Tarot pro osobní rozvoj — IX: Poustevník
Poustevník není zdaleka jen tím, kdo při potřebě uspořádat myšlenky a záležitosti zaleze do samoty, namísto aby běhal po známých a rozebíral své záležitosti s nimi. On toho umí (a učí) mnohem víc. Poustevník si dokáže dokonale povídat s Vesmírem, tma a samota jsou pro něj jen vhodnými podmínkami, za kterých ví, že je ideální to dělat. Klást otázky a přijímat odpovědi přímo od zdroje, k němuž máme každý neomezený přístup, to jsou pro Poustevníka úplné samozřejmostí a měly by se jimi stát i pro nás.
elkem často se setkávám s lidmi, kteří své záležitosti konzultují. Mají „skvělou kamarádku“, která si je ráda vyslechne a ochotně poradí.
Říkám tomu odstrašující případ. Předně proto, že kamarádka zpravidla není odborník na životní témata a tudíž debata s ní bývá ukázkou, jak (ne)funguje lidová slovesnost: své názory člověk předá dál v dobré víře, že jsou rozumné a záležitost skutečně vypadá tak, jak ji svým pohledem vnímá. Což ale téměř nikdy neplatí.
Radit druhým je snadné, protože jste v nadhledu. Daná záležitost se vás netýká, proto máte pocit, že ji vidíte „jasně“. Možná máte i podobnou vlastní zkušenost z dřívějška, o to se pak cítíte kvalifikovanější.
Obvykle neexistuje nic horšího, než přátelská výpomoc tohoto druhu. Z několika důvodů. Už zmíněná vysoká pravděpodobnost, že vám někdo radí úplný nesmysl, je jen jedním z nich. Podstatnou roli tu hraje i vzájemné neporozumění. Kouká-li totiž na věc příjemce rady jinak než její autor, slyší i něco jiného, než co ten druhý říká. Můžeme to nazvat „efekt tiché pošty“. Někdo říká A, ale já si to automaticky tlumočím jako B. Přestože mám pocit, že jsem všemu rozuměl, není to vůbec tak. K porozumění je potřeba mnohem víc. I proto bývají rady kamarádů málokdy k něčemu, i kdyby byly správné, protože si z nich stejně odnesete něco jiného. Chybí jim totiž něco podstatného — Aha! efekt.
Poustevník s kamarády své záležitosti neřeší
První důležité pravidlo, které Tarot skrze svou kartu Poustevník učí, zní: když radu, tak jedině zaručeně správnou. Prakticky máte dvě možnosti:
- zajdete za odborníkem
- spojíte se přímo s Vesmírem
Jak funguje odborník
Odborník je člověk, který rozumí životním zákonům. Neviditelný svět je pro něj něco jako malá násobilka. Vnímá život exaktně, přesně ví, jak se dospělo k výsledku = řešené situaci. Dokáže tudíž život vnímat nezkresleně, ve všem, co s ním probíráte, vidí skryté principy, tudíž vůbec neřeší, co, kde a s kým se vám děje. To pro něj není vůbec podstatné. Zajímá jej jádro událostí, způsob vašeho uvažování a reakce okolí na vás. Vás samotného vidí jako zdroj všeho dění, o kterém mu vyprávíte a jeho pomoc bude výhradně o tom, co v sobě máte změnit, aby se přestalo dít, co nechcete a věci začaly fungovat podle vašich představ. Kdo životu rozumí, toho vůbec nezajímá dění ani zúčastnění lidé, pouze zdroje ve vás, které veškeré dění spouštějí a řídí. Pomoc, kterou dostanete, povede k eliminaci zdroje nepříjemností, což se projeví zdárným vyřešením situace, ať se týká čehokoli.
Odborník ale nezůstane jen u toho, že vám poradí. Ví, že rada nestačí, že je nutné „odstranit efekt tiché pošty“ neboli zajistit, abyste jeho radám správně rozuměli a dokázali se jimi řídit. Změní vaši logiku, probudí ve vás už zmíněný Aha! efekt = vysvětlí vám všechny souvislosti, které ve vaší záležitosti hrají roli, protože vy své situaci musíte především jasně rozumět.
Vesmír funguje stejně
Vesmír je pole informací, létajících sem a tam, na které jsme všichni trvale napojeni intuicí a do nějž sami informace o všem ve svém životě vysíláme. V tomto poli existují i správné odpovědi úplně na cokoli. Nestačí se ale jen ptát, musíte umět odpovědi i přijímat. A to chce (vý)cvik. Proto existují odborníci, kteří fungují jako mezičlánek, prostředníci, kteří vám řeč Vesmíru přetlumočí do vámi pochopitelné formy. Anebo vás s Vesmírem komunikovat naučí (osobně to považuji za lepší variantu, vidím v tom mnohem větší smysl i hodnotu).
Prostředníkem je i Tarot. Tlumočníkem odpovědí přímo od zdroje je například Tarot pro osobní rozvoj. Stačí klást otázky a tahat karty s odpověďmi. Tarot dokáže odpovědět na cokoli právě proto, že se věnuje principům, které ve zkoumané záležitosti hrají roli. Vám stačí daný princip odhalit, pochopit, a zaujmout správný postoj, který ke zdárnému vyřešení vede. To vše na karté najdete.
Jak již v článku zaznělo, ke komunikaci s Vesmírem jsme vybavení intuicí. Naše úvahy, záměry i očekávání (prostě vše, co vnímáme jako své myšlenky nebo také svůj tichý vnitřní hlas) nekončí v našich hlavách, ale lítá to rovnou do Vesmíru, který na to automaticky reaguje. Vytváříme a ovlivňujeme tak vše, čeho se naše myšlenky týkají, stejně jako dostáváme odpovědi na vše, nač se ptáme.
Vesmír odpovídá všelijak
Dobrá zpráva je, že odpovědi Vesmíru jsou vždy správné, tedy spolehlivé. Chodí ale spoustou forem a je potřeba se naučit je vnímat. Často přijde odpověď „přímo“, tedy tak, že se naráz v hlavě rozjasní a probleskne jí myšlenka týkající se toho, nač jsem se ptal. Vypadá to jako „má vlastní myšlenka“, ale ve skutečnosti to je odpověď, kterou má mysl přijala.
Často ovšem chodí odpovědi oklikou, skrz něco. Například vás napadne otevřít knihu/niviny/časopis a jakmile se začtete, cítíte, jak text souvisí s tím, co řešíte, oč jste žádali. Někdy na vás na internetu vyskočí upoutávka, příspěvek, článek, kliknete mimoděk na nějaký odkaz, přesně vystihující vaši záležitost a správný přístup k ní. Někdy najdete odpověď ve filmu, ve videoupoutávce, na plakátu na ulici, v časopisu, v písničce, při nenadálém setkání s nějakým člověkem…
Odpovědi si vás najdou samy. Je potřeba se jen naučit k nim být vnímaví. Pro komunikaci s Vesmírem platí stejná pravidla jako pro samotný proces tvoření, plnění svých vizí, cílenou změnu trendu vývoje důležitých záležitostí apod. To proto, že v principu je to všechno jedno a to samé — zákon přitažlivosti neboli akce a reakce. Na vaši akci přijde jako reakce odpověď nebo řešení, dodržíte-li nezbytné podmínky. K těm patří především odpoutání a nelpění.
Ještě připomenu, že zákon akce a reakce je proto zákonem, protože platí vždy. Čímž chci v tuto chvíli zdůraznit, že odpověď na vaši otázku určitě přijde. Stejně jako musí přijít i řešení čehokoli, co si přejete vyřešit. Vesmír svou reakci ničím nepodmiňuje, reaguje automaticky. Jde jen o to, zda jeho reakci k sobě pustíte nebo ne. Váš úspěch závisí jen na vás — na vaší schopnosti umožňovat.
Nikdy nemáte něco řešit. Máte vždy jen umožnit samovyřešení dané záležitosti v souladu s vaším přáním. Musíte tedy umět vyslat jasný záměr a poté dovolit, aby se jeho vyřešení samo zorganizovalo a k vám přišel hotový výsledek.
Poustevníkovo světlo
Ať už má Poustevník na obrázku čelovku, lampu nebo jakýkoli jiný zdroj světla, vždy jde o zdroj omezený, slabý. Znamená to, že nepotřebuje vidět až na konec cesty. Temnota, která jej obklopuje, ho učí důvěře. Plná důvěra je další z nezbytných podmínek úspěchu. Spočívá ve schopnosti bezmezně věřit svým myšlenkám a záměrům, bez potřeby mít pro svou plnou důvěru jakýkoli hmatatelný důkaz nebo záruku. Řečeno jinak — Poustevník učí se spoléhat na neviditelný svět, ve kterém vše hmatatelné vzniká na principu toku informací.
Projev ve fyzickém světě se uskuteční teprve poté, co všechny informace doletí, kam mají. Tím je proces tvoření zakončen a do té doby neviditelné se projeví ve své smyslově vnímatelné podobě = záměr se splní. To, co jste do Vesmíru vysílali, se uskuteční, začne to fungovat, přijde k vám uspokojivé řešení, budete mít, co jste si přáli. Případně co jste si něpřáli, záleží na vás, co vysíláte.
Důvěra (kterou na kartě u tohoto článku symbolizuje čelovka) spočívá ve schopnosti plně věřit tomu, co sám vysílám a spoléhat jen a pouze na to. Právě mé vysílání je jedinou jistotou na světě. Žádná jiná jistota neexistuje, pouze bláhově za jistoty kde co považujeme. Pak se toho usilovně držíme, chráníme si to, bojíme se o to, čímž ve skutečnosti uvažujeme závislácky a své závisláctví dál posilujeme a prohlubujeme.
Sáhněte závislákovi na to, na čem je závislý, zatřeste jeho „jistotou“, a uvidíte ten šrumec. Bude podobný, jakým nás Vesmír učí být nezávislými — třese naší důvěrou. Probouzí v nás tím nejistotu a z ní pramenící obavy. Jenže (jak už asi víte aspoň teoreticky), dělá to ne abychom svým strachům uvěřili, ale abychom se jich zbavili. Abychom pochopili, že jsme soběstační, neomezení, svobodní, můžeme žít, jak chceme a náš život může fungovat samovolně, bezstarostně, protože je o nás po všech stránkách dokonale postaráno. Tedy — za předpokladu, že nic, co k nám Vesmír posílá, neblokujeme.
Poustevník je adeptem na Vesmírného šampióna
Poustevník se (rád, aktivně a cíleně) zbavuje všeho, co v něm ještě obavy a nejistoty probouzí. Probírá to s Vesmírem, říká si o tréninky (o nich více zde), během nichž nachází správné odpovědi a postoje, zaručující, že se svých iluzí, díky nimž se ještě někde cítí nejistě, zbaví. Obavy nahradí důvěra a jistota se stává pomalu, ale jistě jistotou absolutní. Z Panáčka dozrává Vesmírný šampión.
