Síla znamená „neohroženost“

Všechna Esa, nejen v Tarotu, jsou karty s nejvyšší hodnotou — nejdou přebít. Jejich síla je ryzí, čistá, neboli — ničím nebržděná, netlumená, neoslabená.

Převedeme-li to na naše vyzařování (přitažlivost), platí to samé — aby správně fungovalo, aby skutečně náš život nebo to, co toužíme změnit, začalo správně (tedy úplně samo a automaticky) šlapat, je potřeba své vlastní vyzařování ničím neblokovat.

Jak už nejspíš víte, jste tím jediným, co má na váš život vliv. Což neznamená nic jiného, než že „jste tím jediným, co může vaši přitažlivost měnit, tedy i brzdit“. Jedině zdroj vyzařování (kterým jste vy) může udávat jeho sílu a podobu.

Čistotu a sílu udává vaší přitažlivosti DŮVĚRA. Což je dobré si uvědomit trochu hlouběji. Jakmile si totiž dostatečně nedůvěřujete, automaticky se začínáte „snažit“. Různými způsoby — silou, pílí, přesvědčováním, přetvářkou, přeháněním, srovnáváním, sporem, manipulací, psychologickým tlakem (v podnikání tomu říkáváme „prodejní techniky“)… To vše není ničím jiným než projevem nedostatečné důvěry, nečistoty záměru, snahy někomu něco nutit, bojovat o sovu věc.

To vše děláme proto, že se cítíme slabí, ohrožení. Chybí nám důvěra, že jsme v bezpečí, že je o nás postaráno, že naše záměry mohou být uskutečněny jen tak, bez starostí a tlaků. Je to vždy pocit ohrožení (nejistoty), který nás vede k nátlakovým úvahám — naše představy vyvíjejí tlak na nás, a my jej pak už jen převádíme směrem ven. Čím víc se cítíte pod tlakem (tedy nejistě), tím emočněji to ve vás vaří a probouzí. A vy ten tlak měníte v boj, což je právě ta zásadní chyba.

Jakmile jsme pod tlakem, „jdeme na věc silou“. Ale ve skutečnosti děláme opak — jdeme na věc oslabenou silou. Síla, kterou vynakládáme, naši přitažlivost a tedy fungování nezvyšuje, ale snižuje. Čím se snažíte víc, tím svou účinnost jen dál oslabujete. Plamen vašeho Esa Holí skomírá.

Žít přirozeně je vždy ten nejtěžší možný způsob — z pohledu ega. Musíte se totiž mít rádi a věřit si. Nezačít si na nic hrát, nezačít se sebou bojovat. Pak si přestanete věřit a začne životní boj a honička. Vaše Eso Holí ztrácí sílu, věci přestávají fungovat a — bavit a naplňovat.

Toto je nesmírně důležité si umět srovnat — láska, přitažlivost, fungování, zábava a naplnění spolu navzájem souvisejí, jsou sebou navzájem podmíněny. Proto je nutné hledat klíč k řešení právě v tom znovunabytí sebelásky, protože bez toho se nezmění vůbec nic, budete se dál jen snažit, usilovat, a také trápit.

Ještě se vrátím k tomu, co jsem zmínil o kousek výš — přirozenost je z pohledu ega to nejtěžší. Ego (náš vnitřní policajt) nás totiž od lásky odvádí. Dělá vše proto, abychom se chovali jinak. Chceme-li v sobě tedy lásku naplno probudit, musíme přestat ego poslouchat. Všechna jeho musíš, nesmíš, makej, tlač, dělej že jsi v pohodě, tvař se, že jsi lepší než jsi, přikrašluj… musíme ignorovat. A to v praxi není jen tak, protože na to je potřeba znát recept, a podle něj systematicky oslabovat vliv ega na své uvažování, chování, rozhodování…

Až pak — až vyčistíme své podvědomí od zárodků sebebuzerujících úvah — naše Eso Holí začne zářit naplno. Budeme se cítit spokojeně, šťastně, a budeme i cítit, že náš život finguje sám, přináší nám vše přesně tak, jak nám to vyhovuje, aniž bychom se o cokoli museli snažit.

Snažení se i musení mají v životě své místo. Ale to místo leží jen a pouze v oblasti seberozvoje, vztahu k sobě. Musím se mít rád. Jsou tedy namířeny směrem dovnitř, do sebe. Nikoli ven, vůči světu, lidem, snahám o přežívání a uznání. Obvykle to děláme opačně. Namísto sebezměny dál a dál uvažujeme způsobem „co mám dělat, aby to nebo ono začalo fungovat“. A znovu a znovu vymýšlíme strategie, které ale nic nezmění.

Vám, se kterými spolupracujeme na vašem růstu, říkám — u mě to bude těžké. Budu vás učit dokonce to nejtěžší, co existuje. Ale zároveň vám to to nejlepší i přinese. Jak zasejete, tak i sklidíte. A mě máte od toho, abyste zasívali s chutí, vědomě, cíleně, bezpečně a neohroženě. Neboli — aby ani ty „nejtěžší“ věci pro vás nebyly problémem, ale výzvou, které naprosto rozumíte, a proto se v ní cítíte neohroženě.

Řešením všeho je — mít se rád. Bezpodmínečně, tedy za všech okolností. Pak vám vše funguje samo. A to je ten cíl, za kterým má smysl se vydat. Vše ostatní je zabíjení času.