Miluji celý svět, proto jsem bohatý

Zní to vše tak jednoduše. Jsi zdroj, je o tebe postaráno, buď bezstarostný. Pouštěj a těš se, že se zase doplní a přijde víc, než jsi dal. A tak podobně.

Zároveň to vypadá v praxi tak těžké, až nemožné. Zkoušíme, zkoušíme, a cítíme, že nám to nejde. A je dobré si uvědomit proč.

Jsou to hodnoty, proto nejsou zadarmo. A zkoušením se k hodnotám neprokoušeme ani neprosnažíme, hodnoty se — pěstují.

Pěstování hodnot, tak vypadá skutečný seberozvoj. A při tom pěstování jde o to přetavit životní principy v cítění. Pak nám najednou to, co hezky zní, ale v praxi nám nejde, začneme cítit jako samozřejmost. Změní se naše pocity, přepneme se z polohy A do protipolohy B.

O tom je celý život. O přepínání z výchozí polohy do protipolohy. Ze stavu, kdy něco neumím, do stavu, kdy mi to jde samo. Ze stavu nefungování do stavu samozřejmé samovolnosti.

Narodili jsme se, abychom se bavili seberozvíjením. Abychom se postupně obohacovali tím, že rosteme, že se vnitřně „přepínáme“. vše, co víme a umíme, jsme v sobě vypěstovali. A život běží dál a chce nás obohacovat. A to jde jedině, když bude dál co přepínat, v čem se měnit a rozvíjet.

Buď to chápeme, anebo s životem bojujeme. Žití nemá žádné hranice, ale my si je můžeme nastavit. Žití není trápení, ale my si je z něj můžeme udělat. Nemusíme se omezovat, ale můžeme. Můžeme žít šťastně a naplněně, ale nemusíme.

Vše je o našem přístupu k životu. Buď jsme pochopili, oč jde a bavíme se sami sebou, anebo nepochopili a trápíme se. Z výzev děláme problémy a rádi bychom naivně žili jinak, aniž bychom pro to ale byli ochotni dělat, co je potřeba.

Umět pouštět je v každém případě nezbytné, aby život správně fungoval. Čím méně to dokážeme, čím víc v sobě nosíme zakořeněnou mentalitu chudoby a lpění, tím větší boj náš život bude. Být chudý je volba, stejně jako všechny ostatní stavy. Vše si člověk nejdřív vypěstoval, než to začal žít. vše dobré i nedobré je výsledek pěstování, byť obvykle nevědomého.

Což není problém, problém vždy vzniká až v okamžiku, kdy něco za problém začneme považovat. Ve skutečnosti je každé nepříjemné zjištění jen výzvou, která čeká, jak se k ní postavíme. A právě to — způsob, jakým se stavíme k výzvám — ukazuje, jací jsme. Jestli jen sníme, anebo si stěžujeme, anebo se pustíme do pěstování své životní změny.

Pěstování je aktivní systematická práce s podvědomím. A je to práce spojená s výzvami, tedy se sebepřekonáváním. K čemuž je potřeba kuráž. Kdo ji v sobě ale najde, tomu se život dokořán otevře a odměnou bude — naplnění, štěstí, zdraví a bohatství. Radost a vášeň od pondělí do neděle.