O kutilství v osobním rozvoji
si součástí celku, Vesmíru. Ten celek je naplněný hojností a láskou, neboli nevyčerpatelným dostatkem všeho dobrého. Tolik skutečnost.
Do tohoto prostředí vstupuješ s tím, že si o něm můžeš dělat libovolné představy. A přesně to, jaké si je uděláš, budeš prožívat.
Řečeno jinak — můžeš žít s tím prostředím hojnosti a lásky v souladu, pak tvůj život vypadá hojně a láskyplně, anebo s ním můžeš žít v rozporu, a pak mu něco bude chybět, bude to boj.
A dá se to vyjádřit ještě jinak — vše ve Vesmíru má energetickou povahu = je to proud energie. Jsi-li v souladu, ta energie tebou proudí a automaticky ti přináší (a doplňuje) všechny komodity tak, abys měl vše jak toužíš mít a všeho dostatek. Jsi-li v rozporu, ta energie tebou proudit přestává a tobě se něčeho nedostává.
Máš jen jednoho nepřítele
Ať vyjádříme základní princip Vesmíru (a života) tak či onak, vždy z toho vypadne to, co říká Trojka Mečů — jediným svým nepřítelem jsi ty, protože jedině ty určuješ, jak co v životě máš, jak ti věci fungují nebo nefungují.
Jak se učíme hned ze začátku, jsem vysílač informací, a to jediné — vysílání informací — tvoří můj život. Tento jednoduchý princip má ovšem skrytou rovinu, kterou je potřeba znát. Tou rovinou je kvalita obklopující ty informace. Až ta udává podobu, v jaké to v životě mám.
Musí se to umět
„Kutilové“ osobního rozvoje se obvykle dopouští stejné chyby: nemají v tom systém (zkoušejí kde co). Příliš nerozumějí tomu, s čím se snaží pracovat — nevidí do hloubky, neznají souvislosti. Proto jim vždy něco podstatného uniká, něco, co dělat musí, nedělají. Výsledek je ten, že nepřichází žádný výsledek, žádná změna se nekoná. V jejich strojku chybí důležité kolečko.
Přestože to je jednoduché, má to svůj řád
Abych byl konkrétnější, vrátím se ke zmíněné „kvalitě“ obklopující informace, které vysíláme. Kutil nejčastěji žije dojmem, že si „udělá vizi“, kterou vyšle a přijde výsledek. Což se ovšem až na nepodstatné výjimky nikdy nestane. Kutil vůbec netuší proč, my to víme naprosto přesně.
Nefunguje to právě díky oné kvalitě. Je jalová. A nehnete s ní proto, že i vaše vědění o tom, jak s tou kvalitou pohnout, je jalové. Nevíte, co s tím, jako kutil mnohdy dokonce ani nevíte, že je s tím něco potřeba dělat.
Je to o důrazu na kvalitu
Abyste docílili změny, je potřeba právě na té kvalitě obklopující vámi vysílané informace pracovat. Je to tedy především o tom, co je na první pohled skryté, co bez znalostí souvislostí nevyčtete.
Láska je schopnost sdílet dobro. A já tu s láskou říkám — nebuďte kutily svého života, protože tím jen marníte čas. Snažíte se o něco, co se nepodaří.
Píšu o tom proto, že se mi v posledních dnech až podezřele hodně takových lidí dostalo do života. Jen se tam mihnuli, ale jelikož nic není náhoda, i toto mělo určitě svůj význam a nejspíš ten, abych o tématu „kutilství v osobním rozvoji“ napsal.
S podvědomím se musí pracovat na třech rovinách. Až potom dosáhnete sebezměny, potažmo změny životní. Každá rovina má svůj jasný smysl, je potřeba nejen zajistit nahrazení starých informací novými, ale i odstranit vše, co jejich volnému proudění brání. A až potom mohou začít chodit ty správné výsledky.
Je to dost rozšířený nešvar, lidé rádi kde co sdílejí, od citátů po návody, články, videa a kdovíco ještě. A výsledek je ten, že bloudí, od ničeho k ničemu. Bloudí každý, kdo jasně nechápe, jak život funguje a nedokáže systematicky dělat vše, co je nutné. Bloudí každý, kdo jde na věci nárazově a úržkovitě, namísto aby se rozhodl život pochopit.
Tím „vše“ vůbec nemyslím, že je toho potřeba dělat hodně. Je jen potřeba přesně vědět, co dělat a jak. Použiji-li k zakončení dnešního povídání větu na Trojce Mečů, přesně vystihnu pointu tohoto článečku — „Jediným svým nepřítelem jsi ty. Problém je v tom, že na to jdeš naivně, protože o tom špatně uvažuješ.“ Jen proto se trápíš a marně snažíš.
