Být se vším v souladu, to je zdroj všeho bohatství

Být se vším v souladu neboli s ničím nebojovat, To je smyslem života, jehož naplněním končí etapa, kdy se člověk potýká se svými názory neboli nezralostí (naivitou, zkreslenou realitou). V naší škole se učíme, že život má dvě etapy (fáze). Ta první se jmenuje „fáze mých vnitřních změn“, která je charakteristická tím, že je člověk vystavován provokujícím […]

Správně funguje jen bezpodmínečná láska

Podmínkou fungování je správný vztah k tomu. A to je i celé, o tom život je — nastavit si správný vztah ke všemu, co k žití patří. Tím správným vztahem je bezpodmínečná láska. Tedy taková, která nehodnotí. Nehodnotí sebe, nehodnotí okolí, nehodnotí život, nehodnotí situace, nehodnotí svět, nehodnotí nic. Jakmile hodnotím, jednak si vymýšlím, a druhak nemiluji. Překrucuji realitu a následkem toho […]

Nefackuje mě život, ale můj přístup k němu

Někdy to vypadá, že nás život fackuje. Přijde situace, která zapůsobí jako náraz do zdi. Jsme zvyklí vinit okolnosti, protože si dostatečně neuvědomujeme souvislosti mezi tím, jak se k žití stavíme a situacemi, které nám do života přicházejí. Není možné prožít nic, co si sami nezpůsobíme. Život není ani trochu zlý, jen opravdový a strojově přesný. Je nastavený […]

Žije ten, kdo se k životu staví jako vděčný školák

Člověk obvykle považuje za smysl svého žití práci, rodinu, finance, vztahy, majetek… Tak to ale není, ty věci sice do života patří, ale jsou pouhými cestami, jimiž k člověku mohou chodit Lekce. Ano, tím podstatným v životě jsou Lekce neboli každodenní obohacující prožitky. Obohacují tím, že nám nabízejí příležitosti se měnit. Každý den vstáváme a jdeme do školy, […]

Na život se potřebuji dívat jako na školu

Žít znamená chodit denně do školy. Píšu to červeně proto, že to je zcela zásadní, jelikož kdo chodí do školy, uvažuje přesně naopak než ten, kdo žije jinak. „Školák“ čerpá z toho, co mu život přináší — nepřistupuje ke svým prožitkům rigidně jako „pan chytrý“, který všemu rozumí a má na to svůj názor. Školák chápe, že […]

Láska je schopnost neomezeně tvořit

Okolní svět nás nesmí vůbec vyrušovat. Chceme-li žít to své, potřebujeme se stát imunními vůči vnějším i vnitřním podnětům. Dokud v nás něco probouzí myšlenky, jsme ohrozitelní, zastavitelní, omezení a slabí. O čem to tu píšu? O lásce. O té píšu. O té opravdové. protože právě skutečná láska je — umění nic nehodnotit. Pochopení, že není důvod, protože vše je správné […]

Vše potřebné i hodnotné je v člověku

Vše opravdové je skryté. Tak zní základní zákon života, od nějž se pak odvíjí celá životní logika. Tento úvodní zákon rovnou i vysvětluje, proč je logika člověka tak odlišná — ona to neví. A jelikož to neví, ani ji nenapadne něco hledat. Koukat hlouběji než na první dojem. Člověk kouká pořád a na vše, to je jeho základní […]

Hojnost je výsledek schopnosti nefantazírovat

Život hraní na jistotu nedoporučuje, protože to je zcela proti jeho pravidlům. Každý, kdo to zkouší, prožívá starosti. Naráží, a jeho fungování připomíná boj o přežití — cítí se ohrožený a nejistý, uvažuje způsobem, jak předejít potenciálním problémům a o vše, co si přeje žít, se snaží nebo si to rovnou odepírá. Přesně tak totiž hrani na jistotu musí vypadat. […]

Úspěch je schopnost dojít od startu do cíle

Základním smyslem žití je úspěch. Žijeme pro to, abychom něco dokázali — abychom dokázali žít tak, jak nám vyhovuje, abychom byli užiteční sobě i druhým. Žádné kompromisy, žádná z nouze ctnost, nekomplikovat a nekazit život sobě ani ostatním. To je úspěch. Každý úspěch je výsledek cesty. Chceme-li být tedy úspěšní, potřebujeme se naučit k úspěchu dospět — dojít si […]

Žití baví, když rozumím, oč denně jde

Včera jsem si dal svůj pravidelný dvanáctikilometrový „rychlý přesun“ (ani chůze, ani běh, něco mezi), na jehož konci si dávám jako odměnu posezení v masážním křesle. Stojí už roky v pasáži obchodního centra za Brnem, nikdo na něj nechodí, a já si z toho udělal příjemnou tradici — nejdřív si máknout, pak si užít. Nosím s sebou pro tuhle příležitost […]

Zralost je stav totálního pochopení

Být zralý znamená vše už chápat. Nejen jak to na světě chodí, ale zároveň i proč právě takto. Je to stav, kdy už člověk přestal hodnotit, jelikož mu je úplně jasné, že není co ani proč. Všechny snahy hodnotit neboli dělat si názory jsou pravým opakem pochopení — bojem. Naivním, kdy si vymýšlím vlastní verze dobra […]

Bohatství je umění vše s vděčností pouštět

Bohatství je věčné téma, protože na něm vše v životě stojí i padá. Zásadní je ovšem způsob, jakým o bohatství přemýšlíme — co si pod tím bohatstvím představujeme. Je teď možná dobré připoenout jeden základní živtní zákon — „Vše ve světě fyzickém je výsledkem (zrcadlem) duchovného nastavení.“ Chce se tím žíct, že veškeré zdroje leží duchovní sféře a ve […]

Život se má žít, ne vymýšlet

Chci se vrátit k jednomu staršímu článku, ve kterém zazněla kromě jiného i jedna důležitá myšlenka — „Abychom kontinuálně rostli, nepotřebujeme být nijak aktivní. Život se o to stará sám, my se jen potřebujeme naučit to kontinuální obohacování čerpat.“ Chce se tím vlastně říct — život ani seberozvoj není žádné snažení se o něco. My se o nic snažit nemáme, […]

Žije se pro radost, vše ostatní je prachobyčejný boj

Rád bych napsal s využitím Tarotu o radosti. Ona je totiž skutečným smyslem žití. Život jsme si přišli užít, což znamená — žít jej pro radost. Bude dobré začít tím, jak žití pro radost vlastně vypadá. Je to jednoduché — o nic vám nejde. Pro vše, co děláte, nemáte žádný jiný motivátor, než chuť to dělat. Baví vás […]

Vše funguje, když dokážu neřešit prostředky

Začnu životním zákonem, který říká — funguje vše, od čeho nic nechceš. Tedy vše, čemu chceš dávat, a nic, od čeho něco očekáváš. K tomu dodám i důvod, proč to tak je: každý člověk dostal vše, co ke svému štěstí potřebuje, hned do začátku — narodil se s tím. Nic nám tedy nechybí, proto nám nemá život víc […]

Na vše mám, to si jen namlouvám, že ne

Často si myslíme, že na něco nemáme. On ale každý člověk na vše má. Resp. nic nikomu nebrání, aby na to měl, protože „na něco mít“ je jen o ochotě tomu dát vše potřebné. Tím podstatným slovem tu je ona ochota. Ochota = já chci. Neochota = já nechci (protože v něčem vidím problém). I „chtěl bych“ je […]

Život je psychologická škola hrou

Život je škola. Člověk to ale neví. Možná tuší, ale zdaleka neví, co to znamená konkrétně ani jaká hloubka a logika v tom je ukrytá. Netušíme, proč jsme na světě, za jakým účelem, jakým prožitkům jsme denně vystavováni ani proč. My si o všem něco myslíme. A na to se dá spolehlivě říct, že ať si myslíme cokoli, je […]

Kdo po tobě kamenem, ty po něm vůbec nic

Císařovna představuje v Tarotu osobnost naplněnou tzv. bezpodmínečnou láskou. Ta bezpodmínečná láska není sluníčkaření, to jsou koule. Kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem v životě neplatí. Císařovna vám to řekne jinak — „kdo po tobě kamenem, ty po něm vůbec nic“. Takhle to je správně. Lidé s kameny jsou ti láskyplně ukradení, upřímně fuk. Je dobré si to vysvětlit. Logiku najdeme […]

Kompromis je trn zaražený do vlastní paty

Kompromisy do života nepatří. Žádné, protože jej kazí. Člověk si sám rozhoduje, jak kvalitně bude žít, a jsou to právě kompromisy neboli ústupky, kterými svou životní úroveň degraduje. Život s námi neustále komunikuje. Formou různých situací se ptá — Jak chceš žít? Chceš toto? Vyhovuje ti to takto? Přeješ si tohle nebo tamto? A čeká, jak se rozhodneme, […]

Bohatství = kvalita pocitů

Skutečné bohatství je bohatství duchovní. Pokud si pod tím nedokážete nic představit, myslí se tím „bohatá duše“. A pokud ani tohle žádnou konkrétní představu neprobudí, znamená to — kvalitu mých pocitů. Jak kvalitně se cítím, tak jsem bohatý. Takto jednoduše to funguje, naše pocity jsou kontrolkami, které ukazují, jak na tom s bohatstvím jsme. „Skutečné bohatství“ se […]

1 2 3 4 5 25
top