Karta Měsíc se věnuje velice důležitému životnímu tématu — umění skládat zkoušky. Životní zkoušky jsou nedílnou součástí našich životů a je to s nimi jako se zkouškami ve škole — udávají trend dalšího postupu. Život je škola, která nekončí maturitou ani státnicemi, pokračuje pořád dál. Jako na školu bychom se tedy na něj měli naučit dívat, protože právě tento pohled je reálný. Život nás všechny vede ke stálému zlepšování jeho kvality, čehož dosahujeme vylepšováním kvality své vlastní. Záleží ale na nás, zda se vést necháme, anebo se „školním řádem života“ ke své vlastní škodě bojujeme.

Měsíc nás učí být správným studentem. Tím, který si dokáže život užívat, bavit se svým žitím neboli chozením do školy a skládáním zkoušek.

Toto umění úzce souvisí s naším vnitřním nastavením. Ono se vnitřního nastavení přímo týká, protože celý náš život se odehrává přesně v souladu s ním.

Někdo školu rád, jiný ne

Možná vás napadne otázka — „Jak to, že někoho do školy chodit bavilo a jiného ne?“ A to je velice dobrá otázka. Týká se právě onoho vnitřního nastavení, které jsme už tenkrát v dětství v sobě nosili a projevovalo se mimo jiné i v našem vztahu ke škole. Už tehdy jako malí jsme měli základ, jasně ukazující, jak přirozeně se k životu stavíme.

Kdo se školou bojoval, obvykle pak bojuje i v životě. Proč? Protože všechny tendence se školou bojovat byly dány nepřirozeností našeho vnitřního nastavení. Nikdo nebojujeme jen tak, vždy za tím stojí podvědomý blok — nepřirozené vnímání uložené v našem podvědomí. A jak už jsem psal i dříve, nikdo na světě nejsme schopen se cítit, chovat ani rozhodovat v rozporu se svým vnitřním nastavením. Máme-li tedy v sobě podvědomý blok, zcela automaticky s něčím bojujeme.

Měsíc je řešením

Nikdo nedokážeme svůj podvědomý blok překonat — snažení, síla vůle ani nic jiného nefunguje. Podvědomý blok je silnější než cokoli jiného. Je to náš program, který naprosto přesně řídí naše chování, rozhodování i pocity, které denně v různých situacích zažíváme. My jsme pouze roboti, řízení svým vnitřním nastavením.

Měsíc ovšem říká: přesto nejsme proti podvědomým blokům bezbranní. Existuje způsob, jak s nimi zatočit, jak svůj život změnit. Odstranit je ze svého programu — přeprogramovat se. Tím se z vlivu svého bloku osvobodíme, přestane náš život kazit.

Život nás každého vede k přeprogramování

Život plní roli učitele sebepřeprogramování. Je nastaven tak, že si každý automaticky přitahujeme situace, které mají potenciál nás změnit. To se děje neustále, čímž je zajištěno, že přestože se životem bojujeme a před svým přeprogramováním třeba utíkáme, neustále si přitahujeme další a další příležitosti k tomu, abychom se přeprogramovat mohli. A tak to bude donekonečna. Proto se vesmírnému zákonu akce a reakce říká „zákon přitažlivosti“ — neustále si přitahujeme zkušenosti, které nám buď přinášejí prospěch, nebo nás zraňují a tím nás nabádají se změnit. Chtějí, abychom cítili důvod se svým žitím něco udělat. Bolest je vlastně pobídkou se změnit.

Sebepřeprogramování je jediná cesta. Mnozí se životem bojujeme — snažíme se jej měnit různými strategiemi. Utíkáme, přetvařujeme se, podvádíme, spekulujeme, hledáme záchranu v tom či onom, něco si nalháváme, na něco si hrajeme, hledáme chyby okolo, spolčujeme se, abychom se cítili silnější… Nic z toho ale nikam nevede, protože nic z toho nemění náš vnitřní program. Proto se budeme nadále cítit stejně i život nám bude stejně (ne)fungovat.

Sám sebe přeprogramovat je nutnost. Není to žádné nutné zlo, podobně jako škola není nutné zlo. Sebepřeprogramování je zdrojem síly, radosti ze svých rostoucích schopností. Není tedy důvod si stěžovat a denně trpět. Stačí změnit svůj pohled na žití a výzvy, které nám samy chodí do cesty.

Život funguje sám

Důležitý poznatek o životě zní: funguje sám. Nepotřebuje nás, abychom jeho chod vymýšleli, abychom jej plánovali, řešili, co kdy se bude dít. Naopak — toto vše je snaha se do chodu života míchat a generovat zmatek. Tak, jako si automaticky přitahujeme všechny výzvy, přitahujeme si automaticky i vše ostatní, co k žití potřebujeme. Život funguje automaticky tak, že se přizpůsobje naší vlastní úrovni. Jak uvažujeme, takové situace nám chodí. Setkáváme se s odpovídajícími lidmi, zažíváme odpovídající výsledky.

Pochopení, že život se sám generuje je velice osvobozující — zbavuje nás starostí. Uvědomíme si, že skutečně stačí jen žít, nechat se vést… K čemuž je zároveň nutné dodat: …a jen správně reagovat na vše, co nám přijde do cesty.

Řečeno jinak — žít se musí umět. Musíte vědět, jak kdy reagovat, co je správně. Jak se zachovat v situacích, které vám do cesty přijdou, protože právě vaše reakce určí, jak se bude život dál vyvíjet. Co přijde následně, jak se daná záležitost vyvine, jaký dopad to bude mít na kvalitu vašeho žití, k jakému výsledku dospějete.

Měsíc je životním programátorem

Měsíc hraje v našem životě roli zkouškového období. Zhodnocujeme, co jsme se v uplynulém období naučili. Je to jakési završení učební etapy, kterou jsme právě prošli. Svůj rozvoj zde zhodnotíme, náš vnitřní program se přepíše, starý záznam bude — obstojíme-li — nahrazen novým.

Není to náhoda, že se karta našich životních zkoušek jmenuje právě Měsíc. Životní zkoušky se totiž s planetou Měsíc koordinují. Je to právě úplněk, se kterým bývají naše zkoušky spojeny, kdy se náš vnitřní program mění. Naše škola života tak funguje na principu měsíčních cyklů namísto pololetí. Uvědomíte-li si to, pochopíte, jak jde život měnit rychle, víte-li, jak.

Životní zkoušky fungují stejně jako ty školní. Je to jen příležitost, úspěch závisí na vás. Na vašem přístupu k životu i na umění závěrečné zkoušky složit. Obojí je z velké míry otázkou znalosti života a jeho pravidel. Čím víc životu rozumíte, je pro vás vše snadnější i pocitově příjemnější. Je to zábava namísto iluze o přožívání životních problémů a bojů.

Na zkoušce zhodnotíš, co v tobě je

Karta Měsíc má v Tarotu pro osobní rozvoj podnadpis „Umění skládat životní zkoušky„. Ono umění spočívá ve schopnosti zhodnotit vše, co o životě víte. Ono se ani nic jiného než správné chápání života nikdy nezhodnocuje. Život není postaven na intelektu ani talentech, ale pouze na přirozeném vnímání. Vše, co denně prožíváme, co nás trápí a omezuje, je jen a pouze náš vlastní nepřirozený úhel pohledu na život. A my se během života učíme dívat správně.

Jakmile nějaký nesprávný pohled nahradíme správným, náš život se změní. Neboli každým úspěšným složením zkoušky se náš život obohatí. A takto pořád dokola zvedáme kvalitu našeho žití, čímž otevíráme náruč všemu dobrému, co pak do našeho života automaticky proudí.

Jakmile správně nastoupíte na kolotoč životních zkoušek, začnete si uvědomovat, jak rychle se věci ve vašem životě mění a uzdravují. Jak se záležitosti, s nimiž jste dlouho bojovali, dávají do pohybu a začínají fungovat. Stačí pohlédnout za závěs iluzí, jakými na nás život působí a nahradit je pochopením, jak to celé ve skutečnosti funguje. Pak se to, na čem jste možná i „léta pracovali“ jakoby zázrakem konečně pohne. Konečně na to totiž půjdete správně.

Jak správně žít

Žít se dá různě, ale pokud bych měl odpovědět na otázku, jak to dělat správně, řeknu: „Pochopit život.„. To považuji za nejjednodušší a zdaleka nejefektivnější cestu, která vede i zdaleka nejdál. Přijdou mi naivní snahy vytrhnout něco z kontextu zkoušením různých technik. Přijde mi to polovičaté včetně výsledků. Zkoušíte a výsledky nikde.

Život učím chápat jako jednoduchý systém s jasnými pravidly. Tím získáte nesmírně důležitou jistotu — bude vám naprosto jasné, co se kdy děje a proč, i jak se kdy máte zachovat. A právě toto „jasné vědění“ zaručí, že se vždy zachováte správně. Neboli — že na sobě pracujete systematicky.

A právě o to podle mě jde — o systematický postup. To je ono tajemství úspěchu. Pochopíte-li životní principy, dokážete život vnímat nesmírně jednoduše. Což nikdo jiný nedokáže. Není možné vnímat jednoduše a zároveň nemít jasno v principech. Principiální vnímání je nezbytnou podmínkou.

Vědění je podmínkou jednoduchosti

Jednoduché vnímání vede k jednoduchému chování a pocitu bezpečí a jistoty. Teprve ten, kdo jednoduše vnímá, dokáže všechny životní situace s jistotou řešit. Neřeší totiž „různé situace“, ale principiálně shodné. Vezmu-li si pro názornost na pomoc matematiku, tak „běžný člověk“ vidí rozdíl mezi příklady 3×5 a 654321×987654. První je snadný, druhý těžký. Běžný člověk přesně takto vnímá i každodenní situace — rozlišuje snadné a složité, protože hledí na „číslice“.

Člověk znalý životních principů na žádná čísla nehledí. Toho zajímá pouze princip, a ten je jasně daný znaménkem ×. Vše ostatní je nepodstatné, všechny životní situace typu × se řeší úplně stejně. A jednoduše. Se zaručeným výsledkem.

Životní zkoušky jsou o principech

Tím se dostáváme zpátky ke kartě Měsíc a jejímu „Umění skládat životní zkoušky.“ I ono staví na znalosti principů, v tomto případě na principu „jak zkoušku složit“. Neboli „jak úspěšně provést ve svém podvědomí přepis starého záznamu novým“. Jak dokázat to, oč se mnoho lidí jen bezvýsledně snaží.

Kdo životní zákony nezná, chová se naopak. Trpí tendencí bojovat s tím, co mu přichází na pomoc. Síly, které jej přicházejí podpořit a změnit obrací proti sobě nebo před nimi utíká v iluzi, že mu něco hrozí.

Skládání životních zkoušek má svá pravidla:

• jde o opakující se cyklický proces (tak jako cyklicky mění planeta Měsíc svůj vzhled)
• musí se na to systematicky: důsledně krok za krokem
• zkoušku musíš zvládnout o samotě, je to soukromá záležitost
• zkoušku musíš ustát a vydržet až do konce, žádná polovičatost
• musíš znát, jak zkouška vypadá a jak se skládá

Kamenem úrazu jsou všechny body seznamu, ale zásadním je ten poslední. Nesplňuješ-li jej, těžko zvládneš ostatní, protože ze znalosti zkouškového procesu vycházejí.

Iluze jsou pro nepřipravené těžký soupeř

Karta Měsíc učí, že při zkouškách čelíš iluzím, které generuje tvé nitro, neboli program uložený v tvém podvědomí. Iluze jsou omyly, jimž ovšem skálopevně věříš. Jsou to tvé nepřirozené názory, jimiž ses v minulosti naučil svět nesprávně vnímat. V průběhu životní zkoušky jsi právě těmto iluzím vystaven a tvým úkolem je ustát tlak i myšlenkový chaos, které v tobě řádí.

To zvládne jen málokdo, protože ony iluze jsou pro laika velice silný soupeř. Je těžké jim odolat a proto jim také obvykle podléháme. Výsledkem pak je „nesložená zkouška“ neboli nulový výsledek — příležitost pro životní změnu jsme nevyužili.

Důvodem, proč tak snadno iluzím podlehneme, je nepřipravenost. Neznalost života. Řečeno jinak — naše chabé znalosti neposkytují pevnou půdu, o kterou se v procesu životní zkoušky dokážeme opřít. A právě onu pevnou půdu považuji za stěžejní, na ní jsem přesvědčený, že je nutné svou schopnost užívat si skládání životních zkoušek musíme postavit. Schválně píšu „užívat si“, protože kdo ví, jak na to, užívá si. Podobně jako ten, kdo umí násobit, si písemku z násobení užije, na rozdíl od těch, komu násobení moc nejde.

Osobně tedy vidím zdroj úspěchu nikoli v procesu skládání životní zkoušky jako takovém, ale v připravenosti na něj. Jak životní zkoušku složit se dozvíte přímo na kartě Měsíc a můžete to klidně zkusit dělat. Ale sázím, že vám to moc fungovat nebude a už vůbec si to nejspíš neužijete formou radosti z vlastní síly. Proto i své studenty učím umění karty Měsíc až poté, co si vysvětlíme principy života a každodenních situací. Až pak jsou připraveni „vrhnout se do praxe“ skládat zkoušky.

Připravenému nic nehrozí

Životní zkouška může člověku i zavařit. Přinést do života opak toho, co by si přál — přesně to, čeho se obává. Neúspěch, nedostatek, krach, nemoc… Zkouška má vždy pouze potenciál, a záleží na tom, jak jej zhodnotíte. Jestli ve svůj prospěch, anebo naopak. Všechny komplikace vzniknou tak, že sílu, která vám přichází na pomoc, obrátíte proti sobě. Právě tím, že nerozumíte, co přišlo a proč. S uzdravujícími a podpůrnými silami pak bojujete, namísto abyste je vnímali přátelsky a dokázali je nechat působit ve váš prospěch. Iluze je prostě mocná zbraň a za jedinou funkční protizbraň považuji vědění.

Odvrácená strana karty

Odvrácenou stranou Měsíce je právě ono podléhání iluzím. Dojmům, že vám něco hrozí, že se něco kazí, že přichází průšvih neboli obecně — že je někde něco špatně. Vesmír je v tomto velice mazaný a kreativní, iluze je prostě dokonalý klam. Vypadá tak jasně, logicky a uvěřitelně, že vás dostane — oklame. A tak ještě jednou doporučím si přečíst červenou větu z předchozího odstavce.

Měsíc je zúročením celého Tarotu

Iluze a vědění v tomto článku zdůrazňuji proto, že považuji Měsíc za zúročení všeho vědění o životě. Ono je to i patrné z Velkých Arkán, jelikož za Měsícem už následuje jen Slunce, Aeon a Universum — tři karty popisující stavy, do nichž na základě praktického zužitkování všeho, co víte (složením zkoušek), zákonitě dospějete. Jsou to takové tři třešně na dortě, který jste dokázali upéct.

Měsíc je tedy jakýmsi završením cesty Blázna. Poslední zkouškou na cestě k osvícení, radosti, lásce, zdraví a bohatství. Blázen zde uplatní vše, co se při svých zastaveních u jednotlivých karet Velkých Arkán naučil. Už ví, čím, je, zná své schopnosti, míá se rád, je zodpovědný, odnaučil se bát, na nic netlačí, nikde nevidí chybu ani soupeře a dokáže si tudíž za svými cíli úspěšně jít. Chápe život, i ve tmě vidí jasně. Přesně v duchu karty Měsíc — vůbec jej nezajímá zdánlivá tma, ale pouze rozednění, o kterém ví, že samo s jistotou přijde. Stačí počkat a nebláznit.

Článek o Měsíci bychom mohli šikovně zakončit připomenutím známého zákona: „Úspěch je zákonitý jev, přijde samozřejmě, víš-li, jak k němu jít.“

<Předchozí | Další >