Výzva přináší obohacení, jen to tak nevypadá. A to je ta hra.

Začnu klasicky — Štěstí je stav, kdy si člověk dokáže opravdu užít libovolnou situaci. Protože už v žádné nevidí problém, proto.

Štěstí je tedy stav bezproblémového vnímání, což znamená — už chápu, co i proč se kdy děje, a tedy i že se to dít musí přesně tak. Musí to tak být (vypadat), je to nezbytná součást procesu duchovního růstu, o který v životě jde.

Zopakuji, že život je hra, hra klamů. Dokonalá, úžasná, obohacující, perfektně vymyšlená. A seberozvoje je cesta, jak se ji naučit hrát, což se dá vyjádřit i jako — jak se stát šťastným, protože se naučím prožívanému rozumět. Pak mě už nebude ovlivňovat zdání, jakým situace působí, budu vidět něco úplně jiného — pravidla hry a tím i pohodu v každé zdánlivé nepohodě.

Zatímco nechápající s každou druhou situací bojuje anebo vymýšlí a dělá věci, které vůbec dělat nemá, vnímání s pochopením život nesmírně obohacuje, zjednodušuje, zefektivňuje a dělá krásným. Zároveň se v člověku přirozeně rozvíjí skutečné hodnoty jako sebedůvěra, sebeúcta, láska, jedinečnost, soběstačnost, zdraví, hojnost…

Píšu o tom proto, že aby šlo něco pěstovat, musí být součástí procesu stavy, které se vůbec netváří mile. Ptáte-li se proč, odpověď zní — aby to nebylo jen tak, aby to pěstování i žití za něco stálo. Jinak by existovala pouze nuda, kterou zná každý, kdo se výzvám vyhýbá.

Vrátím-li se k definici štěstí, mohu ji parfrázovat jako — štěstí je stav, kdy už i to, co se mile netváří, jako milé vnímám. Už mě neklame dojem.

Umět si užít všechny situace = umět si užít všechny stavy, které popisuje Tarot. Právě od toho Tarot je, ukazuje nám, že vůbec žádná situace není špatná. Ona se tak jen polovina tváří, a právě to je ta hra — vědět, že to je jinak.

Sedmička Mečů je kartou popisující situace, kdy má člověk chuť všechno vzdát. Je tedy typickým představitelem stavu, který vypadá hrozně, ale je to kámoš. Jen nás testuje, protože se blíží obohacení, čemuž vždy předchází nějaké „divné zdání“, abychom si to obohacení zasloužili.

Život v jednom kuse obohacuje, ale — nic nerozdává. On vše dává za odměnu, že člověk ustojí výzvu. Tím potvrdí, že si odměnu zaslouží a tak ji i dostane. A takto pořád dál a dál.

Člověk tedy sám svým přístupem k dennodenním životním situacím určuje, zda roste, anebo jen bojuje, zatímco stojí na místě. Tarot je nástroj, který člověku pomáhá vnímat správně. Každá karta Tarotu představuje jeden typ situací, jiné neexistují. Proto je Tarot tak cenný — ukazuje správný postoj úplně ke všemu, co je možné prožít.

Tarotu se říká „neomylný průvodce životem“. Dá se na něj plně spoléhat a kdo už pochopil, komunikuje s Tarotem dnes a denně, prakticky pokaždé, když jej něco zaskočí, zneklidní, probudí v něm potřebu něco rozebírat… Hned si s pomocí Tarotu uvědomí — pozor, tohle je chyták, skutečnost je taková… A tak se člověk namísto boje zastaví, výzvu ustojí, a přijde obohacení i radost, že se nenechal nachytat.

Dokud člověk reaguje na to, jak se co tváří, dává najevo, že nic nepochopil. Bojuje, vidí problémy, a tím sám sebe spolehlivě brzdí (udržuje v nevyhovujícím). Vývoj do života přichází až s pochopením, že jediná chyba je v mém vnímání, v mých brýlích. Kdykoli někde vidím problém, vymýšlím si jej, vše je jinak. Stejně tak chápu i to, že ať se vydám kamkoli, budu klamům vystavován, aby ta cesta nebyla nudná, laciná a zbytečná.

Život je hra, která se hraje pořád dokola. Člověk denně potkává stále tytéž typy situací, nakteré se učí čím dál lépe reagovat, čímž v sobě rozvíjí štěstí a schopnost žít, jak mu vyhovuje. Život jej bude plně podporovat, ale zároveň i zkoušet, jestli si to své žití v hojnosti zaslouží.

Je tedy dobré pochopit, že štěstí není stav, kdy pořád svítí sluníčko (tak vypadá nuda). Štěstí a tedy i správné žití vypadá tak, že se neustále střídá sluníčko s mráčkem, člověk jen obojí vnímá stejně, protože už ví, že mráček neznamená, že by sluníčko přestalo svítit, ale že to je jen zkouška — „Kuk! Začneš malovat čerta na zeď?“

Šťastný člověk je člověk milující. Ono to spolu přímo souvisí, nejde být šťastný, bohatý, ani zdravý, a přitom totálně nemilovat. Šťastný miluje úplně vše, bez ohledu na zdání. Miluje nejen radost, ale i marnost, zklamání, strach, smutek, nerozhodnost… Užívá si ty stavy úplně stejně jako tu radost — s chutí a extází, protože jim nevěří. Nevěří, ale zároveň chápe jejich roli v životě — bez nich by za nic nestál. Proto je vděčný, že tu jsou, jsou to jeho kamarádi, kteří se starají, aby se žilo, rostlo, bohatlo, uzdravovalo…

Kde chybí láska, vládne boj. A ten přináší opak štěstí, se vším, co k tomu patří. Seberozvoj je cesta za hranice iluzí, aby člověk dokázal milovat i to, co na to vůbec nevypadá. O tohle jde, a Tarot je nástroj, který s tím člověku dokonale pomáhá. Stačí si vytáhnout třeba Sedmičku mečů a hned si člověk uvědomí — aha, chyták! A hned ví, co dělat i jak si to užít. I co přijde pak — dárek, protože po každé výzvě přichází dárek. A to se děje několikrát denně, znova a znova…