Pětka Holí symbolituje situaci nebo stav, kdy se něco s něčím pere. Nebo přesněji řečeno — když se s něčím pereme my. Když jdeme na věci silou. To je vždy špatně, protože nic ve Vesmíru silou nefunguje. Jakmile začnu sílu vyvíjet, peru se s celým Vesmírem. Jdu sám proti sobě, zákon akce a reakce působí proti mně.

Onou silou, s níž na věci jdu, nemusí být síla fyzická (honění se, snažení), úplně stejně působí i síla myšlenková — negativní úvahy, představy, že musím zatlačit, popohnat, podbízet se, pohádat se, někomu něco vytmavit, vyvinout nátlak…

Nikdy nikdy nikdy netlač a neusiluj

Tajemstvím, kterému Pětka Holí učí, je umění nikdy o nic neusilovat. Učí nás pochopit, že to nikdy ničemu neprospěje, nepovede k cíli. Kdykoli se o to snažíme, děje se přesný opak. Silou pouze generujeme protisílu. Vnášíme do událostí překážky a brzdy, komplikujeme situaci, ženeme se někam, kam se rozhodně hnát nemáme, vidíme někde chybu, jenže ona je v nás. Buď nejsme zralí (nevěříme si, bojíme se), nebo se ženeme, kam nemáme, protože špatně (negativně) uvažujeme. Aniž to tušíme, vnášíme tím do událostí komplikace a brzdíme jejich vývoji.

Pro správné fungování je nutná samovolnost

Připomenu zákon, který říká: „Vše ve Vesmíru funguje správně jedině samovolně.“ Je nutné jej ctít, protože platí bez výjimky. Jakmile zapojíte sílu, ať myšlenkovou nebo fyzickou, začínáte jít sami proti sobě. Nic se nedá urychlit, nic se nedá ošidit, nic se nedá vydupat, vyvzdorovat, k ničemu se nedá dousilovat, dosnažit. Resp. někdy i dá, ale nikdy vám to nepřinese nic dobrého.

Vše musí nejdřív dozrát, a pak to funguje samo

Důvod? Vaše nezralost. Život i celý svět fungují na principu dozrávání. Stejně jako ovoce musí dozrát, aby bylo k jídlu, musí i člověk dozrát ke všemu, co si přeje žít. Až poté, co je zralý, mu to bude nejen správně fungovat, ale zároveň přinášet radost namísto starostí.

Zralost je stav přirozeného vnímání. Neboli stav, kdy o všem, co se týká dané záležitosti, správně uvažujete a správně se tudíž i chováte. Tím je zajištěno, že věci fungují samy, aniž by vás něco vyvádělo z klidu a stálo zbytečnou energii.

Už to, že v něčem vidíte problém a potřebu jej řešit ukazuje, že zralí nejste. Že uvažujete špatně — vidíte problém, aniž by někde byl. Vidíte věci černě, něčeho se obáváte, s něčím/někým bojujete. Ve skutečnosti bojujete jen se svým nereálným pohledem na situaci, se svou fantazií.

Nezralost = nesprávné uvažování

A právě to je nezralost — vidění věcí nesprávně. Proto nefungují a fungovat nezačnou, dokud sami sebe nezměníte, dokud se nenaučíte dívat jinak. Neboli — dokud neuskutečníte sebezměnu.

Jsem-li v neklidu, chyba je vždy ve mně. Připomínám toto zlaté pravidlo, protože se k tématu Pětky Holí přesně hodí. Úsilí nebo spor je vždy vaší reakcí na zneklidnění. Něco vás zneklidní a následkem toho se ve vás probudí vidina problému. Měli bychom vědět, že ten problém neexistuje, je to jen výplod mé bujné fatazie.

Nezralost jako taková není tématem Pětky Holí. Nezralost jejímu tématu předchází, spouští stav, který Pětka Holí popisuje. Jak už jsem zmínil — nezralost znamená, že vaše úvahy o tom, co se vám honí hlavou, jsou špatné. Vidíte věci jinak, než jsou. Zneklidňuje vás nikoli to, co se děje, ale jak se na to díváte. Zdrojem vašeho neklidu jsou vaše výmysly, dojmy.

Neklid je spínačem nesprávného uvažování

Jakmile člověk zneklidní, automaticky začíná uvažovat špatně. Důvod je ten, že se probudil podvědomý blok, a on se na situaci dívá skrz něj. Podvědomý blok jsou pokřivené brýle, a není možné si je sundat, dokud v sobě blok nosíte. Ty brýle se vám automaticky nasadí pokaždé, když se ocitnete v situaci (nebo o ní začnete přemýšlet), která s vaším blokem souvisí. Do které se promítá vaše nesprávné uvažování.

Zdroj svého neklidu — svého strachu, nutkání usilovat, snažit se, bojovat, hádat se, kritizovat… — je nutné vyčistit. Dokud v nás je, provokuje k nesprávnému jednání. A naším úkolem, ke kterému poselství Pětky Holí vede a které je i zakotveno v její Pointě zní: Nikdy se nenech svým neklidem vyprovokovat k žádné reakci. Jakmile zneklidníš, ocitáš se mimo realitu a máš tendence řešit něco, co řešit nemáš. Jakmile na tebe přijde neklid, máš jediný úkol: ustát jej. Nepodlehnout tendencím něco řešit, říkat, psát, telefonovat, rozhodovat, vyčítat, s někým se jít hádat, za něčím se hnát, o něco usilovat. To vše je špatně, jen si tím ublížíš. Přestože ti to přijde logické a jako nutnost, není to pravda — uvažuješ špatně, věci jsou jinak než si myslíš.

Jako vejce vejci

Povídání o Pětce Holí ukončím důležitým faktem: Všechny problémy vznikly jedním jediným způsobem — člověk začal v neklidu něco řešit. Podlehl tlakům a myšlenkám, které se v něm začaly honit. Uvěřil jim a reagoval v souladu s nimi. Tím vnesl do událostí naprostý zmatek, boj a chaos. Jeho fantazie zvítězila nad skutečností.

Naučíte-li se svým neklidům odolávat = nijak na ně nebudete reagovat, jen je v sobě necháte běhat, dokud se samy neuklidní, máte recept, jak zvládnout každou situaci. Jak nikdy nic nezkomplikovat, nezabrzdit, neobrátit proti sobě.

< Předchozí | Následující >