08: Užívám si svou důvěru
ůvěra, to je ten klíč úplně ke všemu hodnotnému. Důvěra otevrá všechny dveře, určuje, zda jsem či nejsem přitažlivý. A zda tudíž dokážu žít v souladu s tím, jak žít toužím.
Kde chybí důvěra, není pomoci. A proto je dobré mít jasno v tom, co to ta důvěra vlastně je. My si obvykle pod těmi nejdůležitějšími pojmy, pro život stěžejními, nedokážeme vůbec nic konkrétného představit.
Co je důvěra?
Láska, síla, štěstí, a teď i ta důvěra — co to je? V případě důvěry je možná lepší se zeptat: „Čemu tak životně důležitému mám důvěřovat?“
Odpověď zní: „Vesmírným (životním) zákonům.“ Pravidlům, podle nichž zde vše funguje, podle nichž si ty sám tvoříš všechny prožitky.
Vesmírné zákony = tvé schopnosti
Všechny životní zákony jsou o tobě. Ve všech figuruješ, což není nic divného, uvědomíš-li si, že jsi tím jediným, který celý život tvoří. Důvěřovat těm zákonům tedy znamená důvěřovat sám sobě. Znát ty zákony znamená znát sám sebe. Žít podle těch zákonů znamená být sám sebou — cíleně tvořit, co toužíš žít.
Kdo si nevěří, hledá pomoc. A měl by vědět, že ta skutečná a zároveň jediná pomoc spočívá v nalezení sebedůvěry. Vše ostatní je jen prodloužením jeho utrpení.
Spoléhat se na vesmírné zákony znamená dokázat se spoléhat sám na sebe. Vědět, co děláš, co tím tvoříš i co si můžeš dovolit. Cítit se bezpečně, i se vědomě rozvíjet tak, abys dokázal žít ještě lépe.
Rozvíjet se znamená zdolávat výzvy. Vědomě, a tedy i s chutí, pocitem naprostého bezpečí a jasným pochopením, čím ta výzva je, proč přišla, jak se k ní postavit i k čemu to povede.
Což není nic jiného, než stav Štěstí.