Dělat věci pořádně, o tom to je

ico-black-zz width=Život je kouzelný proto, že tu existují dvě logiky. Jedna, kterou se řídí život a celý Vesmír (říkávám jí proto logika „vesmírná“), a potom druhá, kterou používá člověk neboli jeho hlava (říkávám jí logika „člověčí“ nebo také „panáčkovská“).

Život je hra, založená právě na existenci těch dvou logik. Ony jsou totiž přesně opačné. Jako černá versus bílá barva, jako den a noc.

Existence dvou protichůdných logik dává celému životu — té hře — dokonalou pointu, náboj, vtip. Člověk tu pobíhá, pozoruje, přemýšlí, dedukuje, posuzuje, dělá si závěry a — přijde si velice chytrý. Ono mu totiž úplně vše, co jej napadá, zní logicky a tudíž — naprosto správně. O správnosti svých názorů je přesvědčený natolik, že jej vůbec nenapadne, že by třeba mohly být věci jinak.

A právě to je ten vtip — ono to nejenže jinak je, ono to je jinak úplně. Vše působí zcela jinými dojmy, než jaké to skutečně je a jak to doopravdy funguje. A tento všudypřítomný fakt má spoustu zajímavých důsledků.

Pointa je vždy úplně jinde, než se zdá

Jedním z těch důsledků je pointa našich prožitků a tím pádem i přístupů k nim. Tím, že jsme situacemi a svou logikou, jimiž ty situace posuzujeme, klamáni, vidíme pointu vždy v něčem, co vůbec není důležité. Řečeno lidově — vůbec nejde o to, oč si myslíme, že jde. Nám to ale uniká proto, že náš pomýlený pohled na věc nám zní úplně logicky.

Vysvětlit to můžeme třeba na příkladě karty, kterou jsem k tomuto povídání použil — úspěch závisí na pořádku, se na ní píše. Ono to zní možná jasně, když to čteme, ale my tak neuvažujeme.

My jsme navyklí uvažovat způsobem, že když něco dělám nebo chci, potřebuji pro to hlavně něco dělat. Ono jde ale o něco jiného — „jít na to správně“. Kvalita našeho přístupu je tím určujícím faktorem, jak se daná věc bude vyvíjet, i co přinese.

Na místě je vysvětlit, co se tou kvalitou přístupu myslí. Odpověď začnu trochu od lesa — vše se dělá správně jedním jediným způsobem. To proto, že Vesmír je zákonitý a maximálně jednoduchý — proto tu neexistují alternativy (bylo by zbytečné chodit na věc stylem B, když už existuje možnost na to jít stylem A).

Kvalitní přístup je tedy ten, který odpovídá oné jediné existující správné variantě A. Je to tzv. přirozený přístup, vycházející z přirozeného vnímání věci. A ono přirozené vnímání je již zmíněná „vesmírná logika“. Čili ne ta člověčí, kterou vydedukuje hlava, ale — opačná.

Příklad

Máme-li například na výběr si něco koupit ve dvou obchodech, vybereme si ten, který to nabízí levněji. Je přece rozumné ušetřit, když mohu. Kdo by za totéž dával víc, byl by hloupý…

…si myslí panáček, který o všem uvažuje svou kalkulačkou (hlavou). A není mu absolutně co vytknout, dokud…

…nevíme něco, co panáček netuší — že ono to tady funguje jinak. Že život naděluje s ohledem na naši projevovanou štědrost, v tomto případě na chuť vděčně pouštět koruny. Vyjadřovat vděčnost, dá se také říct. Podporovat druhé — i to je v tom zakouzleno.

Vtip je jen v tom, že to, co za svou projevenou štědrost dostanu, ke mně přijde až později. Nicméně — to stoprocentně přijde. To jsou ty zákony. Takže přestože má kalkulačka mi jasně říká, že ušetřit pětistovku za boty je terno, život to vidí jinak a říká — to bych rozhodně nedělal, tím si spolehlivě zablokuješ (omezíš) své příjmy v budoucnu.

Jakmile výše zmíněné víme, vše se otáčí. Už není tak jisté, že ten, kdo koupil dráž, je hlupák. Naráz je čirý nerozum škudlit a kalkulovat, protože tím sám sebe okrádám — omezuji své budoucí dostávání. Ono tedy vůbec nejde o to, kolik jsem právě teď ušetřil, ale že jsem (o mnohem víc) omezil to, co by ke mně jinak brzy přišlo. Kalkulováním o své přítomnosti jsem si podělal svou budoucnost.

Jako přes kopírák

Na úplně stejném principu tu funguje vše — takto si odjakživa, dnes a denně, připravuji svoji budoucnost. Ve všem je skrytý vtip, který dává věcem úplně jiný význam, průběh i výsledek, než si člověk dokáže vymyslet.

„Vesmírná logika“ je totiž nevymyslitelná — z již zmíněného důvodu — je opačná, než jak uvažuje naše hlava. Musíme se ji naučit, chceme-li umět uvažovat reálně, tedy v souladu s tím, jak věci skutečně fungují. Pak dokážeme žít kvalitu, o jaké se panáčkovi ani nezdá, jelikož on svým přístupem dokáže žít jen kompromisy.

Vesmírnou logiku se potřebujeme naučit pořádně, jako systém. Střípky nestačí, musí se v nás poskládat správný pohled na život v libovolné situaci. Až pak to začne fungovat. Je to jednoduché, ani toho není moc, jen to prostě musíme poznat komplet.

Člověku úplně uniká skutečný význam situací, které denně prožívá. Žije ve své vlastní, subjektivní realitě, kdy mu věci (ne)fungují přesně tak, jak o nich uvažuje. Život se každému člověku přizpůsobuje, protože si jej celý svými úvahami tvoří. Proto žijeme kompromisy — protože naše kalkulačka i naivita nám víc nedokážou dát. Vždy nás spolehlivě zabrzdí, zastaví, omezí, nechá narazit.

Objektivní realita koexistuje se všemi realitami subjektivními. Objektivní realita = skutečnost = trvalá hojnost, svoboda, zdraví, síla, bohatství, štěstí, láska… Subjektivní reality = myšlenkové vzorce každého člověka = vše je proměnlivé, s okolnostmi vše přichází i odchází. Nejsme vědomí tvůrci okolností, ale jejich oběti. Oběti dojmů, ze kterých generujeme své teorie, závěry a očekávání.

Přirozeně vnímat = nemyslet

Zní to možná podivně, ale přirozeně vnímající člověk nemyslí. On totiž — ví. Proto si nemusí na nic dělat názory. Nezapíná kalkulačku, protože už nemusí. Věděním vyřadíte z činnosti hlavu — naši spolehlivou brzdu a generátor nárazů. Resp. řečeno přesněji — hlava se přestane míchat do věcí, do kterých se míchat nikdy neměla. Což je vše, týkající se našeho žití a názorů na něj.

Život se poté ukáže úplně jiný, než jak jsme jej viděli — bez dramat a problémů. A začne i fungovat jinak, než fungoval. Radost, zdraví, pohoda, síla, štěstí, klid, bohatství, svoboda, nikde žádné chyby ani hrozby — takový totiž život je, ale ten náš takový být začne až poté, co jej tak dokážeme nepřetržitě vidět.

Abych povídání zakončil v duchu karty k němu přiložené — schopnost dělat věci pořádně získáme, až se na ně dokážeme reálně koukat. Tedy ne skrz své logické dojmy, ale skrz vesmírné zákony. Pořádek v životě nastane až následně, po úklidu v hlavě. Náš přístup pak bude úplně jiný než doposud, situaci za situací, reakce za reakcí.

INTUITIVNÍ NAVIGACE

Ideální článek pro mě

Ideální výklad pro mě

 Ideální karta pro teď

PŘIJDE TI TO ZDE UŽITEČNÉ?

Kup si předplatné

Předplatné je dobrovolné, aby rozvíjelo naši štědrost.


Chceš dát věci do pohybu a vyladit si život?

Přihlas se do „Školy seberozvoje“

 Kup si „Tarot pro osobní rozvoj“ 

Najdi i ty zábavu a naplnění v rozvoji kvality svého života.

 

Tags

top