Lásku nemůžeš hledat, musíš ji cítit

Láska je dobrý pocit z toho, jak vnímáme život. Podmínky jsou ideální, protože úplně vše v životě je dobré, tedy to jde s láskou vnímat.

Jde tedy jen o člověka, jaký pohled si na co udělá. Zdrojem své lásky jsme tudíž my sami, tím, jak se učíme dívat na sebe, na druhé lidi, na situace své vlastní i ty, které se dějí okolo nás, na své vlastní názory a chování i na názory a chování druhých, na své tělo, duši, zdraví, finance, vztahy, seberealizaci, majetek, trávení volného času, relaxaci, odpočinek, stravování…

Vše, nač se díváme, nám to vrací adekvátními pocity. Stačí se tedy lásku naučit vidět a budeme ji i prožívat. Zákon přitažlivosti se pak stará i o to, že vše v životě nám funguje přesně tak, jak se na to koukáme, a přitahujeme i adekvátní situace, lidi, příležitosti, peníze…

Vše je naše vlastní dílo, žijeme v dokonalém prostředí, které je připraveno nás zahrnovat blahobytem, pohodou, spokojeností, bohatstvím… Stačí si o to říkat svými názory a očekáváními.

Kdo lásku hledá, vyhlíží, touží po ní nebo čeká, až do jeho života přijde, uvažuje naivně. Neví, že mu chybí jen to, co si může dát jen on sám. Není možné žít něco, co si sám nedokážu dávat, ať to je pohoda, zdraví, vztahy, peníze, seberealizace…, to vše vychází z nás, nechodí to k nám odněkud.

Resp. chodí, ale až jako obraz toho, co nosíme v sobě. Proto je omyl něco někde zkoušet hledat, o něco usilovat, za něčím se hnát, protože se tím snažíme o nemožné. Cítíme A, ale chceme žít B, to nejde.

Láska je synonymum pro vše dobré. Symbolizuje zdraví, neboli správné fungování. Správně vše funguje jedině samo, proto je každé úsilí a snažení kontraproduktivní — jdeme tím sami proti sobě. Kontraproduktivní je tedy něco hledat jinde než v sobě.

Toužit po životní lásce znamená, že se sám se sebou necítím dobře. Toužit po penězích znamená, že s nimi bojuji. Kdybych přestal, začnou mi fungovat a budu jich mít dost. Stejné to je úplně se vším, stačí to pochopit.

Resp. stačí to pochopit a můžeme přestat bloudit a čekat na nemožné, namísto toho vezmeme život do svých rukou, kde měl výdycky být. Vydáme se cestou, kde sami v sobě probudíme vše dobré tím, že se zbavíme všeho, co nám neslouží. Svých názorů, které nás od lásky a bohatství oddělují, a proto nás tohle vše spolehlivě míjí.

Čím dřív člověk prozří, tím dřív, protože není nač čekat. Ten správný okamžik je teď, neexistuje vhodnější načasování. Každé další vyčkávání a snění je zabíjení času, který ubíhá, zatímco člověk tvrdne tam, kde se necítí dobře.

Žitíé není pro každého, je jen pro ty, kdo chtějí. Ti, kdo by chtěli, ale… jsou odsouzeni přežívat a dál se utápět ve svých snech a fantaziích. Člověk je tvůrcem okolností, ne jejich obětí. není si nač stěžovat, vše je mé vlastní dílo. A buď to přijmu, anebo svůj život prosténám a profantazíruji.

Jediný, kdo za vše může, jsem já, stejně jako jsem i ten jediný, kdo s tím něco dokáže udělat a kdo si to, co mi chybí, dokáže dát.