje. Správné fungování je na vašich dobrých pocitech závislé, nemůžete se cítit zle, aby vám přitom život fungoval a těšil vás, to nejde. Vše je o myšlenkách a pocitech, ty jsou všeho předlohou. Kultivujete je právě meditací.

Aktivní meditace

Meditací nejen odkrýváte, co ve vás už je. Meditací to i měníte a meditací i přidáváte vše nové. Vizualizace i ostatní formy autosugesce jsou ve skutečnosti meditací, při níž nejen myšlenky sledujete, ale aktivně s nimi pracujete. Vytváříte si obrazy, které chcete, aby se dostaly do vašeho podvědomí a tím se staly součástí vaší přitažlivosti, aby vstoupily do vašeho života. Je to ten nejefektivnější a nejkvalitnější způsob, jak něčeho dosáhnout. A nejen to.

Jedině aktivní prací se svými myšlenkami — meditací — dosáhnete správných výsledků. Zadáte výsledky a necháte, aby se samy naplnily. To dokážete jen když víte, že nejste tvořivou silou, která plní vaše přání. Tou silou je Vesmír, který vaše vize organizuje a přináší i výsledky. Splnit vám přání je jeho starost, nikoli vaše. Od toho tu je, vy máte především ležet na posteli nebo sedět na verandě a meditovat.

S hudbou nebo bez?

Je to především otázka osobních preferencí. Nicméně je i tak dobré se nad svou volbou zamyslet, než ji přijmu. Já medituji bez hudby z těchto důvodů:

• nestávám se na ní závislý, nepotřebuji ji; dokážu meditovat kdy chci a kde chci, vystačím si sám, a to je pro mě důležité
• hudba odvádí pozornost; i klidná hudba poutá mou pozornost, ale já chci veškerou svou pozornost při meditaci věnovat svému nitru

Tím nikoho nepřesvědčuji takto uvažovat. Ono se dá uvažovat i jinak a proč ne. Hudba určitě pomůže minimálně v začátcích se zklidnit. Uznávám i pozitivní vliv hudby na čakry a vůbec tělesné i duševní fungování.

Vsedě nebo vleže?

Je to jedno. Když jsme s meditacemi začínal, všude jsme četl, že mám sedět. A mně se chtělo ležet, cítil jsem, že mi to vyhovuje. A tak jsem to dělal po svém a funguje to, jak má. Když u meditace usnete, nic se neděje. Meditace má za úkol zklidnit a spánek je potvrzením, že se zklidnění povedlo. není cílem meditace, ale ani jej nepovažuji za chybu.

Medituji i při pasivních činnostech. Jedu tramvají, tak si zamedituji. Klidně i v plné tramvaji se zkusím z hecu odpoutat od světa a lidí. Je to dobrá výzva i zábava. Učíte se umět bavit svým nitrem, vymýšlíte si „duševní hry“, bavíte se sami sebou. A o to jde. Vnímat sebe jako zdroj všeho, tedy i zábavy. I tehdy, když není nic po ruce. Právě umění se zabavit sám sebou je zdrojem skutečného štěstí a radosti. Dokud k tomu něco nebo někoho potřebujete, jste závislí a Vesmír vám to nemůže servírovat tak, jak byste si přáli, protože závislost nepodporuje, on jí naopak odnaučuje.

Umět se bavit sám sebou, to je nejen heslo tohoto článku, ale i spokojeného žití. Čím víc přestáváte myslet na okolní svět, tím víc žijete svůj vlastní život. A právě to vás dělá spokojenými a šťastnými. A to je zároveň zárukou, že vám už Vesmír může posílat hojnost, protože se na ní nestanete závislými.