Dnes bych rád připomněl význam Desítky Pohárů. Ta karta je jedinečná tím, že popisuje proces rozvoje své osobnosti. Na jejím obrázku je deset pohárů hojnosti, jimiž samovolně proudí bohatství ve všech jeho podobách a formách. Což je cílový stav, do něhož seberozvojem spějeme.

Jde nám o to, aby vše dobré a hodnotné do našeho života proudilo zcela samovolně a automaticky, chceme svou přitažlivost nastavit právě na tuto úroveň. Za výsledkem nejít, ale nechat jej přijít.

Cesta = výzvy

Desítka Pohárů ale není jen o výsledku, ona popisuje i způsob, jakým se k němu dospěje. Mluví o výzvách, kterými si musí vesmírný šampión projít, aby jej změnily = aby změnily jeho uvažování, jeho vyzařování a v konečném důsledku i přitažlivost.

Vždy jde o plán, obsahující přesně sestavenou sérii výzev. Nikdy to není jinak, a důvod je jednoduchý — jedině výzvy zajistí, že se vaše vnitřní nastavení změní přesně tak, jak se změnit má. A tím začnete přitahovat právě to, co přitahovat toužíte, do vašeho života přijde přesně to, co si přejete.

Vaši cestu řídí Vesmír. Reaguje na váš záměr tím, že sestaví sérii výzev vám a vašemu cíli na míru. Výsledkem bude, že právě vy se přenastavíte přesně tak, abyste byli pro svůj cíl přitažliví = aby vám fungoval a přinášel radost.

Nikdy nejsem sám. Ani být nemohu.

Abyste se tomu naučili, musíte změnit svou dosavadní logiku. Člověk je zvyklý uvažovat tak, že je na vše sám. Že se o sebe sám stará, sám udává svému žití tempo, vše sám vymyslí, naplánuje, zařídí. Jenže to vše je iluze.

Ve skutečnosti vůbec sám — ani na okamžik — nejsem. Ani být nemohu. Mám vedle sebe neustále Vesmír, který je tu od toho, aby mě ve všem podporoval, aby se o mě dokonale po všech stránkách staral. Aby plnil všechny mé potřeby i touhy, má přání. Vesmírova role v mém životě je dokonalý full-servis.

Vesmír se stará jen o to, oč se nestarám já

Jediná, zato nutná podmínka, aby tento full-servis fungoval, je neplést se do toho. Nesnažit se o sebe sám starat, sám si plnit své touhy, sám něco řešit, vymýšlet, plánovat… Musím se naučit vše nechat samo se organizovat a být jen tím, kdo to celé řídí definováním výsledků a důvěrou v ně. A tím se dostáváme zpátky k výzvám, zmíněným na začátku. Jsou tu od toho, aby změnily mou potřebu si dělat starosti.

Život s vědomím, že je o mě dokonale staráno, je velice jednoduchý. Nemám žádné starosti a plním jen dva úkoly:

• Vysílám své přání (výsledek, který si přeji).
• Zpracuji každou výzvu, která mi přijde do cesty. Přesně podle univerzálního receptu, který znám.

Dělám vlastně jednu jedinou věc, kterou si absolutně užívám, protože zpracovat výzvu, když vím, jak na to, je absolutní zábava, dokonalá, naplňující. Aby ne, je to vesmírná hra, a Vesmír jinak než dokonale ani fungovat neumí.