Bláznova cesta
Motto: Karty Velkých arkán se někdy popisují jako příběh Blázna na jeho cestě životem. Setkává se postupně s ostatními kartami, přičemž každé to setkání mu přinese patřičná pochopení — „Aha, takhle to je! Tak se to dělá! Takto věci fungují!“ Bláznova cesta popisuje život a jeho možnosti — člověk se narodí nevědomý, a může se vydat buď naivní cestou názorů (rozumu), anebo cestou pochopení životních zákonů, které mu ukážou, že věci nejsou nikdy takové, jaké se zdají být, ani nefungují tak, jak si člověk dokáže představit. Bez žití s pochopením bude život neustále dramatický a polovičatý, protože budeš donekonečna bojovat se svými dramatickými představami — to chce Bláznova cesta člověku sdělit a nabídnout mu tím příležitost správně uchopit svou životní úroveň.
XVII: Hvězda
Na setkání s Hvězdou se Blázen dozví o naivitě a škodlivosti vymýšlení a přemýšlení. Hvězda mu to své tajemství vysvětlí úplně jednoduše — Nevymýšlej, nech se vést. Vše správné k tobě musí přijít, sám nic kloudného nevymyslíš. Ani ti nikdo nic správného neporadí. Jsi napojený a potřebuješ to napojení udržovat v chodu, protože jeho prostřednictvím přichází vše správné a potřebné. Nenarodil ses, abys něco vymýšlel, ale aby ses řídil svým napojením.
Jakmile ale vymýšlet začneš, odpojíš se a jedeš ve svých výmyslech. A pak bloudíš, děláš nesmysly a zbytečnosti, a ještě nesmírně komplikovaně a neefektivně.
Mezi napojením a vymýšlením existuje přepínač. Jde buď jedno, anebo druhé, přičemž platí, že napojení mluví zaručeně správně a vede tě správně, a vymýšlení je zase zaručeně nesprávné a jen ti život dramatizuje, komplikuje a znehodnocuje.
Naučíš-li se udržovat spojení, život tě povede, a vše půjde úplně jednoduše. A ty výsledky! Poznáš, jak vypadá efektivita. I zábava, protože aby věci bavily, potřebuješ dělat, co skutečně dělat máš, a dělat to jednoduše a v klidu. Bez toho zábavu z ničeho nevykřešeš. Ani výsledky nepřijdou, to je zákon. Proto všichni vymýšleči a usilovači pořád jen něco zkoušejí, ale ani se nebaví, ani nic z toho.
Vtip, nebo tomu klidně říkej, Blázne, tajemství spokojeného a užitečného fungování, je odnaučit se přemýšlet. Dostat svůj rozum pod kontrolu, protože on to bude stále zkoušet. Je to jeho role, on se tím stará, aby tě žití naplňovalo. Abys měl ze všech kroků, které děláš, i výsledků, kterých dosáhneš radost. A to jde jedině, když tě bude každou chvíli zkoušet provokovat. provokovat, abys začal přemýšlet nad tím, co ti podsouvá.
Rozum ale nikdy nechtěl, abys mu cokoli věřil. On to vše dělá jen proto, abys nic nezískal zadarmo, aby sis vše zasloužil právě tím, že jej neposlechneš. To je i jediná možnost, jak se bavit — zdolávat výzvy. A úplně všechny výzvy mají stejnou pointu i průběh — přijde rozum a začne něco dramatizovat. A v tu chvíli se láme chleba — buď začneš jeho řeči zvažovat, anebo si je jen vyslechneš s tím, že přesně chápeš, jak ta hra funguje. Poděkuješ rozumu za jeho zásluhu na tom, že si můžeš udělat radost tím, že se nad jeho řeči povzneseš.
Já, Hvězda, ti tedy doporučuji se stát mistrem v udržování napojení. Řiď se jen intuicí, neboli srdcem neboli signály, které k tobě nechodí skrz rozum.
Abys to dokázal, potřebuješ znát i mé druhé tajemství. S rozumem musíte být kamarádi. Nemůžeš s ním bojovat, jinak vždy prohraješ. Nemáš‑li roli rozumu rád, doplatíš na to. Potřebuješ opravdu chápat, že tě rozum svými řečmi podporuje. Že se stará, aby tě věci bavily, aby tě bavilo žít a tvořit. Že to jen musí dělat tak, jak to dělá — podsouváním logických nesmyslů. Jinak to totiž nejde.
Jedině když s rozumem kamarádíš, slouží ti a baví tě. Potřebuješ se tudíž naučit rozum vyslechnout, a poté se nad všechny jeho řeči s chutí povznést. S chutí, tedy úplně bez boje. Udělat to rád, ne na sílu. Proč?
Protože když s rozumem bojuješ, jeho tendence ti do všeho mluvit sílí. Pak už tě nepodporuje, pak už tě začne deptat. Bude se probouzet čím dál častěji. Už ne proto, aby tě podpořil, ale aby probudil další nesmyslný boj. Zákon akce a reakce — ty se mnou bojuješ, tak i já rozum s tebou bojuji. Přestaň, a já taky přestanu.
Dokud bojuješ, vše vede přesně opačným směrem, než má. Když rozum kamarádsky poslechneš, poděkuješ mu za jeho „roli“ a ukážeš, žes ji pochopil, tendence rozumu ti do věcí mluvit bude slábnout. Stále tu bude, jen tě bude „provokovat kamarádsky“, lehce, jen tak naoko, protože to k zábavě prostě patří.
Ale budeš‑li s rozumem komunikovat nehezky jako s nepřítelem, budeš dostávat nakládačky, protože nikdo není schopen rozum porazit. Ono to ani není potřeba, rozum je fajn. Jen musíš mít pochopení k jeho roli.
Rozum je vesmírná síla, stejně jako láska, bohatství, zdraví, úspěch… A jako všechny síly Vesmíru — můžeš se k nim chovat tak, aby tě podporovaly, anebo aby tě devastovaly. Je to na tobě, jak s nimi zacházíš, jaký k nim máš vztah.
Miluj svůj rozum a chápej roli, kterou pro tvoji pohodu plní, Blázne. Láskyplně rozum vždy vyslechni, poděkuj mu, ale nikdy nikdy nikdy se jeho radami neřiď. Neber nic z toho, co ti říkal, ani trochu vážně.
