Král Holí
rál Holí je rozený vítěz. Má k tomu všechny předpoklady a my si v tomto článku ukážeme, které to jsou, abychom i my dokázali rozenými vítězi být.
Není s kým soupeřit
Prvním pravidlem rozeného vítěze je pochopení, že nikdy není s kým soupeřit. Z toho totiž automaticky plyne, že nikdy nic nebylo špatně.
Všichni, kdo to nevědí, se snaží a srovnávají. A jen proto — prohrávají. Těžko nesou nečekané změny, neboli všechny situace, které se tváří jinak, než si představovali. Vnímají je jako své prohry nebo hrozby a tím sami sebe bičují. Cítí se ohroženi, vyčítají si, případně se situacemi a lidmi bojují nějakým jiným způsobem.
Život není o konfliktech ani hrozbách, žádné neexistují. Obojí si jen sami vymýšlíme a pak bojujeme s vlastními výmysly, což si ale neuvědomuje. Věříme své fantazii a soupeře a problémy skutečně vidíme i řešíme.
Rozený vítěz nikdy nebojuje. Nevidí totiž nikde soupeře ani problém, nepovažuje život za boj s okolím, ani o přežití a sebeprosazení. Rozený vítěz chápe, že život nás netrápí ani nechce, abychom soupeřili. Vede nás tak, abychom se kontinuálně vyvíjeli, rostli, sílili a bohatli. Stačí přijímat vše, co k nám samo chodí a řešit jen své vlastní pocity. A přesně to dělá, protože ví jak — každý negativní pocit spálí.
Umění vždy zvítězit
Druhým pravidlem je pochopení, že vše, co mě zneklidní, je konflikt uvnitř mě, nikoli já versus okolí. Tudíž je správnou reakcí v každé takové situaci nikoli snaha něco řešit, ale spálit zdroj vnitřního konfliktu.
Umět vždy zvítězit znamená umět nic neřešit. Chápat, že vše je vždy dobře a jen si stačí hlídat své emoce. Jakmile se probudí, je čas na soukromí, kde je necháme v klidu běhat, dokud samy sebe nespálí.
Když se na to dívám takto, chápu také, že nemohu prohrát. Nic se neděje, jen se ve mně probudil podvědomý blok, který touží po svém spálení. Stačí to tedy udělat a vyjdu ze situace vítězně. Teď i vždy, když něco podobného nastane.
Král Holí je mistrem zdolávání výzev
Mistrem proto, že zdolá úplně každou. A tato jeho schopnost staví na dvou jednoduchých pravidlech, kterými se stačí striktně řídit. Striktně znamená vždy, když se v takové situaci ocitnu.
Král Holí ví, jak výzvu úplně jednoduše pozná — pocítí neklid. V tu chvíli se automaticky přepne do režimu spalování svého podvědomého bloku. Tím se zachová úplně jinak, než to obvykle děláváme. My „řešíme situace“, což je právě ta chyba, ke které nás nutí naše fantazie. Nevíme, že to je všechno jinak, že podléháme zdání, kterým na nás situace působí.
Král Holí žádným zdáním o situacích nepodléhá. Vůbec jej nezajímá, jak situace vypadá ani čeho se týká. To je pro něj dávno překonaný klam. Krále Holí zajímá jediné — jestli v něm situace probudila neklid. Vnímá tedy jen to, co není vidět — co je cítit. A tím zůstává v realitě a je schopen se i správně chovat — pálit zdroje svých neklidů a tím — jít neohroženě přesně tam, kam chce dojít. Zcela jistě, bez překážek, soupeřů i závislosti na čemkoli, protože nic takového neexistuje a on to dobře ví.
Strach má jen ten, kdo věří svým iluzím. Nic strašlivého neexistuje, nikdo s námi nikdy nebojuje, nic nám nikdy nebrání… My si to všechno jen dokážeme vymyslet a potom tak i žít.
Král Holí žije jako lev. Cítí se soběstačný, samostatný, silný — věří si. Vůbec jej nenapadají závislácké myšlenky. Dokáže jít svou vlastní cestou, přesně tam, kam jej to táhne a kde bude mít vše tak, jak mu vyhovuje. Vše negativní vnímá správně jako iluzi, které se s ním přišla rozloučit a uvolnit mu tím cestu k jeho ideálům.
