Šestka Disků přichází vysvětlit, co znamená úspěch. V čem spočívá, co je k jeho dosažení nutné, co je jeho příčinou, co k němu vede a jak úspěchu docílit. To vše karta vysvětluje pohledem na jeho skutečné zdroje, tedy přírodní sily a podvědomí, které s nimi potřebuje být v souladu.

Právě to je úspěch — soulad podvědomí s přírodními silami. Naučíme-li se takto o úspěchu uvažovat, budeme chápat, oč v cestě za úspěchem jde — aby vesmírné síly podvědomím volně proudily (ve všech ohledech v souvislosti s naším cílem, záměrem, přáním).

Volné proudění = fungování

Jde tedy o to, aby nikde nic nedrhlo. Podvědomí je možné si představit jako cedník, a vesmírné síly jako proud vody, která tím cedníkem prochází. Děje-li se to, záležitosti fungují. Je-li ovšem cedník někde ucpaný, voda už těmi zanesenými otvory volně neprotéká.

Stejně funguje život. Podvědomí je něco jako cedník, který reguluje proudění životní energie. Kde je čistý, tudy energie volně proudí a to nám funguje. Každá životní oblast, každá součást života, má své otvory v cedníku a podle toho, v jakém stavu ty otvory jsou, nám příslušná věc funguje nebo nefunguje. Energie sebevědomí, sebeúcty, sebedůvěry, sebelásky, vztahu k sobě, vztahu k ostatním lidem, vztahu k práci, zákazníkům, svým talentům, možnostem, financím, zdraví duševnímu, tělesnému… To vše má své otvory v „cedníku“ a průchodnost těch otvorů přesně určuje, jak to v životě máme.

Úspěch = čistý cedník

Měřítkem úspěchu je tedy čistota našeho cedníku neboli podvědomí. Opět se tak dostáváme k faktu, že podvědomí řídí náš život, protože jeho stav je předlohou toho, jak náš život vypadá a funguje. A je to tedy podvědomí, se kterým má smysl pracovat, protože právě zde jsou příčiny všeho uložené.

Je tedy dobré si uvědomit, co ovlivňuje čistotu podvědomí. Jsou to naše názory neboli pohledy na svět. Všechny přirozené neboli správné neboli reálné nechávají otvory našeho cedníku otevřené. Všechny nepřirozené, tedy nesprávné a nereálné automaticky otvory v cedníku uzavírají. A my to cítíme, my ta stažení našeho cedníku vnímáme jako stažení v oblasti srdce nebo solaru. Právě to jsou naše kontrolky, které nám takto oznamují, že se právě díváme na život nesprávně.

S nesprávným pohledem na život jsou spojené nepříjemné pocity. Každý nepříjemný pocit (ať je to strach, smutek, výčitky, stres, hněv, pocit nejistoty nebo ohrožení…) nám říká — je to jinak. Koukáš na to nesprávně, proto se cítíš nepříjemně.

A to je velice důležitá zpráva. Uvědomíme-li si, co se nám tím vlastně sděluje, dojde nám, že nikde nic špatného neexistuje. Že žádné hrozby neexistují, ani problémy, překážky, nepřátelé, konkurenti… Že se tedy není čeho obávat.

Úspěšný se nebojí

Co to má společného s úspěchem? Prakticky všechno. Chceme-li být úspěšní, potřebujeme se zbavit všech pocitů ohroženosti. Dokud se totiž ohroženi cítíme, nejsme schopní uvažovat jako dávající, ale myslíme na sebe. Přestože něco nabízíme, jde nám primárně o to něco za to získat. Naše životní nejistota nám nedovolí jinak. Naše myšlenky budou vždy živené potřebou vlastního zisku a bezpečí.

Dokud ale uvažujeme takto, úspěšní být nemůžeme. Budeme žít s trvalou potřebou „hlavně nepadnout do potíží“. A právě to je brzda úspěchu.

Úspěšný = bezstarostný

Úspěch je založený na jasném cítění, že nemám co ztratit, o co přijít, že je o mě postaráno i vždy bude. Že se nemám čeho bát, že se o mě život sám stará. Což už je docela hluboké duchovní umění. Toto hlava nevymyslí, to je potřeba cítit. Někdo to cítí od přírody, ale mnozí se tohle cítit potřebujeme naučit. Naše životy byly nastaveny tak, že si cestu k úspěchu musíme zasloužit — vypěstovat.

Cítění, že mi nic nehrozí a život se o mě sám automaticky stará, vychází z jiné logiky než té člověčí. Naopak — právě tendence „logicky“ dedukovat jsou zdrojem obav a nejistot. Dedukcemi vždy dospějeme k závěru, že jsme v ohrožení, protože si nejde vydedukovat „přízeň osudu“, „podporu Vesmíru“ ani nic podobného. To vše jsou věci naprosto reálné, ale dedukcemi neuchopitelné.

Úspěch stojí na životních principech

Úspěch, aby byl opravdový, tedy nepodmíněný aktuální shodou okolností, musí vycházet ze znalosti vesmírných zákonů (principů). Přesněji řečeno — ty zákony musím znát a mít je takzvaně „v krvi“. Pak to, co znám i cítím.

Karta doslova říká (v sekci Pointa), že „klíči ke skutečnému úspěchu jsou mé sebepřijetí a sebedůvěra„. A tím jen potvrzuje, že abych se cítil neohrožený, potřebuji cítit bezpodmínečnou lásku. K sobě, a tím pádem ji budu cítit i ke zbytku světa. Bezpodmínečná láska není emoce, ale způsob, jakým se dívám na sebe a na svět. A to je úplně jiné dívání, než dedukování.

Dedukování není láska

Dedukováním názorů nikdy k bezpodmínečné lásce nedospějeme. Takto vždy skončíme na tom, jakým dojmem na nás něco působí. Dedukcemi z dojmů nemáme šanci být úspěšní, protože jsme a vždy budeme — obětí okolností. Jaký dojem, takový závěr.

Hlava nedokáže nad něčím, co na ni působí nepříznivým dojmem, udělat závěr, že je vše v pohodě. To od ní chceme něco, co nedokáže. Vidí černě, dedukuje černě. Jaký dojem, takový závěr. Zní to logicky, ale je to celé špatně.

Dobře je vše přesně tak, jak to je

Správně je, že dobře je všechno. A jsem opět u jádra všech „problémů“ — žádný problém neexistuje. Existují jen situace, kdy v něčem problém vidíme. A následně z toho vydedukujeme, že to problém skutečně je, že existuje. Že jsme v ohrožení, že něco nedopadne, že se něco kazí…

Pro úspěch i pocit trvalé pohody je tedy potřeba se naučit uvažovat úplně jinak. přestat dedukovat, což jde jen tak, že se naučíme vnímat svět z perspektivy vesmírných zákonů. Pak budeme situacím rozumět a nebude nás vůbec napadat honit hlavou dedukce o tom, co by, kdyby. Právě to je — úspěch. Schopnost nededukovat neboli — neřešit. Přijímat namísto rozebírání. Přijímat životní situace s pocitem, že vše je v naprostém pořádku, ať to vypadá jakkoli. Protože přesně tak to je.

<Předchozí | Následující >