Vše funguje, když dokážu neřešit prostředky

ico-black-z width=Začnu životním zákonem, který říká — funguje vše, od čeho nic nechceš. Tedy vše, čemu chceš dávat, a nic, od čeho něco očekáváš.

K tomu dodám i důvod, proč to tak je: každý člověk dostal vše, co ke svému štěstí potřebuje, hned do začátku — narodil se s tím. Nic nám tedy nechybí, proto nám nemá život víc co dávat. Vše už máme, jde jen o to, zda si svůj potenciál uvědomujeme a bavíme se jím, anebo si jej vědomi nejsme a tak koukáme kolem a své štěstí hledáme okolo.

Každý, kdo od života něco chce, si tedy neváží toho, co v sobě nosí, a namísto aby se bavil tím, že svůj potenciál denně používá a rozvíjí, hledá štěstí tam, kde není a odkud tudíž ani nepřijde.

Všichni jsme se narodili se stejným záměrem — abychom si užívali sami sebe. Abychom se takzvaně seberealizovali = používali své vrozené talenty a schopnosti. To je totiž i to jediné dokáže člověka naplňovat — seberealiazce.

Mnozí se na život koukáme jinak, vymýšlíme fantazie, jaké by to bylo, kdyby… Případně svou seberealizaci (ve smyslu práce) vnímáme jako způsob, jak vydělávat peníze. Obojí je špatně, proto koukáme-li některým z uvedených způsobů, budeme s životem bojovat.

Člověk, který se nekouká na věci z těch správných (přirozených) úhlů, se necítí spokojeně. Nejde to, protože nevidí věci, jaké jsou, a tudíž mu ani nepřinášejí to, co by měly. Narušuje přirozenou harmonii, kdy mu jeho pohled nevrací to, co by měl.

Kdo něco „řeší“, nežije pro radost. O něco mu jde. Za smysl života si člověk může dosadit cokoli, ale jedině žití čistě pro radost vše nastaví do podoby, kdy život funguje a naplňuje.

Nespokojený pak zákonitě ke své spokojenosti něco potřebuje. Nespokojenost je generátorem fantazií — člověk vymýšlí, co by mu udělalo radost, a to „něco“ je vždy to, co nemá. Nespokojený si totiž myslí, že mu něco chybí. Svou nespokojenost svádí právě na tu absenci „něčeho“, po čem si myslí, že touží, protože by jej to z nespokojensoti vytrhlo.

Nikdy to tak ale není, každému člověku bez výjimky chybí jediné — radostná seberealizace. Takový pohled na ni, který ji postaví na čelo jeho „hitparády hodnot“.

Někdo se v práci nervuje, jiný honí, nudí, snaží…, a někdo se baví. Jen tomu poslednímu o nic nejde. Ten pracuje proto, že se baví tím, co dělá. Jde mu jen o to dělání jako takové, o trávení času tím, co mu přirozeně jde. Dělá mu radost jeho vlastní užitečnost. Neřeší pak ani zákazníky, ani peníze. Není to pro něj podstané, a proto mu obojí funguje.

Jakmile si člověk správně nastaví své pohledy, život jede i baví. Jelikož je seberealizace základní pilíř celého žití, je potřeba začít správně právě zde. Jakmile to tady skřípe, skřípe celý život, který pak vypadá jako bludný kruh.

INTUITIVNÍ NAVIGACE
Článek pro mě na teď
Výklad pro mě na teď

Tags

top