Desítka Mečů symbolizuje situace, do kterých život člověka vrhá, aby s ním silně zatřásly. Typická je třeba tzv. „krize středního věku“, kdy si má člověk uvědomit, na co všechno se díval špatně a změnit to.

Tyto situace bývají vnitřně hodně vypjaté, protože staré myšlení útočí a naráží, znovu a znovu se probouzí se svými teoriemi, které už ale zároveň cítíte, že nikam nevedou. Že nepřinášejí řešení, jen samá nedorozumění a komplikace.

Bývá to bolavé období, obzvláště když člověk netuší, co se děje a proč. Jsou to ty stavy, v nichž začíná hledat pomoc, cestu, sám sebe. Kdy se vydává do duchovních oblastí, hledá knihy, duchovního učitele, pomoc, cestu z krize ven.

Cesta ven = pochopení života

Schválně nepíšu duchovno, ale pochopení života. Za duchovno se považuje kde co, ale často to je jen takové povrchní plácání se v něčem. A to nedoporučuji, protože to člověka zbytečně zdržuje. Je to při nejlepším přestupní stanice, čekárna na autobus, kde člověk tráví čas, zkouší kde co, aby si nakonec uvědomil, že tohle jej také nikam nedovede, že mu to jen pomohlo pootevřít oči.

Řešení = vědění

Tou správnou cestou je učení. Jasný a kompletní systém s pevným základem, který vám v prvé řadě vysvětlí, co život je, jak funguje, jak funguje člověk, jak vnímat své jeho každodenní prožitky…

Zní to i logicky — v ničem, co netušíme, jak funguje, nemůžeme být dobří. Takže zmíněný „pevný základ“ je naprosto jasné pochopení, o co v životě jde, co denně prožíváme a proč. A od tohoto jasného základu se pak odvodí techniky, které váš život změní. Efektivní a jednoduché, protože vědí, nač se zaměřit, s čím a jak pracovat.

Vědění vypadá takto

Je to důležité, proto to napíšu ještě formou odrážek. Potřebujeme v prvé řadě toto:

• Pochopit život — jak funguje, jak vzniká, proč jej žijeme, jaký je jeho smysl, jak má vypadat
• Pochopit sami sebe — čím jsem a čím naopak nejsem
• Pochopit každodenní situace — o co v nich jde, proč je prožívám
• Pochopit, proč mi věci nefungují — proč se v některých situacích necítím dobře, proč mi něco v životě nefunguje, proč se trápím, marně snažím, bojím a bojuji…

Život je jednoduchý, proto i všechno toto pochopení musí znít úplně jednoduše a zároveň to odpovídá na veškeré vaše otázky. Pokud to tak není, jsou to obvykle spekulace a dedukce, na kterých je možná něco pravdy, ale zároveň tomu i něco chybí, a právě proto to nikam nepovede.

Je-li náš základ jak má být, udělá nám v životě naprosté jasno. Zbaví naše představy všeho neznámého, neuchopitelného, tajemného. Život se ukáže úplně jednoduchý a kromě jiného — absolutně dobrý. Pochopíme, že nám nikdy nic nehrozilo ani neubližovalo, že to jsme si dělali vždy sami. Tím jedním jediným,co nám škodit může — naše vlastní nesprávné představy a názory.

Poznáme strach, smutek, stres, hrozby…

Součástí pevného základu je seznámení se se vším, co nás trápilo. Používám schválně minulý čas, protože jakmile to poznám, trápit mě to přestane. Pochopím totiž, že je všechno jinak. Že vše, co jsem považoval za hrozby a problémy, byli mí pomocníci, tedy kamarádi. Já to jen neviděl, já se na ně špatně koukal, já když přišli — špatně uvažoval. Nebál jsme se jich, ale svých představ a dedukcí.

Naučíme se se svými neklidy kamarádit

K cíli nikdy nevede boj. Proto vše, co s něčím bojuje, nikam nevede. Tuto větu doporučuji si přečíst několikrát a zamyslet se u ní. Protože právě bojem se obvykle snažíme řešit vše, co nás trápí, ať to jsou finance, vztahy, práce, zdraví… Jdeme proti něčemu/někomu. Něco považujeme za svého soupeře, za zdroj svého problému. Jenže ono nic takového neexistuje!!!

I nemoc je náš kámoš. je to jen kontrolka, že o něčem špatně uvažujeme. Jenže my na to jdeme tak, že se snažíme tu kontrolku zničit. My ji považujeme za zdroj svého trápení, za problém. Ale ona nám slouží, říká — Změň se! Koukej na něco jinak! Zjisti, co tě zneklidňuje, a tam hledej i řešení. Mně neřeš, já přestanu svítit hned, jak nebude důvod.

My se ale té kontrolky bojíme. Proto nás zneklidňuje, proto nám nedá spát, proto s ní bojujeme, proto se na ni snažíme nemyslet… A to je všechno špatně a děláme to jen proto, že svou kontrolku nechápeme. Pomocníka považujeme za nepřítele. A dokud budeme, budeme se nejen bát a bojovat, ale i narážet a bloudit.

Teprve pochopení ukáže správné řešení

Z napsaného by mělo být jasné, že naprosto jasné pochopení života je nutnost. Bez toho se nikam nedostaneme, při nejlepším nahradíme trápení marnou snahou. Pokud ale život pochopíme, dokážeme ke svému „pevnému základu“ přidat i praktické řešení, které vypadá následovně:

• Uvědomím si, kde leží skutečná příčina mých potíží — najdu skutečný zdroj
• Pochopím, s čím pracovat a jak — vím-li, kde zdroj je a jak funguje, vím, co dělat a jak to dělat, aby se ten zdroj změnil
• Získám životní klid — nejen, že vím, jak život funguje, ale už i přesně vím, co se kdy děje, proč a jak se k tomu správně postavit
• Život se stane zábavou — hrou, kterou umím hrát, a proto mě baví, přináší vše dobré a obohacuje

Slovy Desítky Mečů — dokážeme „zhroutit všechny své staré představy“ a s klidem se s nimi rozloučit. Všechny řetězy, které nás svazovaly a nechtěly pustit dál, odhodíme a osvobodíme se. Vše, co nás trápilo a nefungovalo, se probudí a rozjede. Dokážeme žít, jak jsme dřív nedokázali. Po svém, spokojeně, šťastně a úspěšně. Tím, co nás baví, co nám jde samo, k čemu jsme od přírody nastaveni a přináší nám naplnění.

<Předchozí | Následující >