03: Všude, kam se vydám, budou překážky. Naštěstí.

ico-black-jJe jedno, zda používáme výraz překážka nebo výzva. Oba jsou správně. Nesprávně je až to, že v tom vidíme problém. To je první špatný úhel pohledu, který mění naše cítění, očekávání i chování.

Mění je přesně naopak. Namísto abych se těšil a byl namotivovaný, mě to odrazuje a já chci vše, jen ne tohle. Cítím nejistotu, obavy, a chuť se tomu pokud možno vyhnout.

Přesně takto funguje podvědomý blok — obrací naše životy naruby. Systematicky, situaci za situací, prožitek za prožitkem, rozhodnutí za rozhodnutím…

Minulý víkend byl z tohoto pohledu učebnicový. Jeli jsme na školu v přírodě, se spaním přímo v lese. A (ne)vděčnou roli překážky či výzvy plnilo počasí. Nebylo nic moc, ani být nemělo. Sychravo, teploty už spíš podzimní než pozdně letní, hlášen déšť.

Přístup k výzvám je návyk. Veškeré naše uvažování, správné i nesprávné, je návyk. Všichni fungujeme návykově, jinak to ani nejde, protože podvědomí je systém šablon, kterými řídí naše rozhodování ve všech šabloně podobných situacích.

Stalo se, že si polovina lidí účast rozmyslela. Zrušili ji s pocitem, že vyhráli. Že naštěstí zavčas couvli. Nás, kteří jsme odjeli, čekala delší cesta než měla být, protože objížďka. Přijeli jsme o dost později než bylo v plánu — už se šeřilo. To není na nalezení šikovného noclehu v lese ideální. Do toho mrholilo, a na Vysočině, kam jsme přijeli, byla ještě větší zima než jsme čekali.

Nečekaně jsme hned u příjezdové lesní cesty našli malé parkoviště. Kousek od něj krásné místo na uvázání hamak. V zimě, sílící tmě a mírném dešti nás zábly ruce a trvalo zbudování bivaku déle než obvykle. Dali jsme si pak za odměnu malou procházku, narazili na nedaleký hotel, u něj teplé zátiší, popili víno a strávili příjemný večer.

Podobně probíhal i zbytek víkendu. Výzva — odměna. A tak pořád dokola. Za dva a půl dne jich bylo tolik, že máme vzpomínek a zážitků na dlouhá povídání. Ranním vařením čaje na kapesním vařiči počínaje, přes parádní lesní stezky, putování v ponču proti dešti, houby rostoucí za každým druhým stromem, večerní oheň a vaření na něm, skvělá houbová polívka, krásné výhledy, skály, studánky…

Panáček versus Vesmír

Je dobré věnovat chvíli otázce, kdo zvítězil. Jestli ten, kdo zůstal doma, nebo ten, kdo se hecnul a jel. Pohledy mohou být samozřejmě subjektivní. Řekl by panáček, a vypadalo by to, že má pravdu. Jenže kromě panáčkových mouder je tu naštěstí ještě Vesmír. A ten má na všechny subjektivní dojmy univerzálně platnou odpověď.

V případě životních nabídek platí zákon: Vždycky, když se hecneš, se obohatíš. Čímž končí veškeré dohady. Takto to je, přičemž ti nikdo nebrání mít jiný názor. Jen je dobré si uvědomit, že každý jiný názor je špatný. špatný pro toho, kdo jej zastává a špatný proto, že jím sám sebe okrádá.

Výzva je, když…

Je dobré si uvědomit, co vlastně výzva je. Výzva je vše, co od tebe chce zvednout zadek a něco udělat. Přemoct lenost a výmluvy. S výzvou ovšem souvisí i jeden podstatný aspekt — výzva se vždy týká něčeho, co bys rád. Nikdy to není pobídka k něčemu, v čem zajímavého nevidíš. je to vždy cesta tam, kam bys rád šel, kdyby…

Život nás nikoho nenutí dělat věci, které nám nic neříkají. Od toho není, každý jsme jiný, každý vidíme hodnoty jinde, přirozeně jsme nastaveni na jiný typ prožitků. Výzva je tedy zdánlivá překážka na cestě, po které chceš jít. Dává na tu cestu prvek, který je potřeba překonat. A ta pravá zábava, ty správné výsledky i zážitky, ty jsou, vždy byly i vždy budou až za těmi překážkami. Jsou za odměnu, řečeno jinak.

Výzvy se řídí ještě jedním pravidlem — choď do nich připravený. Po nikom se nikdy nechce, aby dělal věci, které jsou předem prohrané. Na které ještě není zralý nebo vybavený. Připravenost je nutná součást správného přístupu a vrhat se do věcí nepřipraven je zásadní chyba.

Žiji, abych uplatňoval a rozvíjel, co mám dáno

Kdo život vnímá správně, nechce nic zadarmo, nechce nic lacino, jen tak, bez výzev. Netouží dostávat, ale vydávat ze sebe to, co v sobě má. Svůj vrozený potenciál, kterým je kromě našich talentů i naše tělo nebo uvažování. Správně uvažující chápe, že tohle vše dostal proto, aby si mohl užívat život neboli — výzvy. A jako zpětná vazba mu chodí krásné prožitky i bohatství ve všech jeho podobách.

Toto je život, je krásný a připraven tě ve všem bez přestání podporovat. Zároveň ale vždy vypadá i funguje přesně tak, jak se na něj díváš. Má schopnost být přesně takový, jaký si jej uděláš svými názory a postoji.

Seberozvoj je cesta, která vede k postupnému nahrazování všech laciných a marných názorů těmi nejcennějšími — přirozenými. Tím se všechny mizerné pocity mění v krásné, všechny boje v pochopení, všechny vize problémů a hrozeb v prožívání lásky, zdraví a bohatství.


< Předchozí | Následující >

INTUITIVNÍ NAVIGACE

Ideální článek pro mě

Ideální výklad pro mě

 Ideální karta pro teď

PŘIJDE TI TO ZDE UŽITEČNÉ?

Kup si předplatné

Předplatné je dobrovolné, aby rozvíjelo naši štědrost.


Chceš dát věci do pohybu a vyladit si život?

Přihlas se do „Školy seberozvoje“

 Kup si „Tarot pro osobní rozvoj“ 

Najdi i ty zábavu a naplnění v rozvoji kvality svého života.

 

Tags

top