volnost

Přání (záměr) vyžaduje volnost

Když si něco přejeme splnit nebo změnit, často se to vydáváme hledat. Uděláme si z toho momentální životní téma. Nejčastěji práci, partnera, finance… Myslíme na to, rozebíráme to s blízkými, vymýšlíme možnosti a strategie, snažíme se „tomu chodit aktivně naproti“, ve snaze zvýšit pravděpodobnost úspěchu. Zní nám to logicky, navíc nás k tomu vnitřně tlačí potřeba věc vyřešit. Ale je to — k naší smůle — proti přirozeným zákonům Vesmíru. Je to tedy kontraproduktivní a tímto způsobem si jen přiděláváme zbytečné starosti a plýtváme energií na stavění bariéry mezi sebe a to, po čem tolik toužíme. Namísto, abychom to nechali samovolně uskutečnit, se to usilovně snažíme vyřešit.


ico-black-hHledat, shánět, být aktivní, něco pro svůj záměr dělat. Hlavně nesedět jen tak a nečekat. To vše dává smysl. A přesto to je z velké části špatně, odporuje to zákonitostem tvoření. Pro správné pochopení odkážu na článek Proč si generujeme problémy? Vysvětluje roli člověka v procesu tvoření, která nespočívá v tom něco řešit. Takto uvažuje jen tzv. „Panáček“ (viz článek Přestávám uvažovat jako Panáček), tedy ten, kdo sám neví, čím vlastně je ani jak funguje.

Ten, jehož sebevědomí už dozrálo na úroveň, kdy se vnímá jako vysílač informací, na které okolní prostředí reaguje, uvažuje jinak. Takový člověk už ví, že jeho úkolem není hledat řešení, ale přát si je. A potom — uvolnit realizaci svého přání cestu.

Hledání a čekání = závora

Hledání a čekání je natolik frekventované téma v našich životech, že jsem se mu rozhodl věnovat tento článek. Vnitřní tlaky nás často provokují k aktivitě, mnohdy až zoufalé. A naše zoufalství dál narůstá s tím, jak se přes veškeré snahy nic neřeší, nic nevychází. To vše jen proto, že se dopouštíme chyby tím, že o vyřešení usilujeme.

Hledání řešení na vlastní pěst je spolehlivou závorou, která k vám to správné řešení nepustí. Jde totiž o lpění a usilování, a to obojí je brzdou. Stejně tak je brzdou čekání ve smyslu „čekám na to jako na smilování“. To je rovněž lpění, zákonitá stěna, která k vám nic kloudného nepustí.

Kdo něco hledá, vyzařuje, že mu to chybí. A právě proto to nedostává. Působí na to totiž opačnou silou — silou svého hledání namísto silou přitažlivou. Čekající zase brzdí svou přitažlivost tím, že na něčem lpí. Energie Vesmíru je tím zmrazená, nehýbe se, neproudí.

Hledat i čekat se musí umět

Správné žití je umění s prostředím, v němž žijete, spolupracovat, namísto s ním vnitřně i jakkoli jinak bojovat. O umění jde proto, že vše, co nám připadá na první pohled logické, je ve skutečnosti jinak. Svět klame, a my se klamat necháme. Umět žít znamená odnaučit se reagovat na to, co se zdá navenek, a vidět to, co je skryto uvnitř. Pak se vše ukazuje v úplně jiném světe.

Spolupráce s protředím znamená chápat role. Roli vaši a roli prostředí, v němž žijete. Už samo pochopení, že tu koexistují dvě složky (já + prostředí) dává slovu „spolupráce“ jasný smysl. Veškeré tvoření je vždy o tom, že já dělám jen to své a Vesmír (prostředí) zase plní svoje úkoly. Jen tak dosahuji dokonalých výsledků, protože já jsem dokonale vybaven zvládat své a Vesmír zase dokonale zvládá to svoje. Nikdo ale nedokážeme plnit úkoly toho druhého. Problém tak vzniká pokaždé, když se snažím dělat to, co má dělat Vesmír, případně když čekám, že Vesmír udělá něco, co musím udělat já.

Jak správně hledat

Hledání je úkol pro Vesmír. Proto se nic takového nemám snažit dělat. Můj úkol je úplně jiný: přeji-li si něco nebo vyžaduje-li situace řešení, mám si přát výsledek. Tím dokonale splním svůj úkol a poté nastupuje Vesmír se svým uměním najít dokonalé řešení a poslat mi je do cesty.

Jak správně čekat

K tomu, aby se to mohlo stát, musím umět svůj záměr (své přání) pustit z hlavy. Nemyslet na něj, nechat to celé být. Předat celou záležitost Vesmíru a přestat se o ni jakkoli starat. Právě tak vypadá „správné čekání“. Cokoli navíc je chyba, brzda, překážka.

Recept

Na vše ve Vesmíru existuje „zaručený recept“. Jednoduše proto, že je veškeré dění v něm zákonité. Vše funguje dokonale, dodržíš-li správný postup. Návod na nalezení správného (dokonce dokonalého) řešení je tento:

  • uvědomím si, co přesně chci
  • své přání (výsledek) si správně vydefinuji
  • předám to jako úkol Vesmíru
  • poděkuji za dokonalé vyřešení
  • pustím celou záležitost z hlavy
  • těším se a očekávám překvapení

Dodržím-li uvedený postup, výsledek ke mně sám přijde a předčí všechna má očekávání.

Vše je o spolupráci s Vesmírem

Základem úspěšného žití je naučení se fungovat podle Vesmírných zákonů. Žít v souladu s tím, co se ve Vesmíru děje v reakci na vaše vlastní myšlenky. Právě v tom spočívá schopnost mít kontrolu nad svou přitažlivostí = žít, jak toužím.

INTUITIVNÍ NAVIGACE
Článek pro mě na teď
Výklad pro mě na teď

Tags

top