U čtrnácté karty Velkých Arkán často padají otázky — o jaké umění vlastně jde? K jakému umění se ta karta vlastně vyjadřuje? Hned v úvodu tedy prozradím, že se jedná o „umění dosáhnout změny“. Neboli „umění alchymie“, případně „umění kouzlit“. Alchymistu neboli kouzelníka se naučíme chápat jako člověka, který je schopen přirozeným způsobem uskutečňovat změny. A právě principům schopnosti dosahovat změn se článek věnuje.

Alchymie neboli kouzlení je smyslem mé práce. Ano, jsem kouzelník, nebo přesněji kouzelník—učitel. Učím své žáky zcela samozřejmě uskutečňovat jejich záměry, podobně jako někdo jiný učí kreslit nebo hrát na kytaru.

Učím i chápat, že jde uskutečnit úplně cokoli, ale aby se to nejen podařilo, ale aby to pak i fungovalo, je nutné na to jít správným způsobem, který existuje jen jeden jediný. Budete-li ten postup dodržovat, dosáhnete zcela bez úsilí dokonalého výsledku, který zároveň bude v harmonii jak s vámi, tak i se vším ostatním, čímž je zajištěno bezstarostné fungování.

Kouzelnictví se v principu od hraní na kytaru ani od ničeho jiného neliší. Vyžaduje to stejné — nejprve vědění, jak kytara i hudba jako taková fungují, jaké tam platí zákonitosti a principy. Jakmile je pochopíte, můžete podle nich začít hrát a nabírat zkušenosti, aby vám ta hra šla čím dál lépe, abyste dokázali zahrát čím dál zajímavější skladby. Čím víc zkoušíte, tím víc vás to i naplňuje, překonávání úvodních úskalí se stává víc a víc zábavou.

Kouzlení je přirozené

V případě kouzelnictví jen nahradíte nauku hudební za vesmírnou. Pochopíte, jak funguje Vesmír, jak vy sami, jak vypadá vaše spolupráce a pak to rovnou začnete prakticky používat. Kouzelnictví je tedy pouhé využívání poznatků o fungování života a svých schopnostech život neomezeně tvořit, všemu v něm dávat přesně takovou podobu, jakou si přejete.

Kouzelník je obyčejný člověk, který si je pouze vědom svých schopností a vědomě je využívá.

Kouzlení je stejně přirozené jako hra na hudební nástroj. Kdo kouzlit umí, je to pro něj rutinní a samozřejmé, nevidí v tom žádnou vědu. Kdo kouzlit neumí, se na to dívá stejně udiveně jako ten, kdo nikdy na nic nehrál. Nechápe, jak to ti lidé dělají, že s takovou samozřejmostí dokážou zahrát, co je napadne. Nehledejme v tom víc.

O co vlastně jde?

Podíváme-li se na kouzlení (umění si plnit svá přání) z praktického hlediska, dostaneme se právě k významu karty XIV: Umění. Princip kouzlení spočívá v technice, kterou v první fázi sdělíte Vesmíru svůj záměr. Čímž jej přimějete k reakci, protože on zcela automaticky na každý záměr reaguje (zákon akce a reakce) — je to jeho vlastnost, nikoli dobrá vůle či ochota. On o ničem nerozhoduje, nic nezvažuje. Reaguje automaticky, protože je tak nastavený.

Kouzlit znamená umět dojít za svým cílem. Vytyčit si libovolný záměr a k němu se nechat dovést. Je to cílená spolupráce s Vesmírem, vědomé využívání svých vrozených, ale skrytých schopností v souladu se zákony, podle nichž funguje život.

Reakce Vesmíru na náš záměr vypadá tak, že vygeneruje „dokonalý plán“. Slovo dokonalý je zcela na místě, protože on ani jinak než dokonale fungovat neumí. Dokonalý je ten plán po všech stránkách:

je to nejkratší a nejrychlejší cesta k výsledku
výsledek bude dokonalý a trvalý
kromě výsledku vám cesta k němu přinese i naplnění
výsledku bude dosaženo v souladu se vším a se všemi

Spolupráce

Dokonalý plán, který Vesmír vytvořil v reakci na váš záměr, ovšem obsahuje jeden slabý článek. Jste jím vy, protože ta cesta zároveň vyžaduje vaši aktivní účast, spolupráci. Přestože většinu práce odvede Vesmír, sám to celé nedokáže, potřebuje vás.

Výsledek vám totiž musí fungovat, musíte s ním být kompatibilní. Musíte být vnitřně nastaveni tak, aby vám výsledek fungoval. A právě vaše vnitřní přenastavování jsou ony okamžiky, kdy Vesmír potřebuje vaši spoluúčast. Představit si to můžete jako situaci typu „Vesmír vám podá činku a čeká, že ji desetkrát zvednete nad hlavu„.

Pravidlo lámání chleba. Chleba se pokaždé láme přesně v okamžiku, kdy vnitřní tlaky buď ustojíte, anebo jim podlehnete. Tím se ke svému cíli přiblížíte, nebo vás to od něj naopak odstrčí a navíc tak obvykle vygenerujete komplikaci — stav, který jste nechtěli.

Váš úkol je tedy ve své podstatě úplně jednoduchý, jenže:

musíte umět poznat, že vám Vesmír podává činku
musíte vědět, jak s ní správně zacvičit

Mentální vzpírání

Což ovšem vědí pouze kouzelníci. Právě v tom se liší od ostatních — naprosto přesně a jasně poznají, že jim Vesmír podává činku a vědí, jak s ní cvičit. Řečeno ještě jinak — Vesmír poté, co svůj dokonalý plán vymyslí, podle něj hned i začne samostatně pracovat. Občas ale přijde do stádia, kdy potřebuje abyste si zacvičili s činkou, proto vám ji podá. A očekává, že se zachováte, jak máte — s tím totiž ten plán počítá. Pokud víte, co máte dělat, je to jednoduché, užijete si cvičení a ještě tím získáte důvod k pochvale, k uvědomění si, jak jste dobří, samostatní, soběstační, neohrožení, svobodní… A právě v tom (a v ničem jiném!!!) najdete ono naplnění, nezbytnou ingredienci štěstí a spokojenosti.

Kouzelník všemu rozumí. Jednoduše proto, že pro něj je vše jedno a to samé. Vnímá život úplně jednoduše, každodenní situace, zdraví, finance, partnerství, mezilidské vztahy, vše hmotné i nehmotné je pro něj jedním a tím samým = nerozlišuje. Vidí totiž dovnitř, do jádra věcí i situací. Vůbec jej nezajímá, jak co vypadá, pouze co je uvnitř. Jen proto dokáže cokoli uskutečnit, opravit, nastavit, jak chce. Neexistuje pro něj žádné neznámo ani tajemno. Vše vidí jednoduše, zákonitě a samozřejmě. Vždy chápe, co se děje a proč. I co s tím.

Pokud ovšem nevíte, co máte dělat anebo vůbec nepoznáte, že vám Vesmír nějakou činku podává, nezareagujete, jak máte a celý plán jde do háje. Vesmír nemůže pokračovat, bez vaší správné reakce se dál nehne. Bude vám sice podávat další a další činky, ale dokud je nechytíte a nezacvičíte s nimi to správné cvičení, nikam to nepovede.

Obrácená logika

Platí jedno pravidlo: kdo nerozumí, jak funguje Vesmír (kdo nezná jeho zákony a neví, jak vypadá spolupráce s ním na plnění svých přání), zachová se pokaždé, když mu Vesmír hodí činku, špatně. Je to proto, že kouzelník se naučil vnímat životní situace úplně jinak než ostatní lidé. A právě na tom — na odlišném vnímání — stojí i úplně jiná logika. To, co přijde kouzelníkovi logické a samozřejmé, ani nenapadne toho, kdo vnímá svět a každodenní situace tak, jak jsme zvyklí. Lidé vidí v situacích, které denně prožívají, něco úplně jiného, než co se skutečně děje. Klame je dojem, jakým na ně jejich prožitky působí. Proto je ani nenapadne zareagovat správně — ta správná reakce vůbec neodpovídá jejich uvažování.

Umět srovnávat protiklady znamená umožnit protichůdným energiím (silám), aby se navzájem srovnaly. Aby spolu přestaly bojovat a spojily se. Tím svými sílami přestanete mrhat (obracet jejich účinek proti sobě). Začnou pracovat pro vás, ve váš prospěch = zajistí, aby k vám váš záměr mohl přijít i aby vám fungoval. A tudíž aby přinesl to, co si od něj přejete — radost a spokojenost.

Je to jako starý vtip o opraváři televize, který přijde, koukne zezadu dovnitř, během minuty vymění odpor a vystaví účet na tisícovku. Když se jej zákazník ptá, co je na tom tak drahého, odpoví, že právě ono „vědění, co potřebovalo vyměnit“. I kouzelnictví je o tom vědět, kdy a jak správně zareagovat.

Umění využít tlak

Karta XIV: Umění se zaměřuje na praktickou část kouzelnictví, tedy na fázi, při níž dokáže — za určitých podmínek — dojít k vaší transformaci, nezbytné pro splnění vašeho přání. Ony „určité podmínky“ v praxi představují „vnitřní tlak“. Jedině tehdy — během působení vnitřních tlaků — jsou splněny podmínky transformace.

Vnitřní tlak je nezbytný a právě proto nefunguje ani fungovat nemůže žádná z metod, které se na zpracování vnitřních tlaků nezaměřují.

Nastolení správných podmínek — rozproudění vnitřních tlaků — je úkol Vesmíru. Právě tak vypadá ono „podání činky“, které po vás vyžaduje s ní správně zacvičit neboli „dokázat vhodné podmínky zužitkovat“. Řečí tarotové karty „sjednotit protikladné síly, umožnit, aby se srovnaly, přestaly spolu bojovat a spojily své síly. Vaše dosavadní slabost se změní ve vaši sílu (přestanete být slabým článkem).

Víte-li jak se v takových chvílích zachovat, přijde i kýžený výsledek — zareagujete přesně podle dokonalého plánu a Vesmír vám pak může poslat i výsledek, případně dál pokračovat v realizaci vašeho záměru.

Kouzelník se baví tím, co druhým nahání obavy. Jednoduše proto, že vše, co se naučili lidé díky svému nepochopení nazývat „problém, hrozba nebo komplikace“ vidí úplně jinak — jako hru, která jej přišla naplnit pocitem vlastní síly a splnit mu jeho přání. Pocity jako strach, nejistota, smutek, slabost, osamění, nemoc, jsou největšími kamarády kouzelnika.

A takto na střídačku — chvíli něco kutí Vesmír a chvíli zpracováváte své vnitřní tlaky — se blížíte zcela zákonitě a samozřejmě ke splnění svého cíle. Jednoduše, systematicky a samozřejmě. Nikoho a nic k tomu nepotřebujete, nic nevymýšlíte, neplánujete, neorganizujete, to vše něcháváte na Vesmíru a jen správně reagujete na to, co vám posílá rovnou do cesty.

Úspěch je zákonitý a je tu pro všechny (kdo chtějí)

Kouzelníkovi nic nechybí. Je archetypem přirozené osobnosti, ztělesněním toho, čím člověk skutečně je a jaké schopnosti od narození má. Je si jich na rozdíl od ostatních plně vědom a využívá je naplno. Je sám sobě všeho zdrojem.

Kouzlení neboli umění úspěšně plnit své záměry je zcela zákonitý proces, v principu úplně jednoduchý. Stačí znát pravidla hry a vědět co se po vás chce. Kouzlení je jednoduché a přístupné úplně každému proto, aby byla spravedlnost. Aby mohl skutečně každý svůj život žít tak, jak touží. To je i hlavním smyslem každého života a proto toho musí být každý schopen. Vše, co ke kouzlení potřebujete, umíte a dokážete, není to otázka talentu ani intelektu. Stačí chuť se sami sobě a kvalitě svého žití systematicky věnovat. Jít si za svými cíli a bavit se sebepřekonáváním neboli zpracováváním vnitřních tlaků. To je ona alchymie, schopnost dosahovat změn. To je ono Umění.

Jaký jsem kouzelník?

Kouzelnictví je vlastně schopnost samostatně fungovat, umět v pohodě a úspěšně žít. Se situacemi nebojujete, ale užíváte si je — využíváte jejich potenciálu ve svůj prospěch, vidíte v nich svou zábavu a zdroj naplnění. Opakem kouzelnictví je existenční strach, pocity závislosti, životní nejistoty, podléhání slabostem, nuda a přežívání v důsledku útěků před situacemi, které vás přicházejí posílit a naplnit.

Své kouzelnictví neboli schopnost si život užívat a držet pevně ve svých rukách můžete prozkoumat následujícím karetním výkladem. Není potřeba se na nic konkrétního ptát, jen si před otočením každé karty přečtěte, co je nad ní napsáno: