Zdrojem všeho dobrého je moudrost

Budeme-li se chtít bavit o čemkoli skutečném, musíme se bavit o ZDROJI dobrého. Cítíte-li se aktuálně dobře, neznamená to, že jste zdrojem toho, jak se cítíte vy. To mohou být (a často i jsou) okolnosti. A ty se mohou měnit, s čímž se změní i vaše nálada.

Stejně to je se zdravím, financemi, vztahy atd. Prostě se vším.

Teprve máte-li pod kontrolou zdroj toho všeho, je vaše nálada, zdraví, finance atd. trvalé. Nezávislé na okolnostech.

A právě v tom spočívá rozdíl mezi žitím nevědomým, tedy bez chápání, jak život funguje, a žitím vědomým, kde vám to je jasné naprosto. Pak totiž…

…nikde nevidíte problémy a cítíte se trvale v pohodě. Díky tomu vám i vše fungujete, protože to svými nereálnými názory nekomplikujete a nebrzdíte. A právě to je moudrost — vidění věcí takových, jaké skutečně jsou, tedy bezproblémově.

Vidíte-li sebe i život bezproblémově, cítíte se i trvale šťastní a naplnění. Dokážete si totiž užívat pocity, které ve vás vaše každodenní pohledy úplně na vše probouzejí. Je vím příjemně samotným, je vím příjemně mezi lidmi, je vám příjemně když pracujete, když jste se svými dětmi, s partnerem, když uklízíte, vaříte, nebo obecně když o cokoli pečujete, je víám prostě příjemně pořád.

Je vám příjemně nejen když je idylka, je vím tak i když přijde nějaká výzva. Vy dokonce výzvy vyhledáváte, protože v nich vidíte zdroje svého naplnění i obohacování. Uvažujete prostě moudře, s láskou, prakticky, užitečně, perspektivně, bohatě.

Ještě je dobré zmínit, že moudrý není chytrý, pozor na to. Chytrý je ten, kdo chytře dedukuje. To je chytrák, jemuž jeho chytrosti dobře znějí. Ale obvykle je zcela mimo realitu. Neuvědomuje si, co skutečně dedukuje a jaký to bude mít reálný dopad, co to opravdu přinese.

Je to právě povrchnost našich ůvah, co nás staví mimo realitu a přináší rozčarování. Lidská mysl si nedokáže uvědomovat, kam její dedukce povedou, to už je na ni příliš. Nedokáže to ani když se na danou záležitost zaměří a vytvoří o ní třeba studii. Pořád to bude jen snůška dedukcí.

Moudrost vychází z Vědění, nikoli z dedukcí. A Vědění, to nevymyslíš. To musíš vědět, proto se to tak jmenuje. Jsou to životní zákony, které ukazují úplně jinou logiku, než je ta deduktivní člověčí. A právě tato nečlověčí logika, to je realita neboli způsob, jakým v životě funguje úplně vše.

Moudrý bude tedy až ten, kdo přestane dedukovat a pustí se do poznání reality. Stane se opravdovým, protože vše dobré a hodnotné bude v jeho životě trvalé.