Škola rozvoje přitažlivosti je opravdovou cestou seberozvoje, protože člověka i jeho život skutečně změní. Pracuje totiž přímo se zdrojem kvalit — s podvědomím (které se dá klidně nazvat i duší).

Proč to tak zdůrazňuji? Protože chcete-li něco změnit, nemůžete na to jít, jako když se něco chcete naučit. To je obvyklá chyba, díky které se hodně natrápíte, aniž by se dostavily výsledky.

Málokdo si to uvědomuje, tak se zařaďte mezi hrstku informovaných. Představte si alkoholika, který chce přestat pít. Jít na to cestou, kdy si bude pozitivně afirmovat „Jsem abstinent a cítím se skvěle“ je naivní. Úplně stejně, jako když člověku nefungují finance a on na to jde omíláním si svého přání „Jsem bohatý“, případně nemocný si přeje být zdravý, osamělý si si přeje partnera atd.

Nic vám ani nepomůžou návody, protože s nimi nejste v souladu. Návod po vás chce dodržovat něco, co právě vy dodržovat nedokážete. Klasickým příkladem jsou diety, které se snaží držet právě ti lidé, kteří mají se stravovacími a pohybovými návyky potíž. Začnou se pak nutit k něčemu, co jim není přirozené a tudíž to obvykle končí jinak, než by si člověk přál. Návodům tedy nechybí nic kromě toho podstatného — nesoulad mezi návodem a jeho uživatelem.

Horem (skrz hlavu) to nepůjde

Učením se tedy nezměníte. Učením se maximálně stanete nadšeným teoretikem, případně tím, kdo se o změnu vytrvale snaží. Proto na to v naší škole nejdeme poučkami ani nadšeným teoretizováním. Nezkoušíme do sebe to potřebné cpát skrze hlavu, protože to nefunguje.

Proč? Biflování ani zkoušení návodů nemění naše podvědomí.Životní moudra, přání, nové názory, mechanismy vnímání a chování zůstávají jen v hlavě, ale níž, tam, kde potřebují nahradit naše názory a návyky staré, se nedostanou.

Starého psa novým kouskům nenaučíš. Toto pořekadlo vystihuje přesně ten fenomén, na který v tomto povídání narážím. Chce nám říct, že kdo funguje způsobem A, nepřeučíš jej aby fungoval jinak. A je to skutečně tak. Starý pes změnit jde, ale musí se na to jít úplně, ale úplně jinak.

Výsledkem je člověk, který se učí A, říká A, přál by si žít A, ale žije B. Nemění se. On se jen cítí mnohem chytřejší. Když je totiž v klidu, běhají mu hlavou ty chytré myšlenky a afirmace, které má naučené. Vypadá to tedy, že se skutečně změnil, ale to je jen klam.

Chytrý je každý

Chytrých lidí, tedy těch, kteří vědí, jaký by člověk měl být, je kupa. Ale téměř nikdo takový není, právě proto, že všechny ideály máme v hlavách, ale v sobě nosíme něco úplně jiného. Jsme něco na způsob Jekyll&Hyde, dva lidé v jednom. Jedna osobnost jako teoretik, a úplně jiná v praxi.

Přesvědčit se o tom můžete snadno — jakmile člověk zneklidní, je někým úplně jiným. Naráz se bojí, trápí, nadává, panikaří, bojuje… Což je spolehlivá kontrolka, která mu říká — „Vidíš? Tohle jsi ty! Právě ukazuješ, jaký jsi doopravdy.“ Ty jen když jsi v klidu (kdy o nic nejde) působíš jinak, protože v tobě tvé emoce spí.

Prakticky každý člověk je rozdvojená osobnost. V klidu je to člověk A a v neklidu úplně jiný člověk B. Jen ten, kdo ví, jak se svého rozdvojení zbavit — se dokáže vnitřně vyladit, změnit sebe i svůj život.

Jakmile ale o něco jít začne (tedy právě v těch chvílích, kdy bys měl ukázat, že jsi se změnil a vyladil) klid ztratíš a s ním i sebekontrolu a znovu se cítíš i chováš tak, jak jsi se choval a cítil vždycky. nezměnil ses, jsi pořád stejný. Stejně jako tvůj život se nezměnil, přestože jsi přečetl a zkusil kde co.

Učení se tedy není cesta ke změně, na to se musí úplně jinak.

Biflovat se = lámat věci přes koleno

Chcete-li sebe a svůj život skutečně změnit, je na to potřeba jít úplně jinak — opačně. Nic moudrého se nebiflujete, nezkoušíte návody, které nedokážete dodržovat, neučíte se chovat jinak než se chováte a uvažovat jinak než uvažujete. To jsou snahy lámat věci přes koleno.

Co je biflování? Biflování je snaha dosáhnout životní změny učením, případně zkoušením. Vychází z člověčí logiky — zní to rozumně, ale život funguje podle logiky jiné — Vesmírné. A touto logikou je to zcela naivní. Učením jde do podvědomí dostat něco, co v něm ještě není uloženo. Ale vše, co potřebujeme změnit, v podvědomí již je, akorát v nesprávné formě. Musí tedy dojít k odstranění starého, a to se učením docílit nedá.

Namísto toho potřebujete pochopit, jak život a podvědomí vlastně fungují — což je velice jednoduché. Pochopíte pak, jak se s podvědomím pracuje — jak se jeho starý obsah nahrazuje novým. Je to snadné, ale ve snu by vás to nenapadlo (protože to odporuje naší logice).

Ta správná cesta je… čištění

Ta „opačná cesta“ v praxi spočívá v tom, že své podvědomí (svou duši) začnete čistit. Co se tím začne dít? Všechna „moudra“ se ve vás začnou sama probouzet! Začnete je cítit, protože — každý člověk v sobě všechna správná nastavení a pochopení má. Právě v tom podvědomí. Akorát je máme takzvaně „zablokovaná“, což znamená, že k nim nemáme přístup.

Ve skutečnosti tedy potřebujeme k těm moudrům a přirozeným postojům pročistit cestu, ne se je snažit do sebe cpát četbou, afirmacemi ani jinými rituály. Zkoušíme-li to, jen dokazujeme naivitu svého přístupu — že vůbec nevíme, jak to s člověkem, životem a našimi změnami je.

Skutečné znamená trvalé (neměnné)

Trvalé zdraví, trvalá pohoda, trvalá prosperita a bohatství, trvalé štěstí. Jedině trvalé neboli neměnné je skutečné = vychází to z vás, není to závislé na okolnostech (které se neustále mění i měnit budou). Běžný člověk je na těch okolnostech naprosto závislý. Jeho logika na vše reaguje a tudíž se vše v jeho životě neustále houpe jako na horské dráze. jedině to, co v člověkovi dozrálo, mu funguje stále.

Každý máme něco, co nám funguje stále správně. Každý jsme se s něčím trvale fungujícím narodil — proto, abychom s fungujícím měli zkušenost. K ní patří i zjištění, že o to, co nám správně funguje, se nijak nestaráme, nespekulujeme o tom ani se nebojíme, že o to přijdeme… Přesně tak to vypadá, když je něco v životě čisté.

Vše ostatní — co řešíme — nám nefunguje. A chceme-li to změnit, musíme to v podvědomí vyčistit. Teprve až se úspěšně pročistíme, budeme v podvědomí nosit A a v hlavě též. Už nebudeme v klidu někým jiným než v neklidu. Naši pohodu už nebude střídat nepohoda (pochybnosti, smutek, vztek, pocity ohrožení, vidiny problémů, boj, spory…). Náš život se změní tak, že co dříve nefungovalo, fungovat začne samo a bude nám to přijnášet jen samou pohodu.

Zralé je to, co je samozřejmé

Až tehdy můžeme mluvit o nějaké životní změně, jelikož začínáme úplně jinak prožívané situace vnímat, jinak se v nich cítíme a tudíž i úplně jinak reagujeme a něco úplně jiného očekáváme. Až věci, které dříve nefungovaly, fungovat začnou úplně samy. Změnilo se naše cítění a přitažlivost, čímž se automaticky změní i náš život. Pohoda, radost, zdraví, finance, vztahy, seberealizace, prosperita… se pro nás stanou samozřejmostí.

Eso Pohárů v Tarotu přesně takový stav značí — čisté podvědomí, zbavené všech bloků. Je to stav totální pohody, radosti z žití, spojeného s cíleným tvořením všeho tak, jak si to přejete mít, jak vám to bytostně vyhovuje. Věco fungují, aniž bychom se o ně potřebovali starat, stačí si je přát. Naše nyní už jasné vnímání to dovoluje, nikde se nazesakáváme bojem a myšlenkovými zmatky.

Nebiflovat, čistit

K životním změnám i ke schopnosti plnit si své cíle se tudíž člověk potřebuje pročistit, ne biflovat nebo něco zkoušet. Což považuji nesmírně cenné poznání, které zná jen málokdo. Ušetří vám spoustu bloudění slepými uličkami. Nic, co vás cíleně nečistí, tedy fungovat nebude, je zbytečné se o to pokoušet.

Máte-li chuť se naučit opravdově žít, zkuste naši školu. Těšíme se na vás!