Osmička Disků (11-1-2018)

ico-black-jJe tu druhý letošní čtvrtek a s ním Osmička Disků. Karta řekl bych až pohádková. Učí nás vrátit se k dětské bezstarostnosti a pocitu totálního bezpečí. Jen tak se dokážeme naplno ponořit do dobrodružství, která prožíváme, s pocitem, že vše je nádherné, úžasné, a vede nás to přesně tam, kde nám bude nejlíp.

Osmička Disků popisuje život takový, jaký skutečně je — tajemný, aby bavil a překvapoval, a veskrze dobrý. Zároveň ta karta říká — k žití, aby bylo spokojené, kouzelné a pohádkově krásné, je potřeba — důvěřovat. Důvěřovat, že vše, co se děje, je pro tvé dobro, ať se to tváří jakkoli.

Jinými slovy se tím chce vyjádřit, že na kvalitě svého žití spolupracuje pozorovatel s Vesmírem. Vesmír má pro každého připravený dokonalý příběh, ale to samo o sobě o životě, jaký člověk prožije, neříká nic. To je jen možnost, jak může vypadat. Záleží ale na člověku, jak k prožívanému bude přistupovat, a tím udávat trendy vývoje své budoucnosti a všemu, co jeho život tvoří.

Člověk je spolutvůrcem svého příběhu. Záleží, jak svou roli vnímá, jak vnímá svět a každodenní události. Vidí-li v nich dobrodružství a zároveň školu, která jej kontinuálně obohacuje a zároveň vede přesně tam, kde mu to bude bytostně po všech stránkách maximálně vyhovovat, žije pohádkový příběh. Prožívá doslova nebe na zemi.

Pokud ale člověk vnímá své každodenní prožitky jinak, odklání se od „ideální varianty“ svého životního příběhu a vytváří si verzi jinou. V tom je moc každého člověka — vytvářet si kompletně svůj život úplně sám, svými vlastními úvahami a očekáváními. Jedině takto to má i smysl, protože jen tak má život smysl žít. Nebylo by k ničemu, kdybychom přišli odžít něco od A do Z hotového. Byli bychom tu úplně zbyteční, o nic by nešlo. Jedině vlastní aktivní podíl dává všemu smysl.

Měli bychom tedy mít teď už jasno, že životu dává podobu spolupráce člověka s Vesmírem. Vesmír to neustále směřuje k nejlepšímu, ale člověk je tím, kdo to buď nechá tím ideálním směrem jít (sám nic nevymýšlí, nebojuje, nevzdoruje, neutíká od svých prožitků), anebo plánuje, spekuluje, vymýšlí, dedukuje a bojuje. Čím víc to dělá, tím víc se od pohádkovosti a dobrodružnosti svého příběhu odklání a kvalita dostává na frak.

Osmička disků nás učí plné důvěře v život. Že se o nás dokonale stará a vždy se i postará, že tedy můžeme žít zcela bez starostí, protože na světě nejsme ani na okamžik opuštění, odstřiženi od dokonalé podpory. Že naopak (a jedině) starostmi bráníme, aby o nás mohlo být staráno, protože se myšlenkově vměšujeme do vesmírné péče a tím ji blokujeme.

Mrkněme zase na podnadpis karty — důvěra, trpělivost, prozíravost. To jsou klíče k pohádkovému žití a já tu o nich něco málo povím, aby byla představa o nich konkrétnější:

  • Důvěra — je klíčem jedině, není-li slepá. Slepá důvěra je například „Martin říkal, že…, tak tomu věřím“. Tohle vám bude úplně k ničemu, protože takto budete uvažovat jen, když se nic neděje. Tedy kdy to není potřeba. A v okamžiku, kdy se něco dít začne, kdy přijde situace, která vás zneklidní, tahleta „rádobydůvěra“ vás šmahem opustí a vystřídá ji strach, pochybnosti, černé myšlenky, katastrofické scénáře… Slepá důvěra je tedy klíč, který nosíte, jen když ho nepotřebujete. Čili klíč úplně k ničemu. Ta správná důvěra je postavena na vědění. Důvěřuji proto, že přesně vím, co se děje a proč, jak ta hra funguje. Úkolem Martina tedy není říkat věci a nabádat ke slepé víře, ale vysvětlit, jak ty věci fungují a vypěstovat vědění.
  • Trpělivost — je vlastnost, kterou rovněž získáte věděním. Dojde vám, že důvod si naplno žití užívat vůbec není spojeno s cíli, ke kterým jdete. To je naopak velký omyl, díky němuž se život stává peklem. Trpělivost je pochopení, že celá ta nádhera žití je v plnění aktuálních kroků na své cestě. Plně se nořím do toho, co je tu právě teď. Vůbec o tom nefantazíruji, jen na to správně reaguji (protože chápu, co se děje a přesně vím, jak reagovat). Pak si totálně užívám, ať se děje cokoli. Můj cíl je jen metou, ke které jednou dojdu, ale to není podstatné. Podstatné je si totálně užít svou hru, své dobrodružství, svůj pohádkový příběh, který je jen a pouze o lásce, která se akorát každou chvíli převleče do jiné podoby. A na mně je, abych vždycky viděl tu lásku, ne ty šaty.
  • Prozíravost — také plyne z vědění, z chápání, jaká hra se tu hraje. Pak nezmatkujete, nespěcháte, necháváte v klidu věci zrát a užíváte si, s jasnou vírou že přesně víte, kam jdete, a nemá smysl chtít cokoli jinak, protože jste dokonale vedeni vesmírem tak, abyste až dorazíte k cíli, byli — zralí. Připraveni na to dar přijmout. Jedině pak vám přinese radost a štěstí, protože o něj dokážete pečovat, aniž by vás to cokoli stálo — budete se svým darem kompatibilní, bude vám sloužit a vy jemu, zcela samovolně, automaticky, pro oboustrannou radost. Je jedno, jaký cíl jste si splnili (seberealizace, partner, finanční svoboda, bydlení, zdraví, cestování…). Vždy jde o vztah, který jedině je-li zralý, funguje bezstarostně a sám.

Máme-li v ruce tyto tři klíče, je život nádherný, laskavý, totálně naplňující, a zároveň nečekaně proměnlivý. A proto baví, proto je hluboký, plný nádherných prožitků. To by nikdy nešlo, kdyby byl přímočarý, předvídatelný. Tudíž to, že se nečekaně mění situace a prožitky, je jedině dobře, nejde o to chtít mít život pod kontrolou, to che jen ego, hlava, protože se bojí. Bát se všeho nečekaného a nejistoty je vlastnost hlavy. Proto se snaží pořád o nějaké jistoty a uměle udržované bezpečí.

Jak může vypadat den ve znamení Osmičky Disků? Můžeme cítit silný klid a nadhled, příjemné pocity spojené se sebou a svým životem. Můžeme naopak prožívat neklid, který testuje naši důvěru a má za úkol ji tímto způsobem posílit, což pocítíte v okamžiku, kdy ten neklid odezní. Kaqrta můž ebýt i avízem, abyste nespěchali, o nic neusilovali, protože to nikam nevede a je potřeba ke svým výsledkům dozrát.

Aby se to přestalo dít, abychom se těchto tendencí zbavili, potřebujeme nahradit „logiku hlavy“ věděním, díky kterému získáme plnou důvěru v naprosté dobro toho, co prožíváme. Přestaneme pak vymýšlet katastrofické scénáře a tudíž přestaneme prožívat bolavá dramata, která jsme si sami vymysleli a nahradili jimi dokonalý příběh, který vymyslel Vesmír, ale my jej nedokážeme žít, protože vedeme svou.

<Předchozí | Následující >

INTUITIVNÍ NAVIGACE
Článek pro mě na teď
Výklad pro mě na teď

Tags

top