Specialista na rozvoj přitažlivosti / Práci s podvědomím. Osobní kouč, který vás rád zbaví problému, starostí, naučí vás úspěšně žít, cítit se sebevědomě a plnit si své cíle, přání, sny. Zbavím vás všech zábran, kterými se omezujete a díky nimž se cítíte nepříjemně. Je to jednodušší, než si myslíte.
Každý jsme jiný. A je to dobře, má to tak být. Každý jinak vypadáme, každý máme na něco jiného talent, jiné zájmy, hodnoty, vkus, každému nám vyhovuje něco jiného. Stejně tak každý něco neumíme, nevíme, nejde nám to, nemáme k tomu vztah… Jsme jako pastelky, každá má jinou barvu. Svět má být totiž pestrý, ne […]
Soběstačnost znamená cítit se jako zdroj. A k tomu je potřeba jiná logika než ta člověčí (panáčkovská), protože vnímáte-li život smysly a hlavou, nikdy se jako zdroj cítit nemůžete. Zdroje vidíte všude okolo, např. za zdroje svých příjmů považujete práci nebo své zákazníky. Je to ovšem klam, protože skutečné zdroje vidět nejsou. Těmi skutečnými zdroji […]
Samostatnost je cítění, že vše zvládnu. Že neexistuje nic, s čím by mi někdo musel pomáhat. A jedině s tímto vnímáním se člověk dokáže cítit v životě bezpečně a žít pro radost, namísto věčných obav a řešení (potenciálních) problémů. Jakmile se člověk chuti fungovat samostatně vzdá, začne životní peklo. Radost nahradí povinnosti, chuť musení, pohodu […]
Klid je pro život mnohem důležitější, než se zdá. Bez klidného přístupu totiž neexistuje kvalita. Buď je člověk v klidu, funguje v klidu, a pak si užívá to, co dělá i své žití jako takové. A právě v tom klidném užívání si sebe je obsažena kvalita — cítí se dobře a baví jej žít. Žije […]
Bezstarostnost vychází z pochopení, že život funguje sám. Nepotřebuje, abychm se i jeho chod nějak snažili, on nestojí. Život máme žít, ne vymýšlet. My to tak ale nevidíme, nám přijde, že když se o chod svého žité nestaráme, život stojí a nic se neděje. To je ovšem jen další z klamů, kterým podléháme a díky […]
Spokojenost je ve své skutečné podobě vyjádřením naprostého souznění se sebou a svým (dosavadním) životem. Obě ty složky jsou nutné, jen pak dokáže člověk skutečně prožívat spokojenost, aniž by k ní potřeboval nějaký aktuální důvod. Spokojenost je nutnou podmínkou kvalitativní změny. Spokojený potřebuji být nejdřív, ne „až pak“. Dokud uvažuji způsobem, že „až se něco […]
Děje se to velice často, protože to je součástí života jako takového. Člověk někam jde, něco dělá, něco si plní, řeší nějakou svou životní oblast a — ono se nedaří. Nějaký čas to zkouší, ale nikam to (opakovaně) nevede a tak — rezignuje. Dospěje do stavu, kdy ztratí motivaci a vzdá to. Obvykle následuje krok […]
Sebevědomý není ten, kdo si věří, ale kdo ví. Až ten, kdo ví, čím je a jak funguje on sám a celý život, si totiž věří pořád. nemá žádné hranice, kdy jej jeho důvěra opustí. Skutečné sebevědomí je tedy vědění, díky němuž se v životě cítíte bezpečně. Přesně víte, jak co funguje, co se kdy […]
ŠJtěstí je schopnost žít pro radost. Bavit se žitím jako takovým, bez ohledu na to, v jaké situaci zrovna jsem. Řečeno jinak — skutečné štěstí je stav, kdy si dokážu užít libovolnou situaci. Je mi úplně jedno, jakým dojmem ta situace působí, protože už nic nepovažuji za problém, újmu, hrozbu, chybu… Pak se skutečně žitím […]
Stav zralosti by se dal také vyjádřit jako stav správné přitažlivosti. Takové, kdy život funguje sám, protože v něm vše samovolně proudí (nikde se nic nebrzdí). Takový má život i být, jsme jím vedeni do stavu, kdy nám víc a víc životních komponent funguje samovolně, aniž bychom si s nimi potřebovali dělat jakékoli starosti. Starosti […]
Zralost je stav přirozeného vnímání. Tedy bez dojmů a vlastních názorů. Vidíme věci takové, jaké jsou, nikoli jakým dojmem na nás působí. Zralost je zároveň stav, kdy věci fungují, protož eprávě správný pohled je nutnou podmínkou fungování. Vše, co vidím zkresleně, mě bude jednak vyvádět z klidu a pohody, druhak mi to nebude správně fungovat. […]
Nic není zadarmo. Život je pole hojnosti a lásky, obojí můžeme neomezeně užívat, ale… …musíme se to čerpat naučit. A právě tím, že je potřeba se učit, dostává vše cenné svou hodnotu. Být to zdarma, znehodnotilo by to samo sebe. Vše je tedy dostupné, ale za odměnu. Za ochotu v sobě hodnoty pěstovat. Je to […]
Život je dokonale vtipný. Ve všem je skrytý klam, který svádí hlavu uvažovat nesprávně — mířit na nesprávný terč (řešit, co je nepodstatné a co řešit nesmím). To možná úplně nejzásadnější tajemství zní: Neřeš prostředky, řeš jen zážitky. Neboli „Řeš jen CO, a vůbec neřeš JAK“. A ještě jinak řečeno — Nededukuj! Neplánuj, nepodmiňuj, nekalkuluj, […]
Jednu z důležitých vlastností života popisuje zákon „Život bude přesně takový, jak se na něj naučíš dívat“. Život je jako chameleon, přizpůsobuje se našim představám, postojům, očekáváním. I v tom je úžasný. Není si nač stěžovat, protože jsem sám všeho autorem. Že si stěžujeme jen potvrzuje, že vůbec nevíme, co žijeme. Stejně tak když bojujeme […]
Mít či nemít svůj život pod kontrolou? Samozřejmě, že mít. Ovšem, aby to bylo vtipné, jinak, než se o to obvykle snažíme. Život si tvoříme svými postoji neboli názory a očekáváními. Aby nám to ale k něčemu bylo, potřebujeme se i v praxi podle toho chovat — své úvahy si musíme pečlivě hlídat. Nebýt „salonními“ […]
Vposlední části trilogie o lásce si přiblížíme, co nás učí Čtyřka Pohárů. V čem zásadním se liší její poselství od ostatních karet Pohárů, čím je tedy jedinečná a cenná. Čtyřka Pohárů učí vztahové vyrovnanosti. Neboli harmonii neboli umění udržovat správné hranice vztahu. I láska totiž — stejně jako vše v životě — podléhá zákonu harmonie, […]
Druhý díl trilogie o rozdílu mezi kartami Dvojka, Trojka a Čtyřka Pohárů pojednává o tom, co jedinečného nám přináší prostřední z nich — Trojka Pohárů. Podnadpis karty mluví o „citovém bohatství“ a my si vysvětlíme, co se tím konkrétně myslí. Citové bohatství je schopnost lásku cítit a všude vidět. Ono to spolu přímo souvisí, protože […]
Na nedávné přednášce padla dobrá otázka — „Jaký je v Tarotu rozdíl mezi Dvojkou, Trojkou a Čtyřkou Pohárů? Všechny jsou o lásce, ale uniká mi, v čem se ty karty vlastně liší.“ Vysvětlím ty tři karty postupně, dnes začnu Dvojkou Pohárů. A jako první připomenu, že celá modrá barva Tarotu neboli Poháry jsou o citové […]
Život je hra klamů (iluzí). Chce se tím říct, že v prvé řadě je život hra, tedy má být jako hra vnímán — máme se jím bavit, ne protloukat. A ve druhé řadě je k tomu hraní si a zábavě nutné vědět, že jsme neustále vystavováni klamům a chce se po nás, abychom nepodléhali negativním […]
Sebedůvěra je motorem života. Všude, kam sahá, tam mě život pouští. A vše, kde ji necítím, je pro mě nedostupné. Život je tak možné vnímat jako proces, který mou sebedůvěru testuje a podle toho, jak se chovám, přede mnou otevírá anebo zavírá dveře. Každodenní situace jsou právě oněmi testy, které dnes a denně „očichávají“, jak […]
Život by se dal vyjádřit jako trvalý proud ideálních příležitostí. Idálních proto, že nám jsou šité přesně na míru (proto ani nikdo nemůžeme prožít nic, co nezvládneme, naše prožitky nejsou náhodné, ale uzpůsobené nám, kdo je prožíváme). Každá příležitost (situace), která příjde, přesně reflektuje mé aktuální nastavení a nabízí aktuální krok kupředu. Nic jiného se […]
Aby život fungoval a přinášel, co má, je potřeba chápat, oč v něm jde. Dokážete se pak správně orientovat v každodenním dění a žijete s pocitem pohody a pro radost. Člověk, který to chápe a umí se správně chovat, žije v klidu a spokojeně. Dělá totiž, co má a to mu přináší nejen vnitřní klid […]
Přijímání je umění odolávat iluzím. Vychází z pochopení, že ať se věci tváří jakkoli, jsou dobře a není co měnit, řešit, důvod chtít něco jinak. Ono to tak mnohdy nevypadá, a o tom je ta hra. Nevypadá, ale je. Člověk se svou logikou hrát neumí, protože se vždy nechá nachytat. Vždy, když mu něco nejde […]
Jestlipak víte, jak se takovému povídání, jaké vidíte na obrázku, říká? Dramatizování. Ne tomu, co se možná skutečně přesně tak stalo, ale potřebě o tom přemýšlet, rozvíjet to a následně třeba ještě ochotně sdílet u kafe, u piva… Vypadá to úplně nevinně. Ale je to škodlivé jako virus. Stačí si uvědomit, že jsme vysílače informací, […]
Mnozí jsme poznamenáni uvažováním, které vůči nám projevovalo nerespekt. Notoricky známé průpovídky typu „paní učitelce se neodmlouvá“, „dokud u nás bydlíš, tak budeš poslouchat“, „uděláš to, protože jsem řekl“, „tam musíš, to by bylo neslušné“ a další a další. To vše je manipulace. Nebo se tomu také říká autorita formální, dána jakousi fiktivní hierarchií (rodič […]
Zrání, o tom to je. Narodili jsme se, abychom zráli a — dozrávali. Proto, že každý si do života přitahujeme obdobnou kvalitu, jaká je ta naše. Tak to zde chodí, tak život funguje, vždy fungoval a fungovat bude. Je tedy naivní si stěžovat, protože tím ve skutečnosti říkáme — jsem nezralý. Stěžuji si sám na […]
Opakem hloubky je povrchnost. A vše, co je povrchní, je laciné, protože to vůbec neřeší to podstatné, ale první dojem. Vše povrchní je jenom „jako“. Hraní si na něco, vidění hodnot v tom, kde nic hodnotného není. Míře hloubky, s jakou dokážeme vnímat, odpovídá hodnota našeho žití. Čím jasněji rozlišujeme mezi skutečným a hraným, čím […]
