Důvěra je nástroj životních změn
a vše je potřeba používat ten správný nástroj. Chceme-li něco ve svém životě změnit anebo si něco splnit, bude tím nástrojem důvěra. Právě na ní musíme zapracovat, aby se přizpůsobila naší představě o tom, jak chceme žít.
Důvěra je ryzí pocit, jasné, ničím nerušené cítění. Tedy takové, kdy při pomyšlení na danou věc se nám vůbec nespouští hlava, žádné dedukce, pro a proti, podmiňování tím nebo oním. Dokud se to děje, je to signál — ta důvěra chybí, není dosatečná.
Důvěra je výslednicí našich očekávání. A ta naše očekávání jsou zase výslednicemi našich názorů. Na počátku všeho tedy jsou vždy naše vlastní názory, z nichž se splétají sítě našich očekávání. A ta očekávání se zase dál vzájemně splétají a výsledkem je lano. A síla toho lana, to je síla naší důvěry.
Jde tedy o to, jaká lana jsme schopni ze svých názorů splétat. Zda silná, anebo slabá, kteráý se snadno trhají. Pitvám to takto proto, abychom si uvědomili, že podobu všemu dávajíá ty jemné nitky, naše názory. Což se hodí při úvahách o tom, jak něco změnit — budeme muset nitky vyměnit.
Ale to není to jediné, co potřebujeme vědět. Potřebujeme i znát, jak se naše názory mění. Je v tom totiž skrytý vtip — to se totiž nedělá tak, že si začneme do hlavy sypat názory jiné, pozitivní. To se dělá úplně jinak — to se dělá čištěním. Zbavováním se těch názorů špatných.
K náhradě nesprávného názoru za správný dochází automaticky v okamžiku, kdy ten špatný odstraním. A je užitečné si odpovědět na otázku — Jak to?
Děje se tak proto, protože všechny správné názory jsou uloženy v podvědomí. Úplně každý je tam všechny máme! Proto není potřeba je tam znovu cpát skrz hlavu, to ani nejde. A právě proto to ani nefunguje, budete-li to zkoušet.
Aby se správný názor probudil, potřebuje být ten nesprávný odstraněn, protože všechny nesprávné názory „sedí“ na těch správných, a my k nim pak nemáme přístup. Je to jako byste měli na papíře napsáno to správné, ale potom si na ten papír položili jiný papír s nesprávným tvrzením. Kdykoli pak na ten papír kouknete, uvidíte to nesprávné, dokud ten horní list papíru zase neodstraníte.
Nesprávné názory plodí slabost
Zdrojem slabosti je každý nesprávný názor. Stává se slabým článkem lana, a čím víc takových nitek tvoří naše lano, tím slabší bude. Chceme-li vypěstovat důvěru, potřebujeme odstranit všechny slabé nitky — vyčistit své podvědomí od nesprávných názorů.
Jakmile to začneme dělat, budeme nárůst naší důvěry pozorovat — začneme se měnit. Začneme se cítit jinak než dřív. Lépe než dřív. Nárůst naší důvěry se začne projevovat, obavy, nejistoty, závislosti začnou slábnout, mizet z našeho žití. A až ten proces dojede do konce, přijde i kýžená životní změna.
Životní změna je výsledkem procesu zrání
Zrání = proces čištění nesprávných názorů. Má svá jasná pravidla, takže přesně víte, co dělat, kdy to dělat a jak to dělat. A pak to děláte, dokud se vše nevyčistí. Takto se mění obsah našeho podvědomí, které poté začíná vysílat něco jiného, než doposud. V prvé řadě to cítíme my sami, a následně se tomu sám začne přizpůsobovat náš život — to, co jsme si přáli, začínáme žít.
Řečeno jinak — složka hojnosti, na které jsme pracovali, začíná do našeho žití proudit. A bnude tam už proudit pořád, protože není ničím bržděna. Překážky, která jí v tom bránily byly odstraněny, tak už neexistuje důvod, aby se tak nedělo.
Vždy jsou to jen mé vlastní názory a dedukce, které mi brání v čerpání hojnosti. Hojnost tu všude je, je možné si ji představit třeba jako moře, ve kterém trvale žijeme, podobně jako ryby. Ale naše názory jsou něco jako skafandr, který nás od ní dokáže oddělit a pak se k nám ta voda nedostane — sami jsme si k ní odstřihli přístup.
Kdo se od hojnosti odstřihl, začne žít starostmi. Začne vymýšlet, jak zaonačit, aby mu věci aspoň nějak fungovaly. Což je nekonečný boj, protože se tím „izolující skafandr“ nijak neodstraňuje. Namísto toho je tedy mnohem efektnější odstranit tu izolaci, jednou provždy, a voda k nám začne proudit sama.
