22: Veškeré tvoření probíhá právě teď
rávě teď přichází článek o tom, jak důležité je si uvědomovat, co v každém okamžiku — v přítomném okamžiku — vysíláš. Jak je důležité, na co právě teď myslíš a jak o tom uvažuješ. Protože právě tento přítomný okamžik je vždycky okamžikem tvoření. Teď tvoříš to, co si brzy přitáhneš do života jako zkušenost — situaci, zážitek. Každý přítomný okamžik nasměrovává tvůj život dál. Zároveň je v článku i jedno důležité upozornění, kdy je potřeba udělat výjimku a své vysílání negativit násilně netlumit.
Život se neustále dynamicky generuje, a generuješ si jej ty svými myšlenkami, úvahami, přesvědčeními a vizemi. Nač často myslíš, co si často říkáš, tam jdeš a tím se stáváš. Jak se na věci a lidi díváš, takové je v životě máš. Máš-li vizi, kterou v sobě živíš, tvůj život má směr a cíl. Nemáš-li ji, žiješ ze dne na den. Pokud s něčím nebo někým bojuješ, budeš s tím bojovat, dokud se sám nezměníš — nezměníš svůj názor. Pokud ti něco chybí, je to tím, že tento nedostatek vyzařuješ. Vše je tedy plně v tvých rukou, respektive v tvé hlavě.
Uvědom si, z čeho vychází tvé tvoření a na čem závisí jeho efektivita. Veškeré tvoření probíhá samovolně na bázi tvých myšlenek. Chceš-li tedy tvořit cíleně, musíš získat nad svými myšlenkami kontrolu. Dokud to nedokážeš, tvoření ti nepůjde ani v případě, že už víš, na jakém principu funguje a máš i další teoretické základy. Teorie je jen jedna složka úspěšného tvoření. Na jejím základě můžeš přistoupit k tomu, že v sobě vybuduješ prostředí, které bude cílené tvoření umožňovat. Možná lépe to vystihuje opačný příměr — prostředí, které cílenému tvoření nebude bránit.
Získávat čím dál větší kontrolu nad svými myšlenkami v praxi znamená aktivně svou mysl čistit. Zbavovat se svých nepřirozených pohledů, protože jak už víš, jen ony jsou jediným zdrojem neklidu, roztěkanosti, stresu i všech negativních pocitů = všeho, čím se omezuješ. Čím víc nepřirozených pohledů v sobě nosíš, tím jsi neklidnější, tím častěji se v tobě něco mele, což tě v konečném důsledku odvádí od toho, nač myslet chceš, co chceš vysílat. Zabýváš se zbytečnostmi, nesmysly a od procesu samovolné tvorby buď stále někam odbíháš, anebo jej narušuješ tím, že tě tvé bloky nutí nad věcmi přemýšlet, zvažovat, kombinovat — prostě je „řešit“. A často jdeš dokonce rovnou přímo proti sobě, proti svému záměru.
Přirozené myšlení nedělí věci na možné a nemožné, nikde nevidí překážky, protože žádné (kromě vlastních myšlenkových bloků) neexistují. S každým odstraněným blokem se tedy stáváš klidnější a klidnější. Získáváš nadhled, odstup, schopnost nechat věci plynout a přicházet namísto nutkání o něco usilovat. To je definice podstaty neomezeného tvoření, které probíhá samovolně, zcela bezúsilně na bázi vize a přitažlivosti. Čím čistější hlavu máš, tím více času v tomto stavu bezúsilného tvoření, klidu a pohody trávíš. Tím intenzivněji a jasněji vysíláš to, co skutečně chceš a necháváš prostor, aby se to samo zorganizovalo.
Zdrojem veškeré nepohody je zmatená hlava. Hází si klacky pod nohy, aniž by si to uvědomovala. Okolí vnímá jinak než jaké je. Vysílá tudíž zmatené signály, protože pořád něco řeší — šrotuje. Její chování je nekontrolovatelné, neudržitelné. Neustále ji něco vyvádí z klidu a ona na to reflexivně reaguje. Nedokáže se ubránit nutkání řešit. Úplně zbytečně něco vymýšlí, počítá, dedukuje, podmiňuje logikou, čímž se jen stresuje. Netuší, že vše, s čím se takto pere, jsou jen její vlastní zmatené představy. Nedokáže setrvat v klidu, protože ji její představy neustále rozrušují a její dedukce narážejí na samé překážky.
Zmatená hlava se neovládá. Nedokáže své reakce krotit, ono to totiž ani nejde. Mysl funguje reflexivně, nezastavíš ji, když začne šrotovat. Mysl nejde zastavit, jde jedině vyčistit. Nemůžeš ji mít pod kontrolou násilím. Můžeš ji ale vyčistit a pak bude klidná sama od sebe, protože už ji nic vyvádět z klidu nebude. Mysl funguje na bázi předloh, šablon. S nimi podvědomě veškeré dění porovnává. Záleží tedy jen na tom, jaké šablony v sobě máš naukládané. Jsou-li přirozené, jsi v klidu. Jsou-li iluzorní, rozruší tě to. To je celý princip fungování mysli. Tohle pochop. Nesnaž se proto mysl krotit, ale jdi cestou čištění — změny šablon. Aktivně do sebe ukládej správné postoje a tím postupně ty nesprávné „přepíšeš“.
A teď to avizované upozornění: S nesprávným přesvědčením nebojuj. Snaž se o opačný přístup — kdykoli se projeví, připusť si jej k tělu. Neřeš, že zrovna teď nemyslíš v souladu s tím, co bys chtěl. Přestože budeš chvíli „tvořit co nechceš“, musíš myslet dopředu = jedině toto je cesta dál. Jedině konfrontace tě posune, žádné potlačování, násilné tlumení negativních myšlenek. Toto je potřeba pochopit. Přestože TEĎ je okamžikem tvoření, musíš obětovat přítomnost ve prospěch budoucnosti. Řada lidí s tím bojuje, protože to špatně pochopili nebo jim to vysvětlil někdo, kdo to sám nepochopil. Jdou cestou potlačování, která ale nikam nevede. Je to přešlapování na místě, tak pozor na to, nedělej stejnou chybu.
Dosahování většího a většího klidu (čištění hlavy) je aktivní proces, jehož účinnost můžeš ovlivnit. Stačí se své mysli pravidelně věnovat. Dokud nechápeš, jak je to pro tebe důležité, nebudeš to dělat. Ale když pochopíš, že to je úplně stěžejní, otočíš názor a budeš to naopak chtít dělat často a rád. Bude tě bavit pracovat na rozvoji svých postojů, pohledů na svět i sebe, na vědomí své úplnosti a neomezenosti.
Čistá hlava nic neřeší, okolní dění ji nijak nevyvádí z klidu. Ví co chce, chápe jak to tu všechno funguje a nechává věcem volný průběh. A ony se pak správně vyvíjejí. Přímočaře a bez zmatkování. Kdykoli tedy cítíš neklid, uvědom si, že je to tvé setkání s vlastním blokem a konfrontuj se s ním. Nechej jej v sobě bouřit a zároveň si připomínej správné postoje. Uvědomuj si, jak se postupně měníš, jak v sobě buduješ klid a nadhled, které jsou měřítkem tvé přirozenosti alias neomezenosti, tvého růstu.
