Život je proces, který člověku nabízí možnosti růst a bohatnout. Nic jiného se nikdy nikde nikomu neděje. Tento životní mechanismus ovšem nemůže fungovat, vnímá-li se člověk jako oběť okolností neboli jako ten, kdo musí každou chvíli něčemu čelit. To pak jde jeho uvažování proti toku i smyslu života jako takového. Řešením je tedy své uvažování […]
Možná nejlépe se přínos nové logiky pro člověka ukazuje na nejistotě. Právě ta lidskou logiku alarmuje, člověk ztrácí pevnou půdu pod nohama, v hlavě se rodí obavy, starosti, dramata, černé vyhlídky, stres, a s tím i potřeba to řešit. Člověčí logika, aby nedramatizovala, potřebuje mít „jistoty“. To je její vlastnost. Mám-li našetřeno, dokážu neřešit peníze. Plot kolem […]
Vděčné pouštění, tak to má v životě vypadat, o to v něm jde. Tohle umění je projevem pohody, celistvosti, otevřeného srdce, spokojenosti i správného cítění. Nic nestavím nad nic a hlavně ne nad sebe. Žiji v přítomnosti, spokojeně, bez pocitu, že by bylo lepší, kdyby… Člověk se ale pouštět obvykle bojí. Když platí, utrácí. Když jej někdo opouští, […]
Nepředvídatelnost je jedna z vlastností života. Je dobré to vědět, protože se pak můžeme začít zbavovat svých tendencí plánovat, vymýšlet, snít, toužit, kalkulovat a všelijak jinak řešit svoji budoucnost. Budoucnost musí být černá. Nikoli ve smyslu „špatná“, ale „neznámá“. Důvod, proč tak je život koncipovaný, je praktický — kdyby bylo možné budoucnost plánovat, šlo by toho […]
Logika, s jakou o životě uvažujeme, vychází z předpokladu, že život stojí, dokud se nezačneme snažit. Že nic nefunguje jen tak, nic k nám nepřijde jen tak, že se tudíž o vše musíme starat. Ano, vypadá to tak. Ale je to naopak — vše funguje správně, dokud o tom nezačneme mudrovat. Dokud nezačneme přemýšlet a vymýšlet, co a […]
Základním stavebním kamenem lidské logiky je dělat si na vše názor. Přijde nám to logické, samozřejmé, a proto to automaticky děláme. Fungujeme tak. To je ovšem velká a zásadní chyba, protože právě dělání si názorů neboli posuzování je zdrojem všech našich dramat. My si totiž vůbec neuvědomujeme, že naše názory a závěry vůbec neodrážejí realitu, […]
Člověk je vybaven úžasnými schopnostmi, jen o tom neví. On toho vůbec spoustu neví, nejen o sobě, ale ani o životě. Je to tak schválně, aby bylo co objevovat, překonávat, rozvíjet, měnit — aby byl důvod žít, a to žití mělo nějaký smysl. Tajemství vzniká tak, že něco není zjevné — není to hned vidět, […]
Bohatství je stav podvědomí. Znamená to, že jsem bohatý přesně tak, jak se cítím. Je to tak úplně se vším, i mé zdraví se odvíjí od toho, jak se zdravý cítím, jak o svém zdraví automaticky uvažuji, jak se na ně dívám, co očekávám. Desítka Disků o tom píše hned nahoře v podnadpisu — vědomí bohatství. […]
Autoritu můžeme prosazovat buď silou, anebo přirozeně. Ten první případ používá nátlak, proto jde vždy o boj. Forem nátlaku existuje řada, a je jedno, jakou z nich používáme, jestli se snažíme křičet, argumentovat, přesvědčovat, manipulovat, anebo se zkoušíme naopak zalíbit nebo podbízet. V každém případě někomu něco nutíme, chceme, aby bylo po našem. Lidově se říkává „nejde […]
Aeon je v Tarotu nositelem nového pohledu na svět — reálného, zbaveného všech iluzí. On je totiž celý svět vymyšlen tak, aby vše bylo jinak, než se zdá. Tím celý život dostává vtip, je potřeba překonávat iluze a tím sílit, růst, obohacovat se a bavit. Každá hra potřebuje něco, na čem je její pointa postavena. Život […]
Král Mečů učí umění cílevědomosti, neboli schopnosti dosahovat svých cílů. Dotahovat věci do úspěšného konce. Fungovat tak, aby to přinášelo efekt, aby věci bavily i přinášely užitek a vše pro život potřebné. Cílevědomost tedy není jen jasná představa cíle, ale je v tom i schopnost toho cíle dosáhnout, uskutečnit svůj záměr. Aspekt, na který se chci […]
Vidět reálně znamená přestat se koukat. Dokud totiž koukáš, dedukuješ z toho, co vidíš. A to jsi vedle jako jedle, věci jsou úplně jinak, než si myslíš, protože jsou všechny o tom, co vůbec nevidíš. Tarot na to má kartu Aeon, předposlední kartu Velkých Arkán. Je možná dobré si připomenout, co vůbec slovo Arcanum znamená — […]
Na vše je potřeba používat ten správný nástroj. Chceme-li něco ve svém životě změnit anebo si něco splnit, bude tím nástrojem důvěra. Právě na ní musíme zapracovat, aby se přizpůsobila naší představě o tom, jak chceme žít. Důvěra je ryzí pocit, jasné, ničím nerušené cítění. Tedy takové, kdy při pomyšlení na danou věc se nám […]
Schopnost cítit svou hodnotu je zásadním kritériem žití, protože právě to určuje, jakými „brýlemi“ se na vše díváme. Každý vše posuzuje podle sebe, náš pohled na sebe je předlohou, jakou se potom díváme na vše ostatní. Cítíme-li se slabí, pak nám ostatní přidou silní, úspěšní a obecně vzato lepší než my. I svět jako takový […]
Pořádek, systém, řád, režim, disciplína — to vše je jedno a totéž, a jedná se o základní podmínku úspěšného i spokojeného žití. Vše, co funguje, podléhá jasnému řádu, neboli systematickému přístupu. Péče Vše v přírodě, na světě i v životě podléhá Zákonu pěstování. A pěstování není nic jiného než pravidelná péče. Vše, oč pečujeme, se vyvíjí směrem […]
Život má svá jasná pravidla, což zanmená, že vše má svůj jasný řád i podobu. Řeknu-li to jinak — na vše existuje jen jeden správný přístup a potom nekonečno nesprávných. A do třetice to vyjádřím tak, že existuje jen jediná možnost, aby věci fungovaly a naplňovaly, a potom nekonečno alternativ, kterým bude vždy něco chybět. […]
Všechna Esa v Tarotu mají jedno společné — představují zralost. Stav naplnění. V praxi se to projevuje tak, že člověku nic nechybí. Cítí se dobře, bezpečně, spokojeně, soběstačně, stojí pevně nohama na zemi, nic s ním nezatřese, dokáže si jít svou cestou aniž by trpěl pocity ohroženosti. Vnitřní hádky skončily, protože se vyčistil od svých nereálných názorů — […]
Seberozvoj vede člověka k rozvoji intuice. Učí se ji používat a čím dál víc se na ni spoléhat — důvěřovat jí, vnímat ji jako samozřejmost. Je dobré si připomenout, co intuice vlastně je. Je to náš šestý smysl, kterým jsme napojeni přímo na zdroj veškeré moudrosti, veškerého vědění, a tedy i na správné odpovědi v každé životní […]
Karta Umění evokuje už samotným svým názvem otázku — Jaké umění? Co se mám naučit? Jde to umění své vlastní transformace, což se dá možná i trochu názorněji vyjádřit jako — Umění (o)pouštět. Načež by měla logicky navazovat další otázka — Proč jde o umění? Co je na tom těžkého? Těžké je na tom, že to […]
Na světě je vše vymyšleno dobře a nic špatného se nikdy nikomu neděje. To ovšem neznamená, že se dít nemůže — i tato varianta může nastat, ovšem pouze v případě, že si ji člověk vymyslí. Že začne o okolnostech, které prožívá, negativně fantazírovat. Pak se bude nejen cítit špatně, ale i život se jeho představám a […]