Chaos je hra. A správné odpovědi najdu sám v sobě.
eberozvoj vede člověka k rozvoji intuice. Učí se ji používat a čím dál víc se na ni spoléhat — důvěřovat jí, vnímat ji jako samozřejmost.
Je dobré si připomenout, co intuice vlastně je. Je to náš šestý smysl, kterým jsme napojeni přímo na zdroj veškeré moudrosti, veškerého vědění, a tedy i na správné odpovědi v každé životní situaci.
Jde tedy o to přestat vymýšlet, protože i to je cílem seberozvoje — odpojit hlavu a namísto dedukcí začít cítit. Cítit to, co je skutečně správné, tedy to, co nám intuice posílá rovnou do srdce.
Správné názory nevymyslíme, protože jsou z jiného světa, kde panuje jiná logika. Správné názory se nemá smysl ani učit, protože takto zůstanou jen v hlavě, ale nás ani naše životy nijak nezmění — cítit to tak nikdy nezačneme.
Teprve když obnovíme napojení na svou intuici, pak se v nás vše správné samo probudí. Začneme být opravdoví namísto uzlíků nervů, jimiž nás dělaly naše fantazie. Hlava je zdrojem všech našich slabostí, bere ním sílu, lásku, radost, spokojenost, spontánnost, živost, opravdovost. Odstřihuje nás od všeho kvalitního a hodnotného do světa kompromisů a falešných hodnot, které vidíme proto, že je necítíme v sobě.
V souvislosti se Šestkou Mečů o tom píšu proto, že ta karta v sekci Lekce říká — „…obrať se do sebe, klaď si otázky, a odpovědi ti budou samy přicházet…“. Učí nás tak soběstačnosti, ukazuje, jak je člověk dokonale vymyšlen tak, aby nikdy nebyl na ničem a nikom závislý.
Soběstačnost je jednou ze skutečných hodnot. I ptoto je součístí vize o Zralosti neboli stavu, do kterého by si měl člověk přát dospět. Pakse totiž vše obrací a do života přichází úplně jiná kvalita. Po všech stránkách. Hojnost se té kvalitě říká. A také Opravdovost.
Jste sví, cítíte svou jedinečnost, úplnost, skutečnou lásku i skutečnou radost, štěstí, zdraví, vitalitu, sílu. A jste schopni žít to své, nejen proto, že konečně jasně cítít, co je opravdu to „vaše“, ale jste už i schopni přesně tak žít a děláte to. Vnímáte to jako samozřejmost i nutnost.
Šestka Mečů zároveň učí, jak zvládat všechny situace, které člověka zneklidní a probudí v něm myšlenkový zmatek. Často míváme právě v takových situacích tendenci panikařit. Dělat si závěry, řešit, konat, rozhodovat, a právě tím vznikají všechny skutečné problémy. Jsme mimo realitu, jen si to neuvědomujeme, protože naší bujné fantazii, poháněné neklidem, věříme a posloucháme ji.
Šestka Mečů nás učí se chovat úplně jinak. Ujasni si své priroty neboli své skutečné cíle a záměry. Tím získáš pevný bod, a probuzený zmatek se začne sám tišit. A až se tak stane, začnou k tobě chodit i ty správné pohledy na situaci, na sebe, na svět. Vrátí se ti jasnost neboli napojení na intuici, která tě opět bude udržovat v klidu a pokoji.
Neklid plní v našich životech funkci Raráška. Odpojí nás od intuice do stavu offline, čímž přestáváme být napojeni na zdroj. Jeho roli přebírá kalkulačka halva, která začne vymýšlet a dedukovat fantasmagorie.
Hlava není zlá, ona jen není pro tyto účely vhodná. Máme ji pro používání v úplně jiných situacích, proto se splaší, vytáhneme-li ji na neklid. Ona si neví rady, proto jen dělá zmateně to, co dělat umí — logicky dedukuje. Dedukuje ovšem špatně, protože ke svým dedukcím nemá správné vstupní údaje. Vystresovaně je tudíž zkouší hledat a tím jen generuje teorie, které vzápětí sama sobě popře a začne dedukovat teorii jinaou, a tak pořád dokola.
A jelikož hlava žádnou z vymyšlených teorií nedokáže dotáhnout do konce, vzniká pocit ohrožení, neřešitelnosti a z toho vyplývající vidina problému, obavy a potřeba něco zachraňovat.
Tomu všemu se dá předejít jedině pochopením, co se vlastně děje a správnou reakcí na tohle své vnitřní dění. Pochopíme-li Šestku Mečů, dojde nám, že všechny skutečné problémy vznikly a dále vznikají jedním jediným způsobem — uvěříme zmatku ve své hlavě. Tím problém vymyslíme a následně ten svůj výmysl začneme řešit. A jelikož život nás poslouchá, přizpůsobí se našim zmateným ůvahám a černým očekáváním, čímž se to, co jsme si sami vymysleli zhmotní neboli — začneme to žít.
Chaos je hra, stejně jako kupa jiných her, které život nabízí, aby nás bavil. Jenže k tomu, aby to bavilo a zároveň obohacovalo a naplňovalo, je potřeba umět ty hry hrát.
