Přijímání je motor mých záměrů
řijímání je přirozený postoj ke všem událostem. Je vyjádřením pochopení, že vše je vždy správně tak, jak to je. Což tak lidskou logikou často nevypadá, a právě to je ta hra.
Život klame, a proto dokud se člověk nechává nachytávat dojmy, jimiž na něj kde co působí, sedá na lep a — neroste. Nemění se, nevyvíjí, a stejně tak se nevyvíjejí jeho záležitosti a životní oblasti.
Tím ovšem (obvykle nevědomky) brání sám sobě. Život přesně ví, proč co vypadá jak vypadá, vše má jen samé dobré důvody být aktuálně přesně takové, jaké to je. Přestože to tak na pohled často vůbec nevypadá.
Hra tedy spočívá v pochopení, že život klame a vždy, když se o mě pokoušejí tendence vidět někde chybu nebo problém, chce se po mně své dojmy zpracovat a — přijmout situaci takovou, jaká je.
Všechny problémy tedy vznikají stejně — člověk je vystaven klamu a podlehne-li (vidí-li problém), začne bojovat. A jakmile člověk zahájí boj, jde sám proti sobě, věci přestávají fungovat dotyčný se trápí.
Přijímáním se stávám lepším člověkem. Získávám nadhled, odstup, klid, laskavost, moudrost, osvobozuji se od závislostí… Roste má kvalita a tím i přitažlivost. Je dobré si připomenout, že každý si do života přitahujeme odpovídající kvalitu, jaké jsme sami dosáhli. Proto není nikdy možné žít lépe, než kam jsme to dotáhli z pohledu svého vnitřního nastavení = kvality našich názorů, pohledů na život.
Chceme-li tedy něco ve svém žití změnit, jde to jediným způsobem — změnit své uvažování. Život se pak už sám naší nové kvalitě přizpůsobí, to vůbec nemusíme řešit, to se stane samozřejmě ihned poté, co se v nás něco „přepne“.
Aby došlo k přepnutí, potřebujeme dělat tři věci:
- Mít jasnou vizi, čeho chceme dosáhnout (co chceme změnit).
- Čistit své podvědomé bloky (zdroje svých neklidů).
- Přijímat vše takové, jaké to je, jaké to přišlo, jak se to událo.
Pak jedeme dopředu a jsme nezastavitelní. Každý den se přibližujeme svému cíli, protože nás život podporuje a naše záměry organizuje a realizuje (spolupracuje s námi na jejich dosažení).
K dosažení našich záměrů je tedy potřeba umět s Vesmírem spolupracovat, což spočívá právě v oněch třech výše zmíněných technikách, které stačí znát a rutinně používat. Je to vymyšleno dobře, protože si člověk vystačí sám, ale zároveň i roste, plní si své cíle a proto jej život naplňuje a baví.
