Budoucnost musí být černá = nejasná

Nepředvídatelnost je jedna z vlastností života. Je dobré to vědět, protože se pak můžeme začít zbavovat svých tendencí plánovat, vymýšlet, snít, toužit, kalkulovat a všelijak jinak řešit svoji budoucnost.

Budoucnost musí být černá. Nikoli ve smyslu „špatná“, ale „neznámá“. Důvod, proč tak je život koncipovaný, je praktický — kdyby bylo možné budoucnost plánovat, šlo by toho zneužívat a nic by proti tomu nešlo dělat.

Nepředvídatelným je tedy život proto, aby nebyl zneužitelný. Je to přirozená ochrana, že vše bude vždy fungovat a bude mít smysl žít. Nikdo se takto nemáme čeho bát.

Nepředvídatelnost na člověka klade jisté nároky. Nesmí „myslet dopředu“. Kdykoli to totiž dělá, Vesmír sedí „tam nahoře“ a vyškrtává. Všechny varianty, které člověk naplánuje, Vesmír musí vyškrtnout jako „takto se to nesmí stát“.

Tohle je ona nepředvídatelnost v praxi — vyškrtávání našich plánů, našich verzí. Proto všichni, kdo o něčem konkrétním sní a touží, i ti, kdo si stále něco plánují, narážejí. Narážejí na své vlastní chování, které není v souladu s chodem života.

Život nás netrápí, on nás jen učí žít s důvěrou. Důvěřovat jemu namísto svých vlastních dedukcí a fantazií, které jsou vždy krátkozraké. Člověk nedokáže vidět věci v reálném kontextu, jeho fantazie si vždy jen „vyzobou“ hrst argumentů, ale kupu si jich vůbec neuvědomují. Řečeno úplně jednoduše — jak to vidí člověk je vždy velice naivní a nereálné.

Proto tu člověk není od toho, aby reálné verze vymýšlel, ale aby si jen přál ideální výsledky a nechal už život, ať se sám postará o tu správnou formu.

Člověk, chce-li žít své ideály, se potřebuje naučit cítit lásku a důvěru. A to jde jedině změnou logiky, protože ta stávající to nedokáže. Láska je totiž Vědění, přetavené v cítění. A z tohoto cítění se automaticky rodí i naprostá důvěra, díky které naše myšlenky vůbec nic neřeší — člověk žije ve spokojené přítomnosti neboli nejistotě, s pocitem pohody teď i kdykoli v budoucnu.

Nic mu nechybí a právě tím žije bez potřeby cokoli vymýšlet. Zároveň má „otevřeny všechny dveře“, jimiž k soě nechává proudit hojnost, což není nic jiného než dokonalá podpora a ideální výsledky.

Takže takto se na to chodí. Technicky mnohem jednodušeji, než si myslíme, protože se vše děje automaticky. Pro člověka to ale představuje potřebu se naučit, jak život skutečně funguje, aby měl za odměnu, že tu automatiku čili hojnost svému životu dokáže dopřát.