02: Seberozvoj je založen na sebepřekonávání
ivot má za cíl nás bavit. A aby to dokázal, musí se někam vyvíjet. Každý vývoj je založen na změnách, bez nich k vývoji dojít nemůže, beze změn zůstává vše stejné. A to nenaplňuje, to nudí.
Změna = konec nudy a stagnace
Každá životní změna tedy přichází proto, aby nás život přestal nudit. Aby se posunul dál, aby nás obohatil. Abychom ale mohli žít bohatší život, musíme sami sebe změnit. Nemůžeme zůstat stejní a doufat, že budeme žít jinak a už vůbec, že budeme žít líp.
Nejdřív ty, až pak tvůj život
Je to dokonce tak, že naše vlastní změna musí přijít nejdřív, změna životní je už jen automatickou reakcí na ni.
Přitažlivý jsi jen vůči tomu, o čem správně (přirozeně) uvažuješ. Životní změna je tedy podmíněna tvým uvažováním. Vše, co ti nefunguje nebo ti do života nechodí, vnímáš nesprávně. To je ten jediný důvod! A jedině sebezměnou to změníš. Kdo to nechápe, o něco se jen zoufale snaží, ale nic se nemění, vše zůstává, jaké to je.
Sebezměna je série sebepřekonání
Jelikož je sebezměna postavena na změně uvažování, bude vyžadovat projít procesem, který tvé uvažování změní. Budeš konfrontován se všemi svými nesprávnými pohledy a úvahami, neboli strachy, spekulacemi, nejistotami, tendencemi se něčemu vyhnout, něco ošidit, výčitkami…
Není nic horšího, než chtít životní změnu a nechtít se aktivně měnit. To chcete nemožné, vyhýbáte se tomu dělat, co je nutné, namísto toho raději doufáte v zázrak. Život zázračný je a naše přání a záměry se zázračně plní, ale takto to nefunguje. Vaše doufání bude nekonečné utrpení, aby vám potvrdilo, že takto skutečně ne.
Právě to — konfrontace se svými nesprávnými úvahami — jsou ony výzvy, nezbytná série situací, které v tobě tvé nesprávné uvažování budou probouzet. Setkáš se přesně s tím, čeho se obáváš, dalo by se také říct. Bude tě to provokovat, svádět k nesprávnému uvažování a poté i reakcím, čemuž nesmíš podlehnout. Přesně tak to bude.
Odvaha a know-how
Je to ale nutnost, jiná cesta neexistuje. To je dobré vědět, abyste se nesnažili hledat okliku. Sebezměna vyžaduje odvahu. Ale nejen ji.
Příčinou nekonečného doufání je nedostatek odvahy. Brzdí vás vaše strachy a nedostatek sebedůvěry. A je dobré chápat, že právě těch se hned na začátku sebezměny zbavíte.
Kromě odvahy musíte vědět, jak na to. Můžete být odvážní, ale bez receptu nic kloudného neuvaříte. Stejně to je se sebezměnou, potažmo se změnou životní. Ta není jen o odvaze, ale (a to především) o vědění. Je potřeba se naučit uvažovat jinak než doposud, což není jen tak, protože vy nevíte, kde děláte chybu. Stejně jako nevíte, jak to je správně.
Pozor na dobré rady
Tady vstupuje do procesu potížista v podobě „dobrých rad“ lidí z vašeho okolí. Oni vám neradí „to správné“, ale pouze to, jak to vidí oni. A že věci vidí jinak než vy vůbec neznamená, že je vidí správně.
Obvykle ani vaše okolí věci správně nevidí. To proto, že skutečnost neboli přirozené uvažování nám není vlastní. Obvykle každý uvažujeme dost podivně, nereálně. S nereálným uvažováním se dá žít, jen to je zbytečně namáhavé a omezující.
Být připraven
Do sebezměny je potřeba jít připraven, podobně jako na písemku. Připravený ji zvládne a ještě si ji užije, nepřipravený pohoří a nebude mu dobře ani během písemky, ani po ní. Čemuž bude odpovídat i výsledek.
Příprava na sebezměnu = vědění. Pochopení, jak proces sebezměny funguje, co se během něj děje, jak vzniká situace, která se s vámi přišla konfrontovat i jak se v ní máte máte správně chovat. Pak zkoušku zvládnete a zvládnete i všechny ostatní v sérii, přičemž si každou další budete užívat víc a víc.
Co strašilo, začne bavit
Sebezměna neboli konfrontace s vašimi bloky se postupně stává zdrojem naplnění. Užíváte si vlastních schopností a síly. Potvrzujete si, že neexistuje nic, co byste sami nezvládli. Čeho byste nedokázali dosáhnout. Naráz je vše jinak — jasné, a cesta k tomu baví. Výzvy doslova vyhledáváte, protože jste pochopili jejich pravý význam i přínos.
Výhra přichází hned v počátcích
Umění zdolávat výzvy (sebepřekonávat se) vás odnaučí tendencím se jim vyhýbat. Vidět v něčem problém, překážku, komplikaci nebo soupeře. Na život se už díváte úplně jinak, nic divného už nikde nevidíte.
A právě tato vaše změna — zbavení se představ, že vám něco hrozí, že něco nezvládnete a že může přijít pohroma — je vaší výhrou. Toto je mnohem důležitější, než splněné cíle, protože k těm už pak dojdete s chutí, spokojeně a bezpečně.
Sebezměna nebolí. Bolí, když se výzvám vyhýbáte. Vzdorujete tomu, co tu je pro vaši zábavu a naplnění, protože se na to špatně koukáte. Jen proto žijete v tom, v čem nechcete, cítíte se nepříjemně a není vám pomoci.
