Klid je nutnou ingrediencí všeho

ico-black-sSíla = klid. Správné žití = žití v klidu. Jedině v klidu vše funguje správně. A tak dále. Klid je přítomen všude, kde to správně funguje, kde to baví, kde to naplňuje a kde je příjemná atmosféra.

Karta Vyrovnání učí právě tomuto pochopení — do všeho vnášej klid. Ne rozruch, ne stres, ne obavy, ne paniku, ne strach, ne úsilí, ne snažení, ne humbuk, ne hádku, ne kritiku, ne soupeření, ne pomluvy, ale — klid. Vždycky, do všeho.

Nikdy není důvod se honit

Žít v klidu neznamená ležet na zádech a koukat do stropu. To jen znamená, že si jsem vědom hojnosti času. Opakem tohoto vědomí je dojem, že nestíhám. Že spěchám. Že toho mám dnes moc. Že musím…

Vesmír nikdy nespěchá. Ani nemusí. A dobře ví proč — je bohatý, hojnost je jeho trvalou, všudypřítomnou vlastností. Klid ovšem rovněž znamená, že vám v ničem nebude bránit. Klidně si hrajte roli Krakena, který do všeho vnáší zmatek a stres a obavy. Jen je dobré si při tom uvědomit, že tuto roli jste si sami vymysleli a sami sebe v ní udržujete. Sami sebe honíte, a děláte o úplně zbytečně. Děláte to jen a pouze proto, že takhle uvažujete.

Neklid nám bere sílu i přitažlivost

Ve stresu jste slabí. V honičce za něčím jste slabí. Vždy, když se vyvedete z klidu, ztrácíte sílu, jste zranitelní a — nedaří se. Ztrácíte svou přitažlivost, proto své úsilí ještě zvyšujete a tím ji ztrácíte ještě víc. Tudíž — a to je dobré vědět — odpojujete se od celku, od Vesmíru, od hojnosti.

Neklid mě odpojuje od celku, od reality

Až pak, až když se začnete snažit/honit/vymýšlet, řešit a spekulovat, se vám podařilo odpojit od Vesmíru. A jelikož sami bez něj nic nezmůžete, ocitli jste se — fotbalově řečeno — v autu. A dokud tam jste, nikdo vám nemůže přihrát, jelikož stojíte mimo hřiště.

Mimo realitu začíná boj

Jakmile se ocitáte mimo hřiště, začínáte bojovat. Snažíte se tam o to, co funguje jen na hřišti. Proto se snažíte marně. Chcete-li, aby zase věci začaly fungovat, musíte se vrátit zpátky na to hřiště, tedy — do klidu.

V klidu musíte být už na začátku, protože pak už nikdy nepřijde. Uvažování „ještě udělám tohle a pak budu mít konečně klid“ ve skutečnosti věští „to se nikdy nestane“. Takto ke klidu nedojdeš, protože neklid, stres, strach i honička nejsou způsobeny tím, co tě čeká, co „musíš zvládnout“, ale tím, jak uvažuješ.

Spěchat = špatně uvažovat. Důvody ke spěchu nikdy nejsou, to jen hlava vidí nějakou situaci vystrašeně. Neklid je panika mysli, nikoli reálný stav nějaké situace.

Upachtíš-li s vyplazeným jazykem a nervy nadranc úkol 1, hned tě napadne, že musíš ještě udělat úkol 2. A pak trojka, čtyřka… Často si i vymyslíš, že když trojku, kterou jsi měl naplánovanou na zítřek stihneš ještě dnes, budeš mít zítra půl dne volno. A to jsi úplně mimo mísu, jen o tom nevíš. Tvé uvažování je úplně špatné

V neklidu vůbec nevstávat, nic nezačínat

Někdy dávám klientům domácí úkol „Dokud nejsi úplně v klidu, vůbec nevylezeš z postele.“ Láska je schopnost dávat, co je potřeba, ať se druhá strana diví, kroutí, dohaduje… Láska je tedy i hodinu někomu opakovat, že je skutečně úplně bezpečné ležet ráno v posteli i tři hodiny, dokud se úplně neuklidní. Že to je dokonce nutnost, jediná cesta dál. Pro člověka žijícího v poklusu to je ta nejděsivější představa. Ale správná cesta často vede přes nejděsivější představy.

Aby se náš život změnil, musíme začít dělat to, co momentálně neděláme. Obvykle to znamená začít dělat přesně to, čeho se bojíme, co si myslíme, že nedokážeme. Ale právě tudy vždy vede cesta. Správná cesta je vždy ta nejtěžší.

Teprve až „poklusář“ dokáže ty tři (i čtyři) hodiny ranního stresu proležet v posteli, aniž by cokoli dělal (než v něm jeho stres kapituluje), může prožít onen „zázrak“, že se nic nepodělalo, nic nezbořilo, že vše jede úplně v pohodě dál a hlavně — že on sám, po dlouhé době, zvládl vše, co potřeboval, a ještě mu zbyla spousta volného času.

Karta Vyrovnání učí: Uvědomuj si, co tě z klidu vyvádí, a zase se do něj vracej. Neboli: Jakmile se ocitneš v neklidu, máš jediný úkol — vrátit se zpátky do klidu. Nic jiného v neklidu dělat nemáš, protože jsi mimo realitu a vše, co uděláš, bude špatné nebo zbytečné.

Klid je nezbytnou ingrediencí správného fungování. Bez něj to nejde, bez něj se vše jen komplikuje a tudíž — klesá efektivita a jen rostou bariéry. Platí to vždy a ve všem.

A to je dobré vědět.

INTUITIVNÍ NAVIGACE
Článek pro mě na teď
Výklad pro mě na teď

Tags

top