Přitažlivost musí být podvědomá

Obvykle už víme, že vše v životě funguje na principu přitažlivosti. Málokdo už ale chápeme, že jde o přitažlivost podvědomou, což je obrovský rozdíl mezi tím, jak o ní často uvažujeme.

Z představy, že život tvoří naše myšlenky, vznikla dedukcí teorie, že stačí vyslat myšlenku a život podle toho pojede. Snažíme se to tedy dělat, ale výsledek takového snažení je ten, že to nefunguje. Zní to celé hezky i rozumně, ale nepřichází to podstatné — výsledky. Vysíláme vysíláme, a ono nic. Náš život funguje pořád postaru, žádná změna se nekoná.

Chyba je v nepochopení na první pohled skrytého detailu — že ty informace neboli myšlenky musí vysílat naše podvědomí. A to je pak úplně jiná hra, která chce i úplně jiný přístup.

Ono by to bylo moc jednoduché, kdyby stačilo říkat chci tohle a chci tamto, a hned by se to dělo.

Proč o tom píšu v souvislosti s Císařovnou? Ta karta vysvětluje podstatu přitažlivosti jako takové. A tou podstatou, která určuje, co v jaké kvalitě a do jaké míry přitahujeme, je — bezpodmínečná láska.

Právě o té to celé je. Bezpodmínečná znamená skutečná, zbavená všech dojmů a kritik a srovnávaček a výčitek… Neboli čistota, bez ega.

Úplně na konci karty v Pointě si můžete přečíst: „Zdrojem mé přitažlivosti a síly je má spokojenost se sebou“. Což je ryzí sebeláska. Skutečná, ne egíčko. Žádné „já jsem Martin, kdo je víc“. Žádné povyšování, ale ani ponižování. Pochopení, že já jsem přesně takový, jaký být mám, po všech stránkách. Nic mi nechybí ani nepřebývá. Jsem stejně dobrý, jako každý jiný.

Ale nejen to. Jde i o cítění, že také můj život, úplně všechny mé prožitky, byly eňo ňůňo, ideální přesně v té podobě, v jaké jsem je prožil. Žádná ublíženíčka, žádné „kdyby…, tak by…“, žádné pocity viny ani obviňování druhých za to, jací k vám byli nebo nebyli.

A na to už je potřeba mít fištróna. To už jen tak hlava nepobere. Nedá to, protože hlava je (jak víme) kalkulačka a dramatik, a ta takto (klidně) vůbec nedovede uvažovat.

Hlava lásku nezná. Hlava zná jen dojmy. Tohle se mi líbí, tak to jakože miluji, a tohle se mi nelíbí, tak to jakože nemiluji.

A právě tato polovičatost vnímání, dělení na dobré a špatné, je zdrojem všech kompromisů. Kompromis je výsledek, který přesně odpovídá našemu třídění — trochu dobré, ale trochu zase ne.

A to „trochu ne“ nás bude provázet na každém kroku. Bude nás to obtěžovat, vyvádět z pohody, z klidu, z rovnováhy, brát nám radost, spokojenost, pocit bezpečí, bude nám to ubližovat a také díky tomu budeme přitahovat opak toho, co bychom si přáli. Čím víc třídím, tím víc kompromisů žiji, tím víc nechtěného a nevyhovujícího přitahuji.

Tak takto to je. Můžeme vysílat myšlenky, jaké chceme, ale tím nic nezměníme. Vysvětlím i proč — naše podvědomí není prázdné. Ono už má na vše názor a bezpečně jím přebije naše myšlenky.

Řečeno jinak — já sice vyšlu do Vesmíru například myšlenku „mám na vše dost peněz“, ale mé podvědomí (má-li to tam uloženo jinak) to okamžitě překřičí „NEMÁM!“. A to je celé. Vesmír tedy neoblafnu.

Podvědomí neustále vysílá svůj obsah do Vesmíru, jede jako cédéčko s písničkami ve smyčce. A tak když do toho sem tam zavoláte něco jiného, je to ihned převálcováno vašimi „evrgrýny“ z cédéčka.

Kdyby stačilo vysílat hezké myšlenky, byla by i naše škola zbytečná. Nebylo by co učit. Ale jelikož je vše jinak, má ta škola svůj smysl — přináší pochopení nepochopeného a díky tomu i to zásadní — výsledky. Učí právě oné bezpodmínečné lásce neboli vesmírné logice, kterou je potřeba nahradit tu naši stávající — třídicí, přinášející kompromisní výsledky. Tedy výsledky neuspokojující, a tudíž v konečném výsledku nevyhovující, nenaplňující i omezující (jedním slovem — nefungující) život.

Škola se skládá ze tří částí. Každá z nich obsahuje teorii (vesmírné principy a vysvětlení jejich významu), z čehož vždy nakonec vypadne technika. Technika pro práci s podvědomím neboli cédéčkem, které řídí náš život (vysílá informace, jimž se náš život skutečně přizpůsobuje).

Tři části = tři techniky. Proto, že s podvědomím je potřeba pracovat třemi způsoby. Asi jako při pěstování mrkve potřebujete hnojit i svítit i zalévat. Jedině tak mrkev dozraje.

Z těch tří částí se až ta poslední věnuje Vizím, neboli vysílání myšlenek. Obě předchozí jsou od toho, aby podvědomí uvedly do stavu bezpodmínečné lásky, tedy totální pohody, klidu a naprosté sebedůvěry. Neboli do stavu bez bloků.

Až pak má smysl si začít něco přát, protože až pak na to život začne reagovat. Do té doby je to celé o vnitřním čištění a kultivování. Zablokované podvědomí není schopné plnit vaše záměry, protože s nimi nevysílá v souladu. Proto je nutné je nejdříve uvést do stavu harmonie, tedy bezpodmínečné lásky, kdy v ničem nevidí problém.

Stanete se naprosto spokojenými a sebevědomými, což je nezbytný stav, kdy se zároveň stáváte — přitažlivými pro svá přání. Pak už skutečně začne platit, že co si přeji, to mi přijde. Protože vaše cédéčko to už nebude válcovat úplně jinou hitparádou.

Ještě možná prozradím, co se děje, když vysíláte své záměry (přání), přičemž nemáte podvědomí vyčištěné — přitahujete pravý opak. Do života vám začne chodit přesně to, co si nepřejete.