Proč je prvním cílem, který si máme splnit, zralost
e stručného Tarotu jsem dnes vytáhl Princeznu Disků. Asi abych navázal na nedávné povídání o tom, že vnitřní tlaky a někdy i boj jsou zcela normální součástí života a nemáme se jich tudíž vůbec bát. Jde pouze o srovnávání energií, o oslabování podvědomého bloku, který se tím automaticky odstraňuje.
Princezna Disků je kartou, která avizuje, že se v našem životě něco nového rodí. Že už brzy přijde odměna, nějaká nová hodnota obohatí naše žití. A je to odměna právě za to, že jsme se nebáli sami sebe rozvíjet, za něčím jít, něco si plnit = něco v sobě vyčistit a tím se změnit.
Bez cílů jen přežíváme
Nemáme-li žádné cíle, nemáme si co plnit, není co měnit. Není-li za čím jít, nemá ani co přijít. Žádné obohacení nemůžeme čekat, protože není důvod, aby přišlo. Řečeno jinak — přežíváme. Nic se nemění, vše stagnuje. Nuda nuďoucí.
Dostat se do stavu přežívání je snadné, ale ani to není samo o sobě ničím negativním. To je někdy dokonce nutné pro pochopení, že je čas na změnu, na vytyčení si dalšího cíle a vydání se na cestu za ním, která nás bude naplňovat a udělá náš život šťastným. Jinak to ani nejde, takto žít je nutnost.
Nevíš-li kam, jdi do sebe
Často se mě ptáte, co je vlastně vaším aktuálním cílem — necítíte to. Necítíte nic konkrétního, za čím byste se chtěli vydat. A v takových chvílích je na místě odpověď: „Dozrát!“
Cesta ke zralosti přijde mnohým neurčitá. Pod pojmem „zralost“ si obvykle nedokážeme nic konkrétního představit, a to nás mate. Proto je určitě dobré umět vnímat zralost konkrétně.
Co je zralost?
Zralost je cílem všech cílů. Proto, že ať jdeme za čímkoli, ať si cokoli přejeme, ať cokoli děláme, vždy to děláme proto, že chceme být šťastní. Štěstí je tedy jakýmsi všudypřítomným motorem života, dává mu smysl. A šťastný dokáže být jen ten, kdo je zralý, neboli přirozený.
Štěstí je jediným důvodem, proč něco dělat. Děláte-li něco z jiného důvodu, jdete na to špatně a vaše cesta vám nic dobrého nepřinese. Pracujete-li například pro peníze, budete se v práci trápit, nebude vás bavit, budete lítat myšlenkami sem a tam, budete ji brát jako nutné zlo pro přežití. A tomu bude odpovídat i výsledek, vaše odměna. Ta taky bude sotva na přežití, a to právě proto, že nepracujete s radostí a pro štěstí, ale pro něco jiného.
Zralsot je cílem všech zbloudilých
Bez štěstí život ztrácí svůj smysl i krásu, stává se konzumem. Namísto, abych se denně obohacoval činností, která mě dělá šťastným, hledám uspokojení ve věcech a dalších vycpávkách. Nedělá-li mi radost to, co dávám, hledám ji v tom, co bych chtěl dostávat.
Neznáte-li aktuálně svůj životní cíl, který vás teď má naplňovat, necítíte-li žádný konkrétní směr, kterým se vydat, rozhodněte se dozrát. Tím se stane, že vám Vesmír v reakci na vaše přání sám povede. Pošle vám do cesty vše, co k dozrání potřebujete.
Nezapomínejme ani na chvíli, že s námi Vesmír neustále komunikuje. Stačí se tedy ptát a odpovědi začnou chodit. Naše aktivita nespočívá ve vymýšlení, ale v komunikaci. Jelikož Vesmír umí jen reagovat, je nutné komunikaci aktivně vést. Jsem to já, kdo pokládá otázky nebo přání, na která Vesmír reaguje.
Netušíte-li, jak s Vesmírem komunikovat nebo jak zdolávat výzvy a bavit se plněním svých cílů a přání, případně s něčím v životě neúspěšně bojujete, je váš aktuální cíl také jasný: naučit se to. Právě to se po vás chce, to je aktuálním tématem vašeho života, úsek vaší životní cesty.
Avizované obohacení
Nejen na konci té cesty, ale i mnohokrát během ní, k vám přijde Princezna Disků se vzkazem: Už se to blíží. Už brzy něco dozraje, něco si splníš, změníš. Už brzy ti tvá cesta přinese odměnu.
Štěstí ale není jen o odměnách, ty jsou jen jednou z forem, které pocit štěstí přinášejí, odměnou za úspěšně absolvovanou cestu nebo její etapu. Štěstí je ale hlavně o cestě za cílem jako takové. O „dobrodružné“ cestě, měl bych napsat, protože ona dobrodružná bude. Jiná než dobrodružná cesta ani nemá smysl, protože na ní nenajdete naplnění, a bez naplnění není štěstí.
Dobrodružství = kouzlo nečekaného
Dobrodružná cesta je klikatá. Vede za devatero hor, řek a temných lesů. To vše proto, aby vás bavila. Nečekané změny a zvraty vás učí se nepolekat, správně reagovat, odnaučují se čehokoli bát. Zbavují závislosti, pěstují sebevědomí a soběstačnost, svobodu a také vědomí, že se nemusíte vůbec o nic starat, protože je o vše postaráno.
Po své cestě stačí jít a nechat, ať se vše samo organizuje. Jen se nesmíte zastavit, couvat, hledat okliky, ani se (třeba z netrpělivosti) vydat jiným směrem. Musíte se odnaučit podléhat obavám a černým vyhlídkám. Naučit se věřit sami sobě a životu, že vždy najde cestu a správné řešení.
