Odnauč se chodit na věci silou
ětka holí je karta nesmírně zajímavá z několika hledisek a chci vám teď ukázat, co všechno z ní můžete vyčíst, načerpat a zužitkovat.
Jako první úhel pohledu zvolím ten, že jde na první dojem o kartu „negativní“. Každý laik, který si ji vytáhne, si okamžitě řekne:
„A sakra!“
Vesmírný šampión ale uvažuje úplně jinak. Řekne si:
„Sláva! Vesmír reaguje na mé přání něco ve svém životě změnit, vylepšit, něco si splnit. A právě tohle je příležitost to udělat, dnešek je pro mě dárkem, který mi onu změnu umožní.“
Aby bylo výše napsané jasné, vysvětlím proč takhle vesmírný šampión uvažuje. On to rozhodně nedělá jen tak, pod vlivem nějakého dogmatu, kdy se nutí předstírat radost, i když mu není do smíchu. On má skutečné a jasné důvody se radovat a je si jich vědom. Jeho radost není předstíraná, ale opravdová.
Vesmírný šampión ví, že mezi ním a jeho přáním stojí překážka. A že jeho přání se mu splní jen tím, když tato překážka padne. V tom spočívá celá podstata plnění si svých přání — bez překážek a výzev by to nebylo o ničem.
Vesmírný šampión ví, že onu překážku odstraní jediným možným způsobem. Sebezměnou. Musí docílit změny ve svém podvědomí, stát se se svým přáním kompatibilním. Začít vyzařovat něco jiného než dosud vyzařoval a tím začít přitahovat to, co si přeje, ale čemu doposud vzdoroval. V ten okamžik to k němu samo přijde, splní se to.
Jediný způsob, jak docílit sebezměny, je konfrontace s onou překážkou, která není ničím jiným než podvědomým blokem. A aby se tahle konfrontace mohla uskutečnit, je nutné požádat Vesmír, který následně zorganizuje konfrontační setkání, během něhož ta bariéra padne. A tím jsme došli až k naší kartě, protože ona vesmírnému šampiónovi jasně říká: „Dnes se to stane.“
Laik vše vidí jinak
Jiný úhel pohledu na dnešní kartu spočívá v jejím poselství. Odhaluje mechanismus neomezeného tvoření a ukazuje obě jeho tváře. Úspěšnou i iluzorní. Řečeno jinak — popisuje, jak se chová laik neboli ten, kdo o mechanismu tvoření nic neví a jak vesmírný šampión.
Je zde jasně řečeno, že laik podléhá iluzi, že je na vše sám. A tak se mu každou chvíli zdá, že se něco nedaří, že se nic neděje, a že má vzít věci do svých rukou, začít něco vymýšlet a vyvinout i nějaké to úsilíčko, aby dal věci do pohybu. A když nepomůže úsilí, tak vyvine ještě větší úsilí, a to bude pořád stupňovat, dokud se k výsledku nedopachtí.
I omyl zní naprosto logicky
Laik uvažuje zcela logicky. Jeho logika nicméně vychází z chybného předpokladu a tudíž i její závěr je chybný. Ona chyba je v tom, že tu je Vesmír, který veškeré organizační starosti bere na svá bedra. Pracuje na našem záměru nepřetržitě, lítá sem tam, a vždycky, když něco domluví a zorganizuje, pošle situaci, kterou máme jen správně zpracovat.
Vždy jde o to, jaké úvahy v tobě probouzí nejistota
Pro laika je období klidu a nejistoty důvodem začít se obávat, pochybovat, něco řešit, vymýšlet… Neví, že se naplno pracuje, pouze to není vidět Vesmír pro něj organizuje ideální příležitosti). A tím, jak je vyveden z klidu, začne vypouštět myšlenky, kterými průběh Vesmírova tvoření narušuje, zastavuje, komplikuje a devastuje.
Pětka holí je tudíž skvělou kartou, která říká: odnauč se na cokoli chodit silou. Přestaň se obávat a namísto toho si uvědom, že tvůj záměr je automaticky uskutečňován a ty se do toho jen nemáš nijak plést. Přestaň být tou jedinou překážkou, která ti vždy stojí v cestě. Svůj stres a obavy nahraď důvěrou, klidem a těšením se.
