Bohatství je schopnost zhodnocovat vlastní prožitky

Devítka Disků v Tarotu mluví o zisku, a mluví o něm jako o nově nabyté moudrosti. Je tím vyjádřena základní vlastnost i smysl života — hojnost, neboli snaha člověka neustále obohacovat.

Hojnost je inteligentní proud situací, jimiž nás život zásobuje, aby nám umožňoval zrát. Posouvá naše hranice, aby byl náš život čím dál bohatší a přinášel víc a víc dobrého.

Ono to má i hlubší smysl, protože život nedokáže bavit a naplňovat, jestliže se nevyvíjí. Nic nemá schopnost vydržet neměnné a zároveň nás přitahovat. Okouká se to, zevšední, stane se z toho rutina.

Vývoj k lepšímu je tedy nutnou komponentou k zajištění zábavy i naplnění, proto to tak musí být. Jakmile člověk stagnuje, přichází nuda i potřeba s ní bojovat tím, že se ji začneme snažit zahánět.

Nudu (prázdnotu) ale zahnat nejde, tu jde jen na chvíli něčím přebít, načež se zase vrátí a jsme tam, kde jsme byli. Jediné, co na nudu a prázdno funguje, je prevence ve formě svého kontinuálního růstu — což je nejen schopnost se měnit a vyvíjet, ale také pouštět vše nevhodné a přežité = nebát se změn, být jejich aktivním nositelem.

Abychom kontinuálně rostli, nepotřebujeme být nijak aktivní. Život se o náš vývoj stará sám, my se jen potřebujeme naučit to kontinuální obohacování čerpat.

Nejdůležitějším krokem je hned ten první — potřebujeme se dát na seberozvoj, protože to je jediná cesta. Jedině cíleným seberozvojem se člověk dokáže měnit, vyvíjet, a tím i bavit a cítit trvale dobře.

Správný seberozvoj člověka neučí poučky ani moudra, ale správně vnímat prožívané. Dokážete pak sami čerpat potenciál ze svých prožitků, a to jediné i funguje. To jediné vás skutečně mění, protože pouze zhodnocováním vlastních prožitků — moudříte.

Dokud se snažíte „naučit“ žít podle nějakých návodů a mouder, je to stejné, jako když se snažíte někoho o něčem přesvědčit — je to marné, nefunguje to.

Nefunguje to proto, že aby člověk něco pochopil (a tím změnil svůj přístup), potřebuje to prožít a poté správně zpracovat, ne to slyšet nebo přečíst. Život funguje na principu prožitků a následného uvědomění, nijak jinak.

Je to tedy vymyšleno dobře a velice jednoduše — nikoho k tomu nepotřebujete, jen se naučit sami zpracovávat to, co vám život denně přináší. Říká se tomu „napojení na tok hojnosti“. Pak rostete každým dnem a kdykoli se za sebou ohlédnete, cítíte ty změny a svůj růst i novou kvalitu, kterou jste načerpali.

Život pak i čím dál víc baví, protože se učíte spoléhat sami na sebe a na to, co jste se naučili — na své reálné vnímání. Opouští vás nedůvěra a nejistota, nahrazuje se chutí žít, tvořit a bavit se svými schopnostmi i dosahováním svých cílů (plněním si svých záměrů).

Život se stává prostředím, které vám umožňuje si plnít své sny, formou hry, které naprosto rozumíte. Víte, jak hrát a dokážete se nechat ke svému cíli dovést. Už neřešíte žádné problémy, protože je nikde nevidíte. Bavíte se i tím, s čím jste dřív bojovali, protože už to vidíte úplně jinak. A to je k nezaplacení.