Žít jako idol…

ico-black-d width=Dnes mi přišel zvlátní email. Paní mě prosí, jestli bych mohl napsat o Jamesi Bondovi, ale o ženě. Zvláštní to je proto, že nejsem spisovatel, jen učitel. K psaní tedy nemám potřebné vlohy, proto to po mně lidé obvykle nechtějí.

Nicméně jsem si hned vzpomněl na jednu dívku, která je takový agent 007 v sukních — jmenuje se Cate Archer. Byť paní nezmínila, co bych o tom dívčím Bondovi měl napsat, asi myslela něco seberozvojového, tak to zkusím.

Z Cate je na první pohled cítit charisma. A k tomu charismatu se sluší uvést, že to je záležitost našeho vyzařování, neboli podvědomého nastavení. Jinými slovy — charismatickým se může stát úplně každý. Stačí chtít.

I proto z naší školy vychází charismatičtí absolventi, ono to ani nejde jinak, stačí tu školu dokončit a nastaví se to samo sebou. Charisma = srdcařina. Takový člověk tedy žije srdcem, nikoli hlavou, je tzv. opravdový.

Stav opravdovosti neboli charismatu je technickým jazykem „stav čistého podvědomí“. Anebo se to dá seberozvojářsky nazvat ještě jinak — má v krvi vesmírnou logiku.

V praxi to vypadá — s ničím se nemaže. Nepřemýšlí, jen cítí. Cítí, co je správně, co ne, jak se zachovat… Je to i schopnosti být všude naplno. Takové to buddhistické „teď a tady“. Což je stav, kdy vám nikam neběhají myšlenky.

Toho stavu nejde docílit jinak, než sebevyčištěním. Dokud totiž „uvažujete jako člověk“ a nosíte v sobě vzpomínky a snahy myslet na to, co bude, budete myšlenkami pořád někam bloudit a něco rozebírat a řešit.

James i Cate jsou postavami virtuálními, mají nás uchvacovat právě tou svou „nadpozemskostí“. Je dobré vědět, když už se tu o nich bavíme, že ten stav nijak nadpozemský není, to je naopak stav přirozený. On jen vypadá nadlidsky proto, že běžný člověk, který se do sebevyčištění nepustí, takový být nedokáže.

To ale pořád nemění nic na faktu, že my, člověci, žijeme daleko pod své možnosti. Přát si být jako James anebo Cate tedy není nic víc než chtít být sám sebou. Žít to své, nekompromisně se rozhodovat, jednat, jít si za svým, neuhnout, být věrný svým ideálům.

Tohle vše v člověku je, jen to čeká na svoji aktivaci. Nedávno jsem psal o čtyřech vývojových stupních. Začínalo to tarotovým Bláznem, neboli dětskou čistotou, která je ale zároveň naivní, nezkušená, a to je její slabina.

Z této výchozí fáze se člověk transformuje do stavu „chytrý“ tím, že přebírá názory, sbírá zkušenosti, vytváří si názory vlastní… Tím ale zároveň ztrácí svou dětskou čistotu (čistotu podvědomí), protože řada těch názorů a zkušeností vůbec neodpovídá realitě. Tudíž se zároveň s těmi zkušenostmi člověk zablokovává, přestává být spontánní.

Jako „chytrý“ člověk naráží, a tak to mnohé dovede k pochopení, že takhle to dál nepůjde. Někdo si ve stavu „chytrý“ prožije celý život, mnozí jdou ale dál.

„Moudrý“ už ví, že příčinou všech jeho nepříjemností je on sám. Jeho názory. A tak se začne pídit po názorech lepších. Mno, a to je jeho kámen úrazu, protože se snaží sebe změnit způsoby, které nefungují. Pracuje s hlavou, namísto s podvědomím, řečeno stručně, ať to zbytečně nepitváme.

No a přijde-li i ten moudrý na to, že to je ještě jinak, než si myslel, může se posunout na úroveň nejvyšší, tedy CATE ARCHER neboli 007 neboli SRDCAŘ. Já tomu říkám trochu pedagogičtěji VĚDOUCÍ, protože tato úroveň je charakteristická tím, že už si nic nemyslím, ale vím. Neboli — mám v krvi vesmírnou logiku, vím, jak věci fungují, a proto už se nespouští moje hlava a já jen cítím.

Jsem veden už jen intuicí, a tak kromě jiného i pálím rychle a přesně ze své vintovky. Ale to není až tak ten důvod, proč se srdcařem stát, ono jde spíš o to být pevný v kramflecích, a cítit, že dokážu žít to své, jít si svojí cestou, až za svými ideály.

Rovnou i napíšu, že to, jak funguje Vesmír, Cate ani James nevědí. Oni byli vymyšleni tak, aby všechny ty vlastnosti, ke kterým si člověk potřebuje dojít, měli v sobě tak nějak od začátku. Takže tímhle se budou lišit, nicméně ona to je výhoda vědět, co ti dva nevědí.

Tím se totiž člověk prohnaný správným seberozvojem dostane do výhody. Bude ještě větší tvrďák než oba celuloidoví hrdinové, a to je, myslím si, milé.

Vážím si každého svého absolventa, který do úrovně James, případně Cate dojde, protože — si prošel podobnými příběhy, jako oba, o kterých tu dnes tak nějak píšu. On je totiž seberozvoj skutečným dobrodružstvím, které se od toho na plátně liší tím, že jste v tom.

Moje škola je tedy taková bondovka z masa a kostí. Z vašeho masa a z vašich kostí. A tak bude možná hezké zakončit tohle povídání uvědoměním — co chtít víc? Co chtít víc než žít bondovku naostro? Cate i James vám na to souhlasně kývnou — nic. Nic lepšího nenajdeš, protože tohleto je skutečné žití.

Žít jako Cate. Žít jako James. Dnes a denně, srdcem, vstříc dobrodružstvím a výzvám, z okamžiku na okamžik, s otevřeným srdcem, vášní a zapálením pro svou věc. Tohle je mix lásky, radosti, štěstí, bohatství, krásy… Stačí protřepat a už nemíchat.

INTUITIVNÍ NAVIGACE
Článek pro mě na teď
Výklad pro mě na teď
top