Měsíc: největší tma je vždy před rozbřeskem
ěsíc je kartou přicházejících změn. Symbolizuje konec vývojové etapy změny, ke které spějete.
Panáček na kartě se tváří zmateně, nejistě. To proto, že každá změna je provázena podivným děním v člověku. Zmatkem, tlaky, probouzejícími se pochybnostmi. Neděje se ovšem nikdy nic divného a už vůbec ne špatného. Srovnávají se energie a informace, staré jsou definitivně nahrazeny novými, obvykle opačnými.
Přejeme si vždy něco, co nám chybí
Koukněme na to z pohledu plnění svých přání. Obvykle si přejeme něco, co nemáme, co nám chybí, nebo se toužíme zbavit něčeho, co nás neuspokojuje, brzdí, dělá smutnými… Přejeme si tedy obvykle výsledek, který neodpovídá našemu současnému vyzařování. Je tudíž logické, že se naše vyzařování, které je produktem našich podvědomých přesvědčení, musí změnit, otočit. To, co v podvědomí nosíme, se musí nahradit svým opakem. A právě to se děje, to jsou ony vnitřní tlaky a zmatky.
Obsah podvědomí se musí „otočit naruby“
Chce-li se slabý stát silným, bázlivý sebevědomým, nesmělý přitažlivým, chudý bohatým…, vždy musí otočit svá přesvědčení. Vezmu-li jako příklad třeba toho slabého, musí se začít cítit silným.
Právě to ale na začátku vůbec necítí. Jeho nová vize se tedy začne s tím, co v sobě nosí, prát. „Jsem slabý“ se začne konfrontovat s novou představou „jsem silný„. A to je bitka, vnitřní tlaky, protože informace obsažené v nové energii jsou v rozporu s těmi, které z vás sálaly doposud. Ty nové ale musejí vyhrát, musejí nabýt převahu nad starými.
Měsíc říká: Jdeme do finále
Měsíc avizuje, že staré už má namále, že končí, definitivně kapituluje. Ale nevzdá se jen tak, na poslední chvíli ještě zmobilizuje zbytky svých sil a pokusí se o zoufalý odpor. V člověku věcí neznalém takový stav probudí zmatek. A nejen to, ve skutečností celý proces uskutečnění podvědomé změny, od začátku do konce, působí zmatek, stres i obavy. Člověk vůbec nechápe, co se s ním děje. I ti, kdo se snaží o splnění nějakého cíle, naráží na překážky a komplikace (tak své prožitky vnímají). Mnozí to dokonce zabalí hned v úvodu proto, že jim přijde jejich přání nereálné — právě proto, že není v souladu s ničím, co momentálně cítí.
Měsíc ale vysvětluje nikoli úvodní vesmírný klam, ale ten závěrečný. Poslední krok k vytoužené změně. I proto mám kartu Měsíc nesmírně rád. Laik na ni většinou kouká s obavami a stejně tak i prožívá to, co se v něm právě děje. Šampión se ale cítí opačně, užívá si vnitřní tlaky a těší se na změnu, která zcela jistě nastane, dá-li jí k tomu prostor = nezačne-li zmatkovat. Nepodlehne-li klamu, neuvěří-li zoufalému egu, které se jej snaží zastrašit, co to jde.
Nebát se znamená vědět
Tím se dostávám ke svému obvyklému závěru: na cestě za sebezměnou a uměním si plnit svá přání tě bezpečně podrží vědění. Pochopení, co prožíváš. Schopnost vnímat, co se skutečně děje, namísto toho, co se zdá, že se děje. Právě to je rozdíl mezi laikem a vesmírným šampiónem.
Vesmír plní roli provokatéra
Není nic lepšího, než se naučit plnit své sny. Hraješ s Vesmírem hru klamů zvanou Provokovaná. Vesmír klame a ty se oklamat nesmíš nechat. A právě tím prožíváš vše, co toužíš prožívat — ryzí dobrodružství = lásku, vlastní sílu, radost ze sebe, pocity soběstačnosti, svobody, nezávislosti, životní jistoty a bezpečí — trvalé štěstí.
Co dělá silný člověk? Pomáhá. Svou sílu uplatňuje ve prospěch ostatních. To je to největší možné naplnění — radost ze svých schopností. A právě to je také stav, kdy je i přitažlivý vůči všemu, po čem sám touží. Kruh se uzavírá, zákon akce a reakce frčí naplno, bez překážek.
Uplatňování své vlastní síly = sebevyjádření. Bytostná potřeba každého člověka. Je to přirozené projevování svých talentů. Básník básní, hudebník hraje, sportovec sportuje, pekař peče, učitel učí… Každý v sobě máme své talenty i potřebu je svobodně projevovat. Jen tak budeme šťastní, protože o tomto život je, pro to jsme se narodili.
Do stavu plného sebevyjadřování se mnozí musíme pročistit, zbavit se všech dogmat, která nás svazovala, která nám bránila být sami sebou, otevřeně vyjadřovat, jak věci cítíme, nijak nesvázaní konvencemi, poučkami, obavami, názory ostatních… Naprosto otevřené sebevyjadřování na každodenní bázi je životní nutností, k níž klíčem je právě tarotový Měsíc — čistič našeho podvědomí.
Vesmírný šampión je ten, kdo v každé tmě vidí světlo. Kdo přestože právě na tmavé obloze vidí jen měsíc, nebojí se ničeho, ať to budí jakýkoli dojem. Resp. možná se i bojí, ale strach není důvodem, aby couvnul nebo se zastavil (čímž by se rozbřesku nikdy nedočkal).
