Jen touha nestačí
rinc Pohárů v sobě snoubí dvě důležité vlastnosti vesmírného šampiónství. Ač to tak na první pohled nemusí vypadat, je mezi nimi přímá vazba, kdy jedno podmiňuje druhé. O kterých vlastnostech mluvím?
První z nich je touha. Touha je hnací silou života. Člověk žijící s touhou žije naplněný život, protože má proč žít. Má svůj cíl a za ním jde, baví se jeho naplňováním. Tímto cílem může být cokoli – vyčistit si hlavu, vybudovat firmu, přestat se omezovat, navázat fungující partnerský vztah, vychovat děti, cestovat…
Každý po něčem toužíme. Bez výjimky v sobě každý nosíme nějakou představu o tom, jak bychom chtěli žít. A tím se dostáváme k druhé vlastnosti Vesmírného šampióna, která je pro splnění naší touhy stěžejní: ochota se měnit.
Bez sebezměny to nejde
Ochota se měnit je nutností, protože každá životní změna je podmíněna sebezměnou. Každý žije život, jaký přesně odpovídá jeho podvědomému vyzařování, které není ničím jiným než manifestací jeho představ o sobě, světě a životě. O jeho schopnostech a možnostech. Je tudíž jasné, že jakákoli změna v našem životě nastane jedině tehdy, když sami sebe změníme. Změníme svůj pohled a právě tím se změní naše vyzařování, které přinese změnu do našeho života.
Snílkům chybí ochota
Mnoho lidí sní, ale zároveň nejsou ochotni žádnou sebezměnu přijmout. Většinou nechápou, že je to nutné. Neustále znovu a znovu prezentují své názory, na kterých trvají, z nichž nejsou ochotni ustoupit. V každodenních situacích reagují stále stejně, jejich pohled na svět se nehne ani o píď. A tudíž se jejich život nemůže změnit, protože není jak.
Dostáváme se k důležitému aspektu: Co je nositelem sebezměny? A odpověď, která tu zní skoro v každém příspěvku, je: Každá situace, která tě provokuje, která tě vyvede z klidu. Právě ta je vždycky příležitostí se změnit. Máš si totiž uvědomit: Co vnímám špatně, že mě teď tahle situace rozhodila? Protože — jak už určitě víš — vyvede tě z klidu vždycky jen tvůj vlastní nepřirozený úhel pohledu. Tvůj předsudek, názor, tvá iluze.
Cesta kamkoli vede skrze neklidy
Princ Pohárů dobře ví, že vše, co jej z klidu vyvádí, jej posouvá k jeho cíli. Tudíž se na tyto situace těší, protože se chce posouvat. On svého cíle chce dosáhnout. Nevnímá jej jako nesplnitelný sen. Ani se nesnaží za svým cílem hnát, protože dobře ví, že to je ztráta času a generátor komplikací. Ví, že ke svému cíli dojde tak, že bude systematicky zpracovávat všechny situace, které v něm vyvolají neklid.
Před několika dny se mi ozvala paní s tím, že jí v životě už delší dobu skoro nic nefunguje. Jestli nevím, co s tím a zda bych jí mohl pomoci. Odpověděl jsem: „Jistě, rád. Chyba je ve vašem uvažování, tak to opravíme“. A ona mi na to odpověděla: „Tak to jste mě zaskočil. Děkuji, nechci“. Přiznám se, že ta reakce zaskočila zase mě. Ale poučil jsem se, uvědomil jsem si, že ta paní ještě není na změnu připravena.
Ochota k sebezměnám je nutnou podmínkou každé změny, kterou chceš ve svém životě uskutečnit. Je jedno, zda si chceš něco splnit nebo něco nefungujícího opravit. Vždy to bude probíhat stejně — začneš si přivolávat provokující situace a ty se budeš učit správně vnímat.
Až to dáš, změna se projeví automaticky. Nejde tedy vůbec o to nějak řešit změnu jako takovou. Stačí se soustředit na zneklidňující situace. A právě k tomu ideálně slouží Tarot pro osobní rozvoj — přijde zneklidnění, sáhneš po kartách, zeptáš se jich „Co mě tato situace učí?“ a vytáhneš kartu s odpovědí. Najdeš v ní návod, jak to vnímat správně i jak se k situaci postavit. A právě takto — krok za krokem, situaci za situací — změníš vše, co potřebuješ.
