Pětka Mečů (13-1-2018)
ako téma dne určil Tarot pro dnešek Pětku Mečů. Z hlediska pochopení života přináší nesmírně cenné poznání, protože pojednává o tom, co stojí za vším negativním co prožíváme, čím se cítíme ohroženi.
Tím původcem všeho nepříjemného — zdrojem všech iluzí — je strach. Je to právě a pouze on, který probouzí naši hlavu, která potom začíná dedukovat katastrofické scénáře.
Strach je a vždy byl tím, co nás brzdí, co nám nedovoluje jít dál, co nám uzavírá cestu ke všemu dobrému. Doslova uzavírá naše srdce, což i cítíme, protože kdykoli se v nás probudí něco nepříjemného, pociťujeme kromě chaosu i sevření v oblasti srdce.
Srdce je orgánem, který by se dal popsat jako „potrubí hojnosti“. Otevřeným srdcem hojnost samovolně proudí, život funguje, my se cítíme dobře a šťastně. Uzavře-li se srdce, tento přirozený proud dobra se zbrzdí — omezujeme se, nedovolujeme, aby věci fungovaly a život naplňoval.
Je důležité si uvědomit, že srdce je řízeno. Není to ono, kdo říká teď se zavřu a teď zase otevřu. Srdce je řízeno podvědomím, které je vystavováno situacím i našim vlastním úvahám, plynoucím z našich přesvědčení — šablon vnímání. Díváme-li se právě na svět šablonou správnou, srdce je otevřené, my jsme v klidu a vše v pohodě funguje. Jakmile se ale probudí šablona nereálná (podvědomý blok), srdce se automaticky stáhne a energie neproudí. Cítíme se špatně a život neběží, jak má, nepřináší, co má.
Pětka Mečů má v podnadpisu napsáno nejen „strach“, ale i „staré rány“. To proto, že obojí spolu souvisí a to je nutné vědět. Příčinami všeho svíravého, všech nepříjemných pocitů, negativních úvah, smutků i pocitů ohrožení jsou staré rány na naší duši. To, co se teď s naším srdcem děje, má tedy původ v minulosti, kdy jsme prožili něco, díky čemu jsme si vytvořili nesprávnou šablonu uvažování a začali vidět problém ve všech podobných situacích.
Jak může vypadat den ve znamení Pětky Mečů? Obvykle je jeho stěžejní součástí vnitřní chaos, který chce být správně zpracován a zhodnocen, aby došlo k uzdravení jeho příčiny. Den s Pětkou Mečů je tedy dnem výzev, kdy budeme čelit myšlenkovému chaosu, a máme to dělat s chutí, s vědomím, že nám je právě pomáháno, naše životní brzda dostává na frak. Že celý proces vypadá jako zkáza, ale je ve skutečnosti naší spásou.
Kdykoli se podvědomý blok probudí (ozve se naše stará, zatím nevyléčená rána), srdce se stáhne a my se cítíme slabí a ohrožení. S tím neuděláme vůbec nic, proto nemá smysl se snažit nějak své strachy přeprat, přebít silou, snažit se jít strachům navzdory, dělat, že je necítíme, že jsme v pohodě — to nikdy nikam nepovede, neuspějeme. Nejsme totiž zralí, proto to nebude fungovat.
Musíme se uzdravit, to je ta (jediná) cesta. A dny, kdy se jako jejich téma objeví Pětka Mečů i všechny situace, které v nás probudí neklid jsou klíčem k vyléčení. je to doslova přírodní léčba ve své ryzí podobě — kvantovým skokem. Pětka Mečů tedy učí pochopit, že to, co „běžného člověka“ straší je ve skutečnosti první pomoc. Dokonalá, která nás přišla vyléčit. Sama si nás našla, a není důvod panikařit.
Neklid, který se v nás probudil, je jen ta rána, kterou bylo jen potřeba probudit, aby mohla léčba proběhnout. Nic nám tedy nehrozí, to se jen probrala naše fantazírující šablona. Svým strachům tedy rozhodně nemáme podléhat, protože to jsou jen iluze, které nám teď běhají hlavou. Náš úkol je úplně jiný, a vychází z pochopení toho, co se děje.
Dokud svým strachům nerozumíme, dokud nechápeme, co se s námi v neklidu děje, nehneme se z místa. Budeme svým iluzí dál věřit, budou nás svazovat, omezovat, budeme se nejen cítit zle, ale náš život bude přesně tak i kulhat.
Situace, kdy je potřeba něco překonat, jsou pro naše dobro. Aby nás život bavil, protože on by bavit nemohl, kdyby nám nenabízel výzvy. Je naivní si myslet, že bez výzev, kdyby byl všude klid, bychom žili šťastně. To bychom se nudili až hrůza. Své bloky tedy máme právě proto, aby bylo co překonávat, čím se bavit a na základě čeho růst a obohacovat se.
Pětka Mečů je karta osvobození. Vrhá světlo tam, kde byla totální tma. Odkrývá tajemství všech strachů a nepříjemných pocitů — jsou nereálné, nic, co nám běhá hlavou, se neděje, nic takového nehrozí. Zároveň se to ale může začít dít, pokud svým iluzím uvěříme, protože Vesmír vždy reaguje (a reagovat musí) na naše přesvědčení. přesvědčí-li nás tedy strach, že jsme v bryndě, budeme.
Se strachem je potřeba se naučit kamarádit, namísto abychom se jej báli. Pochopit hru, kterou s námi hraje, i že to dělá proto, aby nás život bavil. Že to je hra formou výzev, které nám nemají přivodit bolest a potíže, ale naopak radost z překonání výzvy, sebe samého, svého podvědomého bloku.
V naší Škole rozvoje přitažlivosti na to máme techniku, říkáme jí „Automatická pračka“ a víme, že to je to správné řešení ve všech případech, kdy nás něco zneklidňuje. Hrajeme tedy hru, namísto řešení problému. Hru naplňující, posilující, očišťující, uzdravující a obohacující. A tak to i má být, tak byl život vymyšlen a takový i je. To, co člověka strašilo se stalo tím, co je posiluje a baví, co v něm rozvíjí sebehodnotu a schopnost se žitím bavit.
