04: Mým cílem je bezstarostná nejistota
ít cíl je životní nutnost, protože spokojenost je podmíněna tím, že někam spějete. Bez cíle jen přežíváte, váš život nikam nesměřuje, nikam se nevyvíjí, je to cesta, která nikam nevede.
Cílem všech cílů je štěstí. Toto známe z naší školy, v sekci o vizích se tím detailně zabýváme. Kromě jiného i chápeme, co takové štěstí je: stav, kdy si dokážu užívat libovolnou situaci. Tak vypadá štěstí skutečné, na rozdíl od iluze, kdy své štěstí pořád něčím podmiňuji. Takové rádobyštěstí je vrtkavé, závislé právě na tom, čím je podmiňuji.
Pilířem je bezstarostnost
K pochopení Štěstí je dobré se na jeho definici podívat i z jiné perspektivy. Stále to bude stav, kdy si dokážu úplně stejně užívat obě nezbytné složky života — klid i neklid. Na tom se samozřejmě nic nemění, jen si dnes uvědomíme, co to ovlivňuje.
V klidu se cítíme dobře každý, zde není co řešit. Až každý příchod neklidu určuje, co se v nás spouští za myšlenkové procesy, jimž odpovídají naše pocity, vyhlídky, mechanismy rozvíjející naši fantazii.
Právě fantazie je kompasem našich životů. Neklid ji probudí, a ona začíná na základě toho impulsu vytvářet představy — vyhlídky budoucnosti. Fantazie není ničím jiným než směsicí našich názorů. Neboli to, čemu říkáme logika. Logicky uvažujeme každý, ovšem každý zároveň uvažujeme jinak. Vycházíme při tom ze šablon, které máme ve svém podvědomí naukládané. Logika tedy není ničím jiným než „otrocké“ dedukování jednoho svého názoru z jiných svých názorů.
Starosti = logika postavená na nesprávných názorech
Z klidu vás nikdy nevyvádí situace, ale váš nesprávný názor na ni. Resp. vaše fantazie, která díky vašim názorům generuje vidinu problému. To je zákon, platí tedy bez výjimky úplně vždy, v libovolné situaci. Zneklidňujete se sami, tím, jak uvažujete. Vaše úvahy i vyhlídky vám znějí logicky, přesto jsou úplně mimo realitu.
Vzniká tak něco, čemu se říká „subjektivní realita“, což je vaše vlastní variace na to, co se skutečně děje a dít bude. Jelikož se špatného neděje nikdy vůbec nic, nic vám ani nehrozí. To si jen myslíte, protože věříte své fantazii, přijde vám logická.
Fantazie = pohled do budoucnosti
Fantazie jsou vaše vyhlídky. Budoucnost, posloupnost toho, co se stane, co se bude dít, jak se to bude vyvíjet, k čemu to povede… A jelikož už chápeme, že jsou to vždy jen vaše subjektivní dojmy, vzniká vaše budoucnost právě zde — ve vašich vyhlídkách.
Cílem seberozvoje je očekávat to nejlepší. Za všech okolností, v každé situaci. Na kartě to je řečeno ještě jinak — bezstarostná nejistota. Znamená to totéž, jen jsem to (schválně) jinak zformuloval, aby nám to lépe dosedlo.
Bezstarostnost = optimismus
Bezstarostní dokážeme být až tehdy, až nás v žádné situaci nebudou napadat negativní scénáře. Až naše fantazie nebude generovat pesimistické vyhlídky, až nás vůbec nebude napadat, že se vůbec něco špatného může stát.
Pracuje se se zdroji, ne výsledky
Je potřeba si uvědomit, že tento stav je výsledkem. A jak známo, s výsledky se nepracuje. Chcete-li něco změnit, nesmíte se zaměřovat na výsledky, ale na jejich zdroje. Na to, co ty výsledky způsobuje. V našem případě to jsou šablony našich názorů. Ty musím změnit, čímž se změní můj způsob uvažování, tím se změní má očekávání i pocity, které v nečekaných situacích prožívám.
Změna pocitů je jen polovina cesty
Změnou vašich pocitů ale nekončíme. Tím jsme se jen vypracovali do stavu, kdy si dokážeme užívat výzvy. Pak ještě potřebujeme dojít do cíle, tedy stavu, kdy to, co si přejeme, skutečně máme nebo žijeme. Až to je cíl, až to je skutečná životní změna. Sebezměna je jen nutnou cestou, skrze niž si plníme své cíle.
Sebezměna je proces zrání. Zralost pro svůj cíl poznáme podle toho, že v souvislosti s ním nás už nenapadají žádné pochybnosti, obavy, nic nás nenutí hrát na jistotu, krýt si zadek, spoléhat na něco nebo někoho konkrétního… Náš cíl, vize, za kterou jsme se vydali, nám přijde samozřejmá, přestože zatím pořád nemáme v ruce nic, co by ji potvrzovalo.
Je to stav „bezstarostné nejistoty“, avizovaný i přímo na kartě. Je to ona tma, která obklopuje zlatou raketu. Její posádka nic nevidí, přesto naprosto věří, že letí správně a je tudíž v úplném klidu.
Až toto je skutečný cíl, resp. připravenost na něj — vaše zralost neboli celistvost. Vaše přitažlivost je nyní úplná a stálá, proto může přijít správný výsledek. A on přijde, protože už jeho příchodu nijak nebráníte.
