Prožívat jde jen lásku. Anebo vlastní výmysly.
ivot je úplně jednoduchý. Když mu rozumíš. A neuchopitelný, když ne. Stejně tak to je s našimi prožitky. Umíme-li se na ně dívat správně, prožíváme stále to stejné — lásku, neboli vděčnost.
Ano, láska a vděčnost jsou to samé. Vidíme-li to tak, vděčně ty dary přijímáme. Pak i rosteme, zrajeme a cítíme lásku ve všem, co prožíváme a vidíme ji všude, kam se podíváme.
Vidíme-li to jinak, pak je náš život dramatický a adekvátně tomu vypadají naše pocity. Mění se jako počasí v dubnu, připomínají jízdu na tobogánu, nadšeně nahoru a vyděšeně dolů.
Seberozvoj je dar všech darů
Za největší dar života považuji seberozvoj, který učí se správně dívat, a tím se cítit dobře a lásku žít. Seberozvojem v sobě člověk vypěstuje schopnost dary vnímat a následně je i čerpat.
Každý, kdo se něčeho obává, kdo nedokáže stát na vlastních nohách, komu něco chybí, za něčím se honí anebo před něčím utíká a uhýbá, kdo se nedokáže otevřeně projevovat, kdo počítá i ten, kdo po něčem touží — to vše je člověk, který nevidí, co dostává.
Každému chybí jen to, co si sám nedokáže dát. Ale ještě lepší formulace zní — co nedokáže ze svého života čerpat. Našim životům nic necybí, jen to, co si neuvědomujeme. Být slepý je velice jednoduché, protože život klame.
Život klame schválně, ale ne aby člověka trápil, ale aby o něčem byl. Aby si člověk všechny ty dary — zasloužil. Jinak by bylo vše laciné a tudíž i zbytečné. Hra by ztratila pointu a přestala by být hrou. Život by mohl zaniknout, přestal by mít smysl.
I naše zablokování je dar
Je potřeba si uvědomit, že i naše podvědomé bloky — které všichni bez výjimky máme — jsou darem lásky. Jsou to naše karty, s nimiž vstupujeme do hry.
Každý ty karty máme jiné, ale zároveň máme každý možnost dospět do stavu, kdy máme v ruce samá esa. Každá žijeme v principu stejný příběh, jen v jiném kabátě. Máme stejné podmínky i možnosti. A cílem nás všech je — mít v ruce samá esa.
Kdo to pochopí, začne jej život trvale bavit. Přestane být totiž závislý na konkrétních aktuálních okolnostech, ty se stanou zcela nepodstatnými. Podstatným se ukáže něco úplně jiného — náš přístup k těm okolnostem.
Naráz je úplně jedno, co zrovna prožívám, zdrojem mé radosti je totiž kvalita mého přístupu k právě prožívanému. Odvaha se tomu říká, to je onen kvalitní přístup, který je zdrojem opravdové radosti.
Tohle je velké tajemství, je dobré si je zapsat za uši. Vše se naráz obrací a člověk žije sám ze svého zdroje. Cítí se dobře, silný, spokojený, má sám ze sebe radost. Dokáže se otevřeně vyjadřovat, být sám sebou. Naríz je fuk, co si kdo myslí, co kdo říká, jak se co tváří. je to jen — láska.
Láska z kvality mého bytí. To je ona, opravdová, stálá, na ničem a nikom nezávislá. Je to moje vlastní kvalita, schopnost být upřímný, opravdový, schopný odmítat kompromisy a jít si za svým.
Neohroženě, protože jediné, co koho kdy ohorzilo a ohrozit v budoucnu může, je on sám. I tohle je v životě vymyšleno geniálně — nikdo a nic nám nemůže ublížit, stačí si to nemyslet. Každému škodíé jen to, o čem si to myslí. Stačí nevidět nepřítele a oni žádní nebudou. Stačí nevidět problémy a ony z mého života zmizí. Stačí nevidět nemoci a budu zdravý. Stačí se mít naprosto rád a naráz dokážu žít to své, zjistím, že můžu, že se o mě život po všech stránkách stará.
Seberozvoj vede k totální odvaze. Neboli k lásce. Neboli k přitažlivosti. Neboli síle. Neboli schopnosti být opravdový, a tím i výjimečný — výjimečně žít.
K odvaze patří i schopnost se nikde nezastavit, nezadrhnout. Načerpat, co mělo být načerpáno a jít dál. Vděčně opustit vše, co splnilo svou roli. Přátele, partnery, koníčky, aktivity, a jít dál, pořád dopředu, nadšeně a nespoutaně.
Zralost je stav, kdy jste sami sobě všeho zdrojem, což není nic jiného, než zde popisovaná láska viděná ve všem a ve všech. Neboli reálné vnímání. To ono mění dramata v dary a emoce v lásku.
Reálné vnímání je cílem skutečného seberozvoje. Takového, kde si na nic nehrajete, nic si nesugerujete, ale žijete, protože se naučíte, jak to dělat. Jak koukat tak, abyste viděli lásku a dary, nic víc. Od samého začátku se učíte vidět i chovat jinak než je zvykem. odvážně, nedramaticky, s pochopením. A právě to přinese ovoce v podobě adekvátního cítění. Láska, odvaha, radost ze sebe, schopnost žít po svém, bohatství ve všech jeho formách.
Cíl všech cílů je každému k dispozici, jedno jaké karty zrovna drží v ruce. Je to jen o hráči, pravidla hry jsou tudíž geniální.
