Eso Disků

ico-black-eEso Disků reprezentuje v Tarotu stav, kdy se člověk cítí bohatý. Naprosto, samozřejmě, ani jej nenapadá, že by to mohlo být jinak.

Tento stav vnitřního bohatství (kdy je silně a jasně cítíme) je dán naším vnitřním nastavením, které nás změnilo tím způsobem, že otočilo naše představy o zdrojích.

Cítíme se jako zdroj. To je to. Už se nedíváme na svět tak, že zdroje jsou kdesi okolo nás, ale v nás. Nejen chápeme, ale už i jasně cítíme, že vše, co do našeho života přichází, je jen reakce na naše vyzařování, tedy odezva na to, oč si sami podvědomě říkáme.

Nejdřív chápat…

Jako první krok k dosažení tohoto stavu je potřeba pochopit, jak svět a člověk v něm fungují. Samozřejmě i zde jde o změnu logiky, tedy zbavení se svého deduktivního odvozování z mylného předpokladu, že člověk je tělo neboli izolovaný panáček.

Člověk žádný panáček není, to je úplně první vesmírný zákon. Člověk je vysílač informací, a Vesmír tyto informace automaticky vyhodnocuje a posílá zpět ke zdroji těch informací odpovídající prožitky a stavy. Informace do Vesmíru nevysílá naše hlava (resp. vysílá, ale jen chvilkově). To správné vysílání, které zajistí, že se mu život přizpůsobí a začne tak fungovat, je vysílání podvědomé. Chci tím říct, že na pochopení, že jsme zdrojem, tedy vysílačem informací, musí navázat krok druhý.

…potom měnit

Druhým krokem je práce s podvědomím. Zatímco první krok představuje teoretickou část nauky o životě (Školy rozvoje přitažlivosti), druhý krok představuje její praktickou část — pochopené principy zužitkujeme pomocí tří technik, kterými se s podvědomím pracuje tak, aby se změnil jeho obsah. Aby se vyčistilo od našich dojmů (první fáze = čistím se) a následně se naplnilo takovým obsahem, který si přejeme žít (druhá fáze = plním si své cíle).

Milovat život

Eso Disků mluví nejen o mistrovství v materiálních, tělesných a finančních otázkách, ale také o schopnosti milovat život. Chce vyjádřit, že teprve pochopením životních principů a jejich následným „protlačením“ do svého podvědomí neboli do cítění, se svět ukáže úplně jiný, než se zdál dřív. Nádherný, podporující, milující, hravý, dobrodružný, zábavný, naplňující…

Bez chyb, bez nepřátel, bez krizí, bez problémů. Tohle vše jsou iluze živené našimi nesprávnými pohledy na svět. A ty nám nejen přivozují nepříjemné pocity, ony nám i brání prožívat to, co si přejeme. Svazujeme se sami svými názory, nechováme se, jak bychom měli, neuvažujeme v souladu s tím, co si přejeme, a proto ani nepřitahujeme, co bychom si přáli.

Mohu, ale nemusím

Proto nejsme bohatí, proto nedosahujeme kvalit Esa Disků. Což je svým způsobem v pořádku, vše cenné a je za odměnu, Vesmír nic nerozdává, on ke všemu vede. Bohatství je tedy stavem, který se každému nabízí, ale záleží na něm, zda se k němu rozhodne dojít anebo tu nabídku odmítne.

Zodpovědnost

Život nabízí naprostou svobodu. Každý může žít, chovat se i uvažovat, jak chce, jen potřebuje počítat s tím, že si ponese následky. Zákon akce a reakce se o to dokonale stará, což je dobré si uvědomovat. nic se neděje náhodou a nikdo neprožívá nic, než reakce na své úvahy.

Život je prožívání svých vlastních představ a názorů. Z čehož je jasné, že nás netrápí ani nebrzdí ani nám nic neokoplikuje, že vše, co prožíváme, jsou naše představy o trápení, brzdách a komplikacích. Autorem svých prožitků jsem já, nikdo jiný. Smysl nemá si zoufat a stěžovat, ale motivovat se k sebezměně.

Je dobré si to uvědomovat i proto, že často máme pocit, že si někdo žije líp, než by zasloužil. A to je vždy klam, to se nemůže dít. To tak jen může vypadat, ale nikdy to tak není — není to technicky možné. My ve svém posuzování koukáme jen na to, co vidíme, a z toho dedukujeme. A to je náš obecný problém, tímto způsobem vznikly všechny naše iluze.

Zákon akce a reakce funguje ihned, každá špatná úvaha se okamžitě projeví špatnými pocity. Každé mlžení a lhaní a přetvářka se automaticky projeví obdobně. Každé špatné úmysly automaticky narazí na překážku, vygenerují „problém“ a přinesou starosti a rozladění. Je naivní posuzovat lidi podle majetku nebo podle toho, jak se tváří. To je jen maska, ale to, co každý prožíváme, se děje uvnitř, a právě a jen to určuje kvalitu našeho žití.

Seberozvoj by se z tohoto úhlu pohledu dal popsat jako zodpovědný životní styl. Chápu život a jeho zákony, proto jsme si vědom dopadu svých úvah, myšlenek, rozhodnutí. Je mi jasné, že se tomu dopadu nevyhnu, tudíž už sám kvůli sobě kultivuji své názory a pohledy na lidi a situace.

Všechny překážky a nepřátele si vymýšlím sám

Tím zajišťuji, že se budu cítit dobře, budu s lidmi vycházet a v konečném důsledku se mi bude dařit, protože si negeneruji žádné překážky. Každý narážíme jen do toho, co si sami vymýšlíme svými úvahami. Život nás nikoho netrápí, on nám jen nemluví do našich úvah. Nechává nás svobodně tvořit, neřeší, co tvoříme, to je naše věc, život není žádný policajt.

Seberozvoj z lásky

I z tohoto důvodu je dobré si uvědomit, že seberozvoj je cesta, na kterou se člověk vydává z lásky k sobě. Touží být kvalitním člověkem, kamarádem, partnerem, rodičem, podnikatelem, pracovníkem… a zároveň touží žít kvalitní, bohatý a naplňující život.

Když se na předchozí odstavec podíváme trochu jinak, všimneme si, že ten správně nastavený člověk od života nic nechce. On chce od sebe, chce být kvalitním člověkem a své kvality sdílet. Nemyslí tedy na to, jak něco dostávat, ale rozvíjet se a vše, co v něm už je, sdílet.

Bohatý jsi, když ti o nic nejde

A právě toto uvažování je správné, přirozené. A také přitažlivé. Takto to má být, toto jediné zajistí, že budeme žít šťastně, spokojeně a v klidu. Důvod? O nic nám nejde. A jedině když nám o nic nejde, jsme sví, uvolnění, spokojení, nikam se necpeme, netlačíme, nehoníme, o nic neusilujeme, na nic si nehrajeme, jsme otevření a upřímní.

Bohatství je tedy podmíněno schopností nic nechtít. Což jde jen za předpokladu kdy cítím, že mi nic nechybí a že — mě život ve všem naprosto podporuje, v jednom kuse, od rána do večera.

Bohatství je přirozený stav mysli (přesněji řečeno stav podvědomí). Je to způsob, kdy už vnímáme svět podle jeho principů, nikoli formou názorů, které si děláme hodnocením toho, co v sobě a okolo vidíme. Pak se bohatí cítíme úplně samozřejmě. Nesnažíme se na věci tlačit silou vůle ani nijak jinak. Nic v sobě nezadržujeme ani se o nic nesnažíme. Chápeme své role ve spolupráci s Vesmírem a jinak než formou naší vzájemné spolupráce o dosažení ničeho ani neuvažujeme.

Tempo i cestu určuje on

Pak jde vše hladce, protože — se dokážu nechat vést. je to Vesmír, kdo plní roli toho, kdo cestu ke splnění mých záměru vymyslí, naplánuje a krok-za-krokem načasuje, sesynchronizuje a vede mě. Já plním jen to, že určuji cíl a poté jen reaguji na to, co mi samo do života chodí.

Jen takto může vše fungovat, protože to do sebe zapadá. Bez synchronicity se všemi propojenými procesy a událostmi budu narážet a bojovat. Proto nejsem tím, kdo se má o něco snažit a plánovat a vymýšlet, ale ten, který potřebuje důvěřovat vesmírným silám a inteligenci. Bohatý je tedy ten, kdo se už naučil plně důvěřovat Vesmíru. Kdo nežije na vlastní pěst, ale v harmonii s veškerým děním, které Vesmír organizuje v souladu s mými záměry.

Bohatý = odpoutaný

K vlastnostem bohatého člověka patří i odpoutanost. Znamená to, že se svého cíle rozhodně nevzdá, jen jej ničím/nikým konkrétním nepodmiňuje. Na ničem konkrétním netrvá, je pružný. Chápe, že Vesmír nikdy neudělá chybu, a když nečekaně něco změní, nebo z našeho života něco nebo někoho odstraní, má to vždy svůj důvod a je to (ať to vypadá jakkoli) pro nás dobře.

Jedině takto nebudeme se situacemi a nečekanými zvraty bojovat. Jedině takto dokážeme být naprosto pružní, nic nepovažovat za problém, újmu, ztrátu ani komplikaci. A to jde opět — jedině když vnímáme život podle vesmírných principů (životních zákonů).

Jak uvažuji, tak žiji. Tímto bychom mohli ukončit povídání o Esu Disků. Uvažuji-li jako panáček, budu žít jako panáček. Uvažuji-li podle pravidel hry, budu žít svobodně a spokojeně naplňující život.

Následující >

Tags

top