Svět vnímám s pochopením
ejspíš to znáte — když dva dělají totéž, není to totéž. Otázka je, jestli tomu i skutečně rozumíte. Jestli v tom rčení vnímáte jeho skutečný význam.
V životě není až tak důležité, co člověk dělá, ale JAK U TOHO UVAŽUJE. Neboli naší řečí — co vyzařuje. Právě to totiž určuje odezvu — co se k němu vrátí. Jak to bude fungovat, co mu to přinese.
Chcete-li lidem skutečně sloužit, myslíte na jejich užitek, a tudíž budete úspěšní. Život se o to postará, protože vaše vyzařování je správné. Budete-li dělat totéž, ale zároveň si nevěřit, bude v tom nedůvěra i tendence něco od lidí chtít a bude to fungovat o poznání hůř. Budete-li myslet hlavně na sebe, bude vám totéž fungovat ještě hůř. Mnohem víc se nadřete, nahoníte, nastresujete, a výsledky budou podstatně horší. A budete-li vyloženě chtít z lidí něco tahat, bude to fungovat katastrofálně.
Vaše sebedůvěra a čistota záměrů, to je to, co je motorem veškerého vašeho žití a fungování. Opravdovost, neboli láska se tomu také dá říct úplně jinými slovy. Čím méně jste opravdoví, tím hůř věci fungují, protože jim chybí palivo — skutečnost. Skutečná chuť podporovat, sloužit, skutečně mít rád…
Stejně tak platí — a až tím se dostávám k tématu dnešní karty — jak vnímáš, tak se cítíš. Neboli kvalitu svému žití udáváš hloubkou svého pohledu na život. Na svět, na sebe, na lidi, na situace.
Když dva prožívají totéž, není to totéž. Takto bych mohl parafrázovat v úvodu zmíněné přísloví. Každý totiž prožíváme to, co vidíme, nikoli to, co se skutečně děje.
Někdo pracuje rád, jiný vnímá totéž jako nutné zlo. Někdo má lidi rád, jiný se jim vyhýbá a další se s nimi dohaduje. Jeden žije s chutí, jiný s nechutí. Někdo je šťastný, jiný ne. Někdo žije s chutí pro radost, jiný z povinnosti a strojově. Někomu je dobře a žije spokojeně, druhý se pořád za něčím honí, něco mu chybí a něco kritizuje.
Je omyl si myslet, že je rozdíl v tom, co kdo má a kde a jak žije. Rozdíl je pouze v brýlích, kterými kdo kouká na svět. Ty brýle přesně určují nejen jeho chuť žít, ale také jestli jej žití naplňuje, pocity, které denně zažívá a v konečném důsledku i přesně determinuje, co bude život přinášet i na fyzické rovině, tedy jak hladce či komplikovaně bude fungovat. Co mu bude do života proudit za situace, jak na tom budou jeho finance, vztahy, zdraví, nálady, vitalita…
Brýle určují úplně vše. Život je neuvěřitelně nádherný, zdravý, bohatý, podporující, dovolující vám žít, jak chcete, starající se o vás po všech stránkách, abyste vždy měli všeho dost a vše si mohli dovolit, obdarovávající, plnící všechno, co si vymyslíme.
Ale to vše se děje, jen když na něj koukáme brýlemi čistými, když vidíme svět takový, jaký skutečně je a v situacích to, co nám skutečně přinášejí. Pokřivené brýle neboli nereálné vidění dělá z reality objektivní realitu subjektivní, kdy člověk sám sebe okrádá, jelikož dokáže z potenciálu, který k němu sám chodí a je všude kolem, čerpat jen část.
Malou část, řekl bych doslova a upřímně. Život toho nabízí mnohem víc, než si dokážeme představit. Je doslova úžasný, kouzelný, dokonale pečující, vše zařizující a zajišťující.
Doslova každý den je štědrý. Nejen jednou za rok u jolky, ale dnes a denně. Stačí — to vidět. Pak to budete žít. Budete nadšeni, jak je to zde na světě skvělé a že lepší to být už ani nemůže, není co vylepšit. Budete…
…mít v krvi vesmírnou logiku.
